Aktual.: 5.03.2025 17:16
Praha – Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Údaje by firmy a instituce měly poskytovat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), využijí je pak i další úřady. Zavést se má evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Počítá s tím návrh zákona o JMHZ a doprovodná novela dalších norem, které schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání.
„Cílem nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele je sloučit údaje, které zaměstnavatel povinně zasílá vybraným orgánům veřejné moci, do jednoho podání. Díky tomu se zamezí dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele,“ uvedlo v podkladech k zákonu ministerstvo práce. Podle něj firmy a instituce posílají obvykle každý měsíc různým úřadům nejméně 25 hlášení, údaje v nich se většinou opakují.
Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému ministerstva práce do 20. dne následujícího měsíce. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl. Postup se stanoví ve vládním nařízení.
Údaje má zpracovávat ČSSZ. Vedle ní je budou využívat ministerstva práce a financí, finanční správa, Institut pro posuzování zdravotního stavu, úřady práce a Český statistický úřad. Požadované informace bude možné posílat přes datovou schránku či aplikaci ČSSZ a její portál.
Podle ministerstva práce je podmínkou pro fungování JMHZ zavedení evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zaměstnavatelé budou muset přihlásit každou svou mzdovou účtárnu a každého zaměstnance v dané lhůtě. Firmy a jejich účtárny budou mít variabilní symbol, pracovník desetimístné osobní identifikační číslo i identifikátor ke každému svému zaměstnání. Údaje se uchovávají 20 let. Pokud dá pracovník souhlas, jeho data se dají využít při poskytnutí spotřebitelského úvěru.
Údaje o policistech, hasičích, příslušnících tajných služeb či vojácích budou ve zvláštním úložišti kvůli utajení a zajištění bezpečnosti. Dostanou se k nim jen vybrané úřady.
Při neplnění jednotlivých povinností hrozí zaměstnavatelům sankce od 20.000 do 100.000 korun či podle počtu zaměstnanců 5000 korun na jednoho. Pokuty má ukládat a vybírat ČSSZ.
Úprava informačních systémů bude stát ministerstvo práce 145 milionů korun a sociální správu 112 milionů korun. Výdaje na provoz mají odpovídat pětině investice, píšou autoři. Finanční správa vydá na systémy několik desítek milionů korun a statistický úřad 5,8 milionu korun. Zaměstnavatelé za nastavení mzdových systémů utratí pět až osm miliard korun. Náklady na administrativu jim ale klesnou. Elektronicky se státní správou komunikuje 90 procent zaměstnavatelů, tedy asi 300.000. Zbývající desetina bude muset přejít z papírových na digitální podání. ČSSZ další úředníky nežádá.
Norma by měla platit od ledna. Po vládě ji musí přijmout i Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Pilotní ověřování má podle plánu začít od července.
