
Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.
„Cílem nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele je sloučit údaje, které zaměstnavatel povinně zasílá vybraným orgánům veřejné moci, do jednoho podání. Díky tomu se zamezí dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle něj firmy a instituce posílají obvykle každý měsíc různým úřadům nejméně pětadvacet hlášení, údaje v nich se většinou opakují.
Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému ministerstva práce do dvacátého dne následujícího měsíce. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl. Postup se stanoví ve vládním nařízení.
Údaje má zpracovávat ČSSZ. Vedle ní je budou využívat ministerstva práce a financí, finanční správa, Institut pro posuzování zdravotního stavu, úřady práce a Český statistický úřad. Požadované informace bude možné posílat přes datovou schránku či aplikaci ČSSZ a její portál.
Podle ministerstva práce je podmínkou pro fungování JMHZ zavedení evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zaměstnavatelé budou muset přihlásit každou svou mzdovou účtárnu a každého zaměstnance v dané lhůtě. Firmy a jejich účtárny budou mít variabilní symbol, pracovník desetimístné osobní identifikační číslo i identifikátor ke každému svému zaměstnání. Údaje se mají uchovávat dvacet let. Pokud dá pracovník souhlas, jeho data se dají využít při poskytnutí spotřebitelského úvěru.
Údaje o policistech, hasičích, příslušnících tajných služeb či vojácích mají být ve zvláštním úložišti kvůli utajení a zajištění bezpečnosti s přístupem jen pro vybrané úřady. Při neplnění jednotlivých povinností má hrozit zaměstnavatelům sankce od dvaceti tisíc do sta tisíc korun či podle počtu zaměstnanců pět tisíc korun na jednoho. Pokuty má ukládat a vybírat ČSSZ.
Norma by měla platit od ledna. Po vládě ji musí přijmout i Poslanecká sněmovna a Senát a podepsat prezident. Pilotní ověřování má podle plánu začít od července.
Lithium u Cínovce se stalo ložiskem strategického významu
Vláda také rozhodla, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. „Díky těžbě lithia na našem území a připravovaným investicím v Česku můžeme vybudovat celý dodavatelský řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů. Tyto kroky zvýší naši konkurenceschopnost, nakopnou ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň tím snížíme závislost na dovozu z třetích zemí, zejména Číny a Jižní Ameriky,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
„Označení zásob lithia jako ložisek strategického významu umožní státu aktivně ovlivňovat rozvoj těžby a zajistí, že lithium bude využito v souladu s dlouhodobými hospodářskými a ekologickými cíli země,“ uvedl vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický. Opatření má například také omezit spekulativní investice.
Případná těžba suroviny v budoucnu přinese podle ministerstva do veřejných rozpočtů přes 3,15 miliardy korun ročně. Mělo by jít zejména o úhrady za vydobyté nerosty, úhrady za těžební prostor, další odvody a daně. Zhruba 2,3 miliardy korun ročně by mělo směřovat do státního rozpočtu, zbylou část peněz by si rozdělily kraje a obce. Šlo o další takový návrh ministerstva v krátké době. Letos v lednu vláda určila ložiskem strategického významu zásoby manganu u Chvaletic na Pardubicku.
Výrobci zdravotnických prostředků možná budou povinně hlásit výpadky dodávek
Kabinet rovněž schválil novelu, podle níž by měli výrobci zdravotnických prostředků nově podobně jako výrobci léků povinnost hlásit výpadky či ukončení dodávek. Za neplnění povinnosti by jim hrozila pokuta až 15 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv budou informace od výrobců využívat podobně, jako v současné době pracují s daty od výrobců léků. Resort by tak mohl například omezit jejich vývoz do zahraničí nebo omezit jejich předepisování.
„Půjde tak primárně o prioritizaci osob, kterým je možné prostředky při nedostatku či nedostupnosti dodávat, nebo kterým lze prostřednictvím prostředků se sníženou dostupností poskytovat zdravotní péči,“ uvádí materiál.
Jako zdravotnické prostředky se označuje řada výrobků používaných ve zdravotnictví od obvazů a chirurgických nástrojů či šití, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky, implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu nebo kardiostimulátory i nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně také zdravotnické informační systémy nebo diagnostická zařízení. Zákon se týká také takzvaných zdravotnických prostředků in vitro, tedy prostředků pro provádění diagnostických testů od chemikálií po zkumavky.