Švédská policie vyšetřuje pokus o sabotáž vodovodního systému na baltském ostrově Gotland. Informoval o tom list Aftonbladet, podle kterého byla cílem čerpadla. Pokud by se na nedělní incident nepřišlo, strategicky významný ostrov mohl přijít o dodávky vody. Gotland je klíčový pro obranu Baltského moře.
Gotland má v posledních letech podle švédských médií problémy s nedostatkem vody, neboť hladina spodní vody patří k nejnižším v zemi. Ostrov, který je rovněž oblíbenou turistickou destinací, má proto rozsáhlý vodovodní systém. Ten spoléhá nejen na spodní vodu, ale také na odsolovací zařízení a čerpání vody z jezer.
A právě čerpadla na jednom z jezer, které úřady z důvodu utajení neupřesnily, se stala v neděli terčem sabotáže. Místní vodárny sdělily, že se kvůli vážnému incidentu zastavila.
„Technici jeli na místo a zjistili, že někdo otevřel skříň s elektřinou, vytáhl kabel, a tím odpojil napájení čerpadla. Technik přeinstaloval kabel a resetoval alarm na čerpací stanici ve 21:30. „Pumpa opět funguje,“ citoval Aftonbladet policejního mluvčího Matse Erikssona.
Oblast byla následně uzavřena a technici nyní vyšetřují, co se stalo. Zatím není jasné, kdo za incidentem stojí. „Případ je kvalifikován jako sabotáž, nikdo v případu není držen ve vazbě,“ sdělily úřady. Vodárny uvedly, že existuje možnost záložního čerpání a také odběru vody z náhradních míst.
Nepotopitelná letadlová loď
Ostrov, který obývá asi 61 tisíc lidí, je považován za klíčové území pro švédskou bezpečnost. Ve vojenském prostředí bývá označován za nepotopitelnou letadlovou loď.
Gotland se nachází asi 330 kilometrů severně od ruské exklávy Kaliningrad, sídla ruské Baltské flotily, a je strategicky důležitý pro obranu regionu Baltského moře.
Severské státy, ale také třeba Německo v posledních měsících opakovaně hlásí případy sabotáží, které se soustředí mimo jiné na podmořské energetické a datové kabely. Berlín a pobaltské země upozorňují i na nedovolené přelety dronů nad vojenskými základnami a kritickou infrastrukturou.
Takové incidenty spojují s Ruskem jako možnou odvetu za pomoc Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi. Sabotážemi zasažené země patří mezi spojence Kyjeva, kteří poskytují napadenému státu finanční i vojenskou podporu.
Švédsko s Finskem, donedávna neutrální země, se v důsledku ruské vojenské agrese na Ukrajině, staly členy NATO. Kreml přitom rozšiřování hranic Aliance ke svým vlastním hranicím nese se značnou nelibostí.
Švédsko už v roce 2013 kvůli zvýšené aktivitě Ruska v Baltském moři posílilo vojenskou přítomnost na Gotlandu. Po zahájení regulérní války pak Stockholm vyslal na ostrov stálé jednotky.
Vrchní velitel švédských ozbrojených sil Micael Byden loni na jaře varoval, že ruský vládce Vladimir Putin možná usiluje o nadvládu nad Baltským mořem a má oči upřené právě na Gotland. „Kdo ovládá Gotland, ovládá Baltské moře,“ prohlásil tehdy Byden.
Kdyby Moskva převzala kontrolu nad ostrovem, mohlo by to podle Bydena ohrozit země NATO. „To by znamenalo konec míru a stability v severských a pobaltských regionech,“ řekl šéf švédské armády. „Baltské moře by se nemělo proměnit v Putinovo hřiště, kde zastrašuje členy NATO,“ zdůraznil.