
Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.
Když se řekne oceánský proud, většině Evropanů se nejspíš vybaví Golfský proud. Má důležitý vliv na Evropu, ale jinak nepatří k těm největším a nejsilnějším mořským proudům na Zemi. Tím je Antarktický cirkumpolární proud neboli ACC – a právě on podle nové studie, stejně jako proud Golfský, oslabuje.
Podle vědců z Melbournské univerzity a norského výzkumného centra NORCE se proud do roku 2050 zpomalí přibližně o dvacet procent, pokud budou emise skleníkových plynů stoupat tak jako doposud.
Dopady se dají přirovnat k přilití mléka do kávy. Sladká voda z ledovců má dostatečně odlišné vlastnosti od mořské slané vody na to, aby ve velkém množství měnila samotný oceán. Tím hlavním vlivem je změna slanosti a hustoty, což zase promění to, jak fungují oceánské proudy.
Pokud se motor rozbije
Výsledky studie jsou dílem modelování a simulací mořských proudů. Tento proces je velmi složitý, má na něj vliv nejen sladkost či slanost vody, ale také její chemické složení, atmosféra, přenosy tepla a mnoho dalších faktorů.
Výzkumníci použili nejrychlejší australský superpočítač a klimatický simulátor GADI, který se nachází v Access National Research Infrastructure v Canbeře. Základní model (ACCESS-OM2-01) byl vyvíjen řadu let australskými výzkumníky z různých univerzit.
„Oceán je nesmírně složitý a současně jemně vyvážený,“ konstatovali autoři. „Pokud se tento současný motor rozbije, mohlo by to mít vážné důsledky, včetně větší proměnlivosti klimatu s většími extrémy v určitých oblastech a zrychleného globálního oteplování v důsledku snížení schopnosti oceánu působit jako pohlcovač uhlíku,“ nastiňují.
Antarktické proudění navíc funguje jako bariéra, která brání pronikání invazních druhů z jiných kontinentů do Antarktidy. Je, respektive až doposud bylo, tak silné, že ho mořské druhy nedokázaly překonat. Ale s tím, jak se ACC zpomaluje a slábne, roste pravděpodobnost, že se takové druhy dostanou na antarktický kontinent, což může mít vážný dopad na potravní řetězec, který může například změnit dostupnou stravu antarktických tučňáků.
Dopady oteplování
ACC, který je více než čtyřikrát silnější než Golfský proud, je klíčovou součástí světového „oceánského dopravního pásu“, který přemisťuje vodu po celé zeměkouli a spojuje Atlantický, Tichý a Indický oceán. Je hlavním mechanismem výměny tepla, oxidu uhličitého, chemických látek, ale také obrovského množství biomasy, která tímto mocným proudem putuje jako obří dálnicí.
Toto zpomalení bude podobné i v případě, kdy by se emise podařilo snížit, ale tání ledu bude v důsledku setrvačnosti pokračovat, což řada jiných studií předpokládá.
„Cílem Pařížské dohody z roku 2015 bylo omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň. Mnozí vědci se shodují, že 1,5 stupně jsme už dosáhli a pravděpodobně se oteplí ještě více, což bude mít dopad na tání antarktického ledu,“ dodávají autoři.