Ačkoli se Západ dosud zaměřoval na vývoj sofistikovaných bojových technologií, válka na Ukrajině ukázala, že schopnost vyrobit jednoduché zbraně levně a rychle může být při bojích klíčová. Podle politiků, které oslovil web Business Insider, by to mohl být pro státy NATO i Ameriku problém. V případě, že by se musely postavit rovnocenným soupeřům, jako je Rusko nebo Čína, by totiž zaostávaly.
Tajemník NATO o pomoci Ukrajině a bezpečnosti Evropy | Video: Reuters
Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis nazývá válku na Ukrajině „válkou kvantity“. „Zatímco se Západ soustředil na vývoj nových zbraní, jejichž výroba je drahá a časově náročná, Rusové budují něco, co je levné, rychlé a dá se využít,“ řekl webu Business Insider.
Landsbergis není jediným, kdo zaregistroval, jak důležitou roli sehrály levné zbraně ve válce Ukrajině. Příběhy o úspěších ukrajinských bojovníků, kterým se pomocí podomácky vyrobených bezpilotních letounů podařilo zničit ruské vybavení, se v médiích od počátku ruské agrese na Ukrajině objevují pravidelně. I Rusko se naučilo šetřit na zbraních, jako jsou zmíněné bezpilotní letouny nebo klouzavé pumy.
Švédský ministr obrany Pål Jonson podotýká, že Spojené státy i Evropa nyní „zápasí“ s výdaji. Podle něj to souvisí i s tím, že se za poslední dekádu neinvestovalo do obrany dostatek peněz.
„Nedostatečná a nestálá poptávka často vede k neefektivní výrobě, což zatěžuje obranný průmysl a důsledkem je růst nákladů. Postupem času dochází k vyčerpání průmyslových kapacit, což vede k tomu, že oproti nepříteli může NATO začít zaostávat. Navíc, když kupující objedná vyšší počet jednotlivých produktů, očekává i sražení ceny za kus,“ řekl Jonson.
Ve všem je však třeba nalézt rovnováhu, naznačil minulý měsíc generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. „Podstatná je rychlost, nikoli dokonalost. Cílem je rychle dosáhnout dostatečné kvality,“ cituje nizozemského politika server.
To však neznamená, že by sofistikované systémy neměly ve válce hodnotu. Ukrajina si například pochvaluje americký Patriot pro jeho schopnost zastavit zbraně, které žádný jiný systém protivzdušné obrany odrazit nedokáže. K dispozici jich má ale málo a výroba jediného Patriotu může zabrat celé dva roky. Střely, které využívá, pak vyjdou armádu na asi čtyři miliony dolarů, tedy téměř 96 milionů korun.
Nejsme v bezpečí a můžeme zaostávat
To, že Kreml čelí problémům na Ukrajině, neznamená, že nemůže zaútočit na Západ, varují američtí novináři. Spojenci Severoatlantické aliance podle nich tvrdí, že „ruská válečná mašinérie jede na plné obrátky a je nebezpečná jako nikdy předtím“.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen upozorňuje, že Západ potřebuje mnohem větší množství levných zbraní, aby mohl čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny. Podle něj by se měl učit od Ukrajiny, která dokáže sestrojit levné zbraně tak, aby jejich kvalita byla srovnatelná s drahými západními systémy.
Ani Amerika na tom není lépe. Tamní vojenští experti již dříve varovali, že by mohla v případě války rychle vyčerpat své zásoby základních zbraní. Spojené státy tak nyní údajně hledají řešení.
Vedení ruského ministerstva obrany se již dříve pochlubilo, že vyrábí zbraně „stokrát levněji“ než jeho nepřátelé. Stejně tak Čína disponuje rozsáhlým arzenálem levných zbraní.
Ruská invaze na Ukrajinu může západní země, které strávily desítky let bojem proti teroristům a povstalcům, hodně naučit o tom, jaké to je vést moderní válku. „Na tohle jsme se nepřipravovali. Připravovali jsme se na jiný druh války, takový, kde bude hrát prim vysoká přesnost, špičková technologie, a která vyjde na hodně peněz,“ uzavírá Landsbergis.
Je to horší a horší. Ukrajinci škrtí sami sebe kvůli Západu, popisuje Heřmánek (celý rozhovor i se článkem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Jan Heřmánek | Video: Tým Spotlight
