V Česku není slavnější pouť než matějská. Pražané si ji spojí zejména s kolotoči, cukrovou vatou a hlasitou hudbou, její tradice ale sahá nejméně 430 let do historie. V posledních letech se ale leccos mění. A to nejen ceny, které leckterým návštěvníkům přijdou přestřelené. „My světští to dnes máme těžké,“ říkají lidé, kteří se na matějskou nepřijíždí bavit, ale vydělat peníze.
„Přijela pouť a lidí proud zaplnil na návsi kdejakej kout. Přijela pouť, hudba a čmoud, marcipán má zas chuť náramnou,“ zpívá Karel Gott ve své písni ze sedmdesátých let, ve které zachycoval čirou radost, jakou v té době dokázal vyvolat začátek pouti. Třeba té matějské.
Částečně to platí i dnes. „Já už se nemůžu dočkat,“ říká malý chlapec, zatímco cupitá ze schodů u Křižíkovy fontány a před očima se mu rozevírá blikající kolotočové město. „Můžeš si dát jednu cukrovou vatu a pak ještě jednu věc, ale víc ne,“ krotí ho maminka, která mu sotva stačí.
Na pražském výstavišti se matějská koná už od 60. let, začíná okolo svátku svatého Matěje. Navazuje na 430 let starou tradici poutních slavností. Místo náboženství ale na návštěvníky čekají desítky kolotočů, několik střelnic, autodromů, strašidelných domů nebo automatů na plyšová zvířátka. Atrakcí je tady přes 130.
Na první pohled to působí, že je vše při starém. Část atrakcí vypadá, že nejlepší léta už má za sebou. Postávají u nich svérázní světští, někteří pokuřují. Je úterní odpoledne, asi hodinu po otvíračce, a nálada je poněkud ospalá. Na místo se teprve pomalu trousí lidé, velká část atrakcí ani není v provozu. Navíc je poměrně zima, stejně jako to bylo o víkendu, kdy pouť začínala.
Na jednom místě už to ale alespoň trochu žije. „Poslední výzva! Přijďte se projet na naši Avengers lavici!“ vyvolává do mikrofonu muž schovaný v budce u atrakce, ze které na návštěvníky shlížejí obrázky hrdinů ze slavné komiksové a filmové série.
A daří se mu na sebe upozornit. Za chvíli už se několik lidí děsivou rychlostí točí na rozjeté lavici. Veselé dunivé taneční hitovky nultých let střídá Michal David, toho ale přehlušuje smích zkombinovaný s řevem vycházející z úst trojice puberťaček, které se panicky přidržují kovové konstrukce atrakce. To kontrastuje s poněkud stoickým výrazem osamělého fanouška adrenalinu, který sedí vedle nich.
„Jedem, jedem, hop hop hop, přidáváme rychlost,“ přilévá do ohně vyvolávač v budce. Za pár minut je konec. Z výrazů návštěvníků vyplývá, že utracených osmdesáti korun za jízdu nelitují.
Ota Tříška a jeho syn. | Foto: Tomáš Klézl
„Tato atrakce je jediná svého druhu v republice. Vyklápí se a má vodní efekty. Je stará sedm let a za tu dobu u nás zatím nikdo další takovou atrakci nevyrobil. Nápad jsme dostali v Holandsku. A musím říct, že je opravdu populární,“ říká pyšně sympatický provozovatel atrakce Ota Tříška.
Působí poněkud seriózněji než někteří další světští. V kabině nekouří, naopak za ním sedí jeho malý syn, který si staví lego. Jde poznat, že ho řemeslo baví – to se ostatně v jeho rodině drží už třetí generaci. „Můj dědeček dělal kolotoče, já jsem se do toho narodil a dělám to taky,“ říká Tříška.
Když se jej ale redaktor Aktuálně.cz ptá, jak letos zatím matějská probíhá, působí o poznání ustaraněji. „O víkendu byla návštěvnost malá. Nepřijde mi, že by byla až taková zima, že by ti lidi nepřišli. Jsme v nejistotě, sami nevíme, jak to bude probíhat,“ říká.
Dodává, že návštěvnost mohla oslabit i probíhající rekonstrukce tramvajové tratě, kvůli které nyní k výstavišti jezdí oproti běžné situaci jen zlomek spojů. „Zatím je to letos nic moc,“ potvrzuje paní Soňa, která vybírá vstupné na jeden z vláčků. „Je to tak, lidí je málo,“ přidává se Franta od malého řetízkáče.
Foto: Tomáš Klézl
Langoš za 120 korun, jízda na atrakci za 100
Důvod, proč návštěvnost zatím není slavná, ale může ležet trochu jinde. „My jsme se sem šli jenom tak podívat. A jak vidím ty ceny, tak půjdeme raději rychle pryč,“ směje se starší muž, který na pouť přišel s manželkou a vnukem. „Byly jsme tady dvě hodiny a nechaly jsme tu dvojku,“ dodává žena, která na matějskou vyrazila s malou dcerou Vanesou.
Není se čemu divit. Vstup na atrakci stojí v průměru kolem stovky. Klasický langoš si člověk dá za 120 korun, za kebab zaplatí 150. A je třeba říct, že povětšinou nejde o žádné moderní „foodtrucky“, ale klasické kolotočové občerstvení. „Nejlevnější to tu není. Ale čekaly jsme to. Nedá se nic dělat, měly jsme hlad,“ říkají mladé kamarádky Barbora a Monika, které si pochutnávají na smaženém sýru v housce za 120 korun.
Langoš, langoš, langoš. | Foto: Tomáš Klézl
Oproti loňsku se podle organizátorů příliš nezdražovalo, srovnání s předchozími lety už ale mluví jinak. Podle tn.cz se oproti roku 2014 cena většiny občerstvení zdvojnásobila, v případě langoše i ztrojnásobila.
Podražily i atrakce. „Elektrika je drahá, i stání. Všechno jde nahoru,“ zdůvodňuje to Soňa. „Platíme si nájem, vjezd, úklid. A to všechno zdražuje,“ potvrzuje Ota Tříška. „Lidi si musí uvědomit, že tady nejsme na rekreaci, ale snažíme si vydělat,“ přidává se žena, která provozuje jednu ze střelnic.
„Řemeslo přežije“
Paní Soňa od vláčku žije mezi světskými čtyři roky. A říká, že jí takový život vyhovuje. Dříve dělala ve fabrice, poté ale potkala svého současného manžela, který jezdil s kolotoči. „Jsem spokojená. Člověk je pořád s lidma,“ chválí si. Když přijde matějská, většina světských na místě přímo žije v karavanech. „Je to pohoda. Kamarádíme se mezi sebou. Večer si dáme pivečko a jedeme dál,“ říká spokojeně Soňa. „A taky rumíček,“ dodává její manžel.
Stejně jako ostatní i ona pracuje pro rodinu Kočků, která matějskou organizuje už od 60. let. V jejím čele celou dobu stojí podnikatel Václav Kočka starší. Ten je známý jako vlivná osobnost showbyznysu – dříve vyjednával zájezdy Karla Gotta nebo Heleny Vondráčkové do zahraničí -, ale také jako postava několika kauz. V minulosti stanul u soudu kvůli obžalobě z daňových úniků. Policie také v minulosti vyšetřovala, zda není rodina zapletená do vraždy podnikatele Františka Mrázka.
Soňa si práci pod Kočkovými každopádně chválí. „Je u nich lépe než u ostatních. Vyděláme si,“ říká.
Odpoledne se pomalu chýlí k večeru a lidí přibývá a přibývá. Do provozu se dostává čím dál více atrakcí, jejichž hudební doprovod se vzájemně přehlušuje a vytváří mírně dezorientující kakofonický mix. Lidem se tady ale líbí. „Já to miluju. Byly jsme na break dance. Třikrát za sebou,“ shodují se nadšeně Monika s Barborou.
Ota Tříška dodává, že nalákat mladé lidi na pouťové atrakce je čím dál těžší. „Mají spoustu možností, jak se pobavit. Kina, dětské koutky, zábavní parky. Konkurence je velká,“ říká. Myslí si tak, že současná generace světských to má těžší než za časů jeho otce nebo dědy.
Návštěvníci na Matějské pouti, 22. února 2025, Praha. | Foto: ČTK
„Oproti době dvacet let nazpátek je spousta papírování. Kolem toho je spousta starostí. Města mají větší požadavky, dražší pronájmy. Je těžké to udržet. Řemeslo přežije. Ale zůstanou jen velké, vyhlášené akce, jako je matějská nebo Řípská pouť. Ty menší skončí,“ dodává.
A co jeho malý syn, dá se taky na dráhu kolotočáře? „Samozřejmě ho do toho nebudu nutit. Ale byl bych rád, kdyby to dělal taky,“ říká s úsměvem, zatímco už se vytváří fronta na další jízdu na lavici Avengers.
