Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.
Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se čápi od začátku února uhnízdili hlavně na západě Čech. Další by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět už v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo do Afriky migrují na jih Evropy.
Migrující čápi se zatím vrátili nejméně do pěti hnízd. První čáp se do Česka vrátil už třetího února, standardně se přitom čápi vracejí až od poloviny března do poloviny dubna, ale díky snášenlivosti vůči chladu i přijatelnějšímu podnebí jich tu dokonce hrstka zůstává i přes zimu. V Česku podle ornitologů každoročně zimuje zhruba deset zvířat.
První letošní čáp se vrátil do svého hnízda v Kdyni na Domažlicku. „Tento čáp tam přilétá každoročně brzy. Loni přiletěl šestého února, letos dokonce už třetího. V okruhu dvaceti kilometrů se během zimy sice vyskytoval čapí pár, ale pravděpodobně z hnízda v Klatovech. Další potvrzení čápi k nám přiletěli před pár dny a uhnízdili se v Chebu, Kynšperku nad Ohří, Spáleném Poříčí a Jistebnici. Počítám, že v příštích týdnech začnou čápi přibývat, i když svátek Řehoře (pojí se s návratem čápů a začátkem jara – pozn. red.) je ještě daleko,“ říká ornitoložka Gabriela Dobruská.
Do Česka se tak vrací jako první čápi hnízdící na západě Česka. „Tito ptáci migrují takzvanou západní tahovou cestou a mnohdy zimují v jihozápadní Evropě či Německu, takže to pak mají na hnízda blíž než ti, kteří využívají východní tahovou cestu přes Turecko až do jižní Afriky,“ vysvětluje ornitoložka Alena Klvaňová z Východočeské pobočky ČSO, která také potvrdila, že další čápi by se mohli vrátit už v následujících týdnech.
Afriku nahrazuje jih Evropy
Ornitologové se shodují na tom, že brzký přílet ptáků zimujících v Evropě závisí na počasí a množství dostupné potravy. Oba faktory ovlivňuje hlavně klimatická změna. „Ptáci začínají zpívat a hnízdit dříve. Je to obecný trend ke globálnímu oteplování,“ říká Ondřej Kulhánek, předseda pobočky ČOS Střední Čechy a Praha.
Řada tažných ptáků mění nejen své migrační trasy, ale také samotná zimoviště. „Zejména u čápů pak někteří jedinci místo Afriky migrují do Španělska. Ptáci se totiž během migrace řídí podle složitých smyslových mechanismů, které přímo reagují na délku dne a noci,“ vysvětluje ornitoložka Alena Klvaňová.
Zatímco čápi, kteří odlétají až do Afriky, na takovou vzdálenost podmínky v Evropě odhadnout nedokážou, ptáci, kteří migrují jen na jih Evropy, dovedou díky zmiňovaným smyslovým mechanismům odhadnout, jestli už jsou pro ně v severnějších částech Evropy vhodné podmínky.
„Mohou tak dokonce z probíhajících změn klimatu těžit. Třeba když přiletí na hnízdiště dříve a získají konkurenční výhodu oproti dálkovým migrantům, kteří třeba využívají stejné zdroje,“ říká Klvaňová. Jako příklad uvádí kromě čápů i lejska černohlavého a sýkoru, kteří spolu soupeří o dutiny stromů k hnízdění.
Méně ptáků u krmítek
Teplejší zimy podle ornitologů prospívají převážně těm druhům, které v zimě nemigrují. I proto lidé mohli slyšet ptačí zpěv už v lednu a únoru. Díky dostupnější potravě přestali odlétat na jih i jedinci některých tažných ptáků. Například část populace rehků domácích, holubů hřivnáčů, pěnice černohlavé nebo budníčka menšího zůstávají v tuzemsku.
„Letošní zima byla opět teplejší než ty předchozí. Pro zimující ptáky to je dobré, nestrádají a mají dostatek potravy,“ komentuje Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku. Dostatek potravy pak podle Šafránka ovlivňuje, kolik ptáků navštěvuje krmítka. „Lidé si stěžují, že jim na krmítka přilétá stále méně ptáků,“ říká s tím, že umělé zdroje ptáci vyhledávají, až když jsou bobule odkvetlých rostlin nebo semena pokryty vrstvou sněhu.
„Až na hmyzožravé ptactvo, které většinou odlétá, má mírnější zima na nestěhovavé ptáky spíše pozitivní efekt,“ dodává Šafránek.
U hmyzožravých ptáků naopak může hrozit, že nebudou mít dostatek potravy. „Výrazné teplotní výkyvy způsobují, že hmyz, který je hlavní kořistí pro jejich mláďata, má urychlený vývoj. Hnízdící ptáci se nepotkají s optimálními počty hmyzu a mláďata strádají. Zima bez srážek a sněhu se na jaře navíc projeví většími suchy. Tyto faktory pak z dlouhodobého hlediska ovlivňují celý ekosystém,“ dodává Jan Havlíček z jihočeské pobočky ČSO.
