Po více než 40 letech definitivně končí výroba Tatry 815. Ta v 80. letech nahradila kapotované stálice T138 a T148, když přinesla nejen trambusovou kabinu, ale také novou řadu motorů. Kopřivnickým tak pomohla přežít divoké devadesátky. Poslední vyrobený kus dostanou, symbolicky, hasiči.
Když v roce 1983 zahájili v Kopřivnici sériovou výrobu Tatry 815, asi netušili, že její potomek bude ze stejného místa vyjíždět ještě v roce 2025. Jenže spolehlivost, schopnosti a variabilita nakonec dnes již bez nadsázky legendární model udržely ve výrobě čtyři desetiletí. Přirozeně se to neobešlo bez postupného vylepšování, naznačuje to mimo jiné i obchodní označení Terra, které dnes tatrovka nosí.
Vývoj T815 začal už koncem 60. let. Tehdy ještě v Tatře počítali s odděleným vývojem silničního a vojenského nákladního modelu. Nakonec ale počátkem 70. let padlo rozhodnutí o sloučení vývoje obou projektů, mimo jiné v návaznosti na rozhodnutí, že právě Tatra bude pro země RVHP vyrábět nákladní auta s nosností nad 12 tun. Povedlo se tím ušetřit nemalou část nákladů.
Konstruktérům v čele Milanem Galiou se také povedl prosadit vývoj nového vznětového motoru řady T3. První prototyp nové sjednocené řady s trambusovou kabinou pod označením Tatra 815, vybavený už také novým agregátem, vyjel v roce 1973.
Během deseti let mezi prvním prototypem a zahájením sériové výroby pak vyjely desítky testovacích verzí T815. Nejvíce jako sklápěč, vznikly i tahače a samozřejmě vojenské speciály.
Při zahájení výroby v lednu 1983 byly na výběr různé verze nového vzduchem chlazeného agregátu T3 s osmi, deseti i dvanácti válci. Poslední jmenovaný se nabízel ve verzi s přeplňováním i bez něj, zbytek byl vždy v atmosférické variantě. Výkonové spektrum pokrývalo 170 až 265 kW, převodovka byla manuální a poháněná byla všechna kola.
Základem vozu byl samozřejmě tatrovácký podvozek s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami. Nabídku tvořily nejčastěji jednostranný a třístranný sklápěč, ty jako civilní verze měly krátký přední převis a schůdky do kabiny až za předními koly.
Tahače či podvozky pro nástavby, typicky třeba hasičské speciály, měly naopak delší přední převis kabiny a schůdky před předními koly. Stejně na tom byly i vojenské speciály, které na rozdíl od civilních variant dostaly redukce v nábojích kol. Celkem měla T815 na startu výroby 36 základních modifikací, počítaje i různé typy kabiny včetně dvojité.
Jméno T815 pomohly hned od začátku vylepšovat také úspěchy na Rallye Dakar, prvního vítězství se s upraveným speciálem dočkal Karel Loprais už v roce 1988. Další pět prvenství pak přidal mezi lety 1994 až 2001.
Důležité byly také dvě expedice na konci 80. a počátku 90. let: Tatra kolem světa a Živá Afrika. Obou se zúčastnila upravená T815, v případě té druhé šlo v roce 1994 o poslední expedici přímo podpořenou automobilkou Tatra.
První facelift pod označením T815-2 přijel v roce 1989, zaměřil se emise a zvukové limity motorů nebo pevnost kabiny. Během turbulentních 90. let v Kopřivnici pilíř své nabídky postupně lehce vylepšovali jak po technické (nabídka motorů se smrskla na osmiválec, ale nově třeba s turbodmychadlem), tak stylistické stránce.
Díky zakázce pro armádu Spojených arabských emirátů v roce 1996 se výrazně povedlo vylepšit finanční situaci automobilky a zároveň přivést také novou verzi T815-6. Ta položila základ řady Force, která je v nabídce Tatry dodnes pro armádní i třeba hasičské použití. Po generační výměně jde ale už o samostatnou modelovou řadu, byť ta vycházející z původní T815 vydržela až do roku 2017.
Další modernizací původní T815 se stala varianta T815-2 TerrNo1 z roku 1997, která se vyznačuje novou kabinou či použitím kombinovaného pérování zadních náprav. To ve zkratce eliminovalo nerovnoměrné sjíždění pneumatik a umožnilo zvýšit nosnost vozu. Odvozená vojenská varianta dostala označení T815-2 Armax.
Další modernizací se v roce 2018 z nákladního auta stala Tatra Terra. Zatímco silniční varianty postupně nahradily novější modely lépe vyhovující aktuálním emisním i komfortním požadavkům, vojenská verze (a z ní odvozené podvozky pro hasičské a další speciály) výrobou propluly až do roku 2025.
Terra se tak stala završením více než čtyřicetiletého vývoje Tatry 815. Nicméně stáří už dostihlo také ji, 25. února odpoledne totiž v Kopřivnici proběhlo slavnostní ukončení produkce vozu. Poslední vyrobený kus řady T815-2 Terra byl podvozek pro hasičský speciál s prodlouženou kabinou, osmiválcovým motorem Tatra T3-928 a převodovkou Tatra v provedení 6×6. Používat budou auto čeští hasiči.
Důvodem pro ukončení výroby je mimo jiné loňská obnova modelových řad Force a Phoenix. „Ty jsou nyní k dispozici v široké škále provedení a verzí, které nabízejí moderní alternativy k vozidlům nejstarší řady Terra,“ vysvětluje Tatra.
Kopřivnická automobilka udává celkem 158 065 vyrobených aut řady T815 včetně předsériových vozidel z let 1977 až 1982 a také kapotovaného modelu T163 Jamal. Ten se vyráběl mezi lety 1999 a 2014 primárně pro Rusko a okolí, kde se dodnes těší T815 vysoké popularitě.
