Aktual.: 25.02.2025 11:41
Berlín – Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU, která vyhrála nedělní předčasné parlamentní volby, začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil dnes řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat. V německých médiích se mezitím objevují analýzy, které hledají styčné body a možné překážky pro vznik takzvané velké koalice.
Konzervativci vedení Merzem vyhráli nedělní volby se ziskem 28,5 procenta hlasů. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, která tak zdvojnásobila svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2021. Pro třetí SPD dosavadního kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů. Je to pro ni nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.
Takzvaná velká koalice, tedy spolupráce CDU/CSU a SPD, je po volbách jedinou realistickou možností na vznik většinové vlády. Termín velká koalice vznikl v době, kdy byly CDU/CSU a SPD dvěma nejsilnějšími formacemi v parlamentu. Merz už v pondělí řekl, že chce jednat o koalici právě s SPD. Většinu by měla CDU/CSU i s AfD, Merz ale spolupráci s ní kategoricky vylučuje kvůli jejím extremistickým postojům. Merz také řekl, že je mu jasné, že jednání s SPD nebudou lehká, strany demokratického středu ale podle něj musí zaručit Německu stabilitu.
Po debaklu ve volbách, za který přijal zodpovědnost kancléř Scholz, je nyní nejmocnějším mužem sociální demokracie její spolupředseda Lars Klingbeil, který byl už nominován do čela parlamentní frakce. Podle něj bude muset Merz v koaličních jednáních přistoupit na řadu kompromisů. „Očekáváme, že Merz svůj kurz a taky svůj tón výrazně změní,“ uvedl dnes Klingbeil. Jako příklad toho, co bude chtít SPD v koaličních jednáních prosadit, uvedl zlepšení platových podmínek pracujících, stabilizaci důchodů a investiční ofenzivu.
Dalším silným mužem SPD po volbách je ministr obrany Boris Pistorius. Na podzim se původně uvažovalo, že by mohl oblíbený politik vést sociální demokracii do voleb, prosadil se ale nakonec kancléř Scholz. O Pistoriusovi se nyní uvažuje jako o možném vicekancléři ve vládě velké koalice, mohl by jím ale být i Klingbeil. Pistorius dnes v rozhovoru s bulvárním deníkem Bild uvedl, že CDU/CSU bude muset souhlasit se zvýšením výdajů na obranu. „Rozpočet mého ministerstva se bude muset v následujících letech kvůli nutným investicím zdvojnásobit na více než 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). Mluvíme tu o více než třech procentech hrubého domácího produktu,“ řekl. Německo nyní na obranu vydává dvě procenta HDP.
Obranné výdaje by měly být podle Pistoriuse navíc vyjmuty z takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. V posledních letech se ale ukázalo být i překážkou pro zadlužení kvůli investicím do infrastruktury. CDU/CSU dlouho reformu dluhové brzy odmítala, v posledních dnech ale Merz naznačoval, že by k ní přece jen mohl přistoupit. Uvažuje se dokonce o tom, že by se mohla dluhová brzda reformovat ještě pomocí hlasů končících poslanců. V novém parlamentu budou mít totiž krajní pravice a krajní levice takzvanou blokovací menšinu, takže bude jakákoli změna ústavy složitější.
Navzdory programových rozdílům počítá se vznikem takzvané velké koalice i předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. SPD byla podle něj vždy stranou, která se nebála zodpovědnosti a činila státnické kroky. „Přesto budeme muset samozřejmě o některých věcech debatovat a čeká nás i mnoho tvrdých oříšků,“ řekl. Podle člena CSU Alexandera Dobrindta, o kterém se hovoří jako o jednom z příštích ministrů Merzovy vlády, bude „základní podmínkou“ pro vznik koalice dohoda na změně migrační politiky. „Naším úkolem teď ale je sestavit koalici. Při tom je třeba dělat i kompromisy,“ dodal.
Podle německých médií zůstávají výzvy, kterým Německo čelí, po volbách stejné, jako byly před nimi: migrace, hospodářství a bezpečnost ve světě, kde Evropu ohrožuje z východu Rusko a na západě se od něj odvrací Spojené státy. V koaličních jednáních by mohly hrát roli také rozpory v sociální politice. Například CDU/CSU ostře odmítá takzvaný občanský příjem (Bürgergeld), který za Scholzovy vlády nahradil systém podpory v nezaměstnanosti.
Časopis Der Spiegel dnes uvedl, že sice nemusí být z velké koalice Němci příliš nadšení, nakonec jim ale spojení CDU/CSU a SPD může přinést to, co teď nejvíc potřebují: stabilitu v nejistých časech. Německo už velké koalice zažilo. Bývalá kancléřka Angela Merkelová vládla se sociálními demokraty ve třech ze čtyř svých kabinetů. Poslední velká koalice skončila v roce 2021.
