Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.
Fentanyl je v USA hlavní příčinou úmrtí z předávkování. Trump při uvalení cel na Čínu uvedl, že cílem je přimět Peking, aby situaci kolem vývozu chemických látek používaných při výrobě drogy napravil. Čína v odvetě zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží z USA.
Vyššími cly pohrozil Trump také Mexiku a Kanadě, jež obvinil z toho, že nedokáží zabránit zločineckým gangům v pašování fentanylu do USA. S lídry obou zemí se ale na poslední chvíli dohodl a platnost cel odložil o měsíc.
List The Wall Street Journal (WSJ) poznamenal, že americký prezident se dosud soustředil na přerušení toku fentanylu a prekurzorových složek, které se používají k jeho výrobě, do Spojených států. WSJ popsal postupy čínských zprostředkovatelů a upozornil, že ukončit tyto rozsáhlé sítě bude obtížné.
Fentanyl je syntetická droga vyráběná z kombinace chemických látek. Americké regulační orgány ji v šedesátých letech minulého století schválily pro používání ve zdravotnictví jako lék proti bolesti. Od té doby se ale fentanyl stal hlavní drogou, která je v USA zodpovědná za úmrtí na předávkování opioidy.
Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zemřelo v roce 2023 více než 74 tisíc Američanů po užití směsí drog obsahujících fentanyl.
Často se mísí s jinými nelegálními drogami, což vede k tomu, že mnozí uživatelé nevědí, že látky, které užívají, fentanyl obsahují. Již jeho dvoumiligramová dávka může být smrtelná.
Zdroj: BBC
Bývalý zaměstnanec Úřadu pro potírání drog (DEA) loni odhadl, že celosvětový prodej všech drog dosahuje hodnoty 500 až 750 miliard dolarů (12 až 18 bilionů korun) ročně. A domnívá se, že značnou část z této částky „perou“ právě čínské sítě. „Fentanylová krize začíná v Číně a v Číně také končí,“ uvedl úřadující šéf DEA Jarod Forget.
Peking naopak tvrdí, že kořeny fentanylové krize leží v samotných Spojených státech a Trumpova cla ignorují výsledky vzájemné spolupráce, která zahrnuje potlačování výroby fentanylu v Číně. „Obviňování druhých tento problém nevyřeší,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. „Nátlak a hrozby nejsou správným způsobem jednání s Pekingem.“
Opioidová epidemie v USA začala již koncem devadesátých let minulého století, kdy byly opioidy, mezi něž fentanyl patří, stále častěji předepisovány k léčbě akutní bolesti, a docházelo tak k jejich zneužívání.
Síla a dostupnost opioidů vedla k jejich oblibě coby účinných léčiv i jako rekreačních drog. V momentě, kdy lidé pokračují v užívání opioidních léků nad rámec toho, co jim předepsal lékař, ať kvůli minimalizaci bolesti, nebo navození euforických pocitů, může to znamenat počáteční fázi závislosti.
Postupy čínských zprostředkovatelů
Drogové kartely se vždy potýkaly s problémem, jak své zisky z nelegálního prodeje v USA přeměnit na čisté peníze a poslat je zpět do vlasti. Podle amerických úředníků někteří využívají prostředníky, kteří si účtují vysoké provize, aby pomohli „vyprat peníze“ prostřednictvím řady transakcí, které zahrnují kolumbijská pesa, v rámci směny na černém trhu.
Čínští zprostředkovatelé přišli s mnohem rychlejší a levnější metodou, nastiňuje WSJ. Podle amerických úřadů mají konkurenční výhodu, jelikož mnoho lidí v Číně chce americké dolary.
V rámci kapitálové kontroly, která má zabránit odlivu příliš velkého množství peněz z Číny, totiž mohou tamní občané ročně nakoupit zahraniční měnu maximálně v hodnotě 50 tisíc dolarů (jeden milion korun). Vzhledem k tomu, že čínská ekonomika zpomaluje a její realitní a akciové trhy skomírají, chce stále více Číňanů přesunout peníze do zahraničí, aby ochránili své bohatství. Podle amerických představitelů je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, právě napojení na nelegální banky spojené s obchodem s fentanylem.
WSJ popisuje, že transakce začíná ve Spojených státech, kde překupníci prodávají fentanyl nebo jiné drogy americkým zákazníkům za hotovost. Tu pak mají předat čínskému zprostředkovateli peněz, který nabízí americké dolary v čínské aplikaci WeChat. Pro jejich nákup čínský zákazník převede jüany včetně provize na bankovní účet zprostředkovatele v Číně. Čínský zprostředkovatel pak uvolňuje americké dolary čínským zákazníkům, kteří chtějí v USA utrácet peníze za nákup nemovitostí, placení školného, hazardní hry nebo investice.
Peníze kartelu, které jsou nyní čisté, tedy leží na bankovním účtu zprostředkovatele v Číně, pokračuje WSJ. Peníze se pak podle něj mohou dostat zpět ke kartelu několika způsoby: mohou se využít k nákupu prekurzorů fentanylu právě pro kartel, čímž se cyklus znovu roztočí, ovšem jüany mohou být také použity k nákupu čínského zboží, které je pak odesláno do Mexika a prodáno za pesa. Tyto peníze pak mají jít, po odečtení provize, kartelům.
Část rizika na bedrech čínských zprostředkovatelů
Američtí úředníci upozornili, že někteří Číňané, kteří transakční službu využívají, nemusí vědět, že jde o drogy. „V současné době je to jeden z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnější způsob praní špinavých peněz na světě,“ řekl bývalý úředník amerického ministerstva spravedlnosti Craig Timm, který nyní působí v Asociaci certifikovaných specialistů na boj proti praní špinavých peněz.
Čínští zprostředkovatelé se od konkurence odlišují také tím, že na sebe berou část rizika spojeného s tímto vícestupňovým procesem. Namísto toho, aby čekali, až bude proces dokončen a uvolnili pesa mexickým kartelům, operují v podstatě na úvěr a převádějí peníze překupníkům drog hned poté, co obdrží dodávku hotovosti v USA, říkají americké úřady.
Provize, kterou si účtují od překupníků drog, je podle WSJ malá, protože vydělávají také na prodeji amerických dolarů zákazníkům své nelegální bankovní sítě. „Když to kontrolovali Kolumbijci, stálo to sedm až deset procent. Číňané si účtovali jedno až dvě procenta. To bylo neslýchané,“ uvedl bývalý agent DEA Chris Urben.
DEA a další agentury zahájily v USA řadu vyšetřování. V jednom případě byli dva čínští občané obviněni z praní špinavých peněz pro mexické kartely. Oba byli později usvědčeni, přičemž jeden z mužů byl v prosinci odsouzen k deseti letům vězení za to, že se podílel na praní 62 milionů dolarů (1,5 miliardy korun).
BBC také upozornila, že v lednu byly obviněny i dvě chemické společnosti v Indii z dodávek chemikálií používaných k výrobě fentanylu do USA a Mexika.
Armády USA a Mexika se dohodly na koordinované ostraze hranice
Trumpova administrativa kritizuje Mexiko, že nedostatečně hlídá společnou hranici, takže přes ni do USA proudí migranti a drogy. V reakci na to se ve čtvrtek americká a mexická armáda dohodly na koordinované ostraze hranic, širším sdílení informací a lepší komunikaci.
V rámci dohody mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová slíbila poslat na severní hranici s USA dodatečných 10 tisíc vojáků. Ti mají pomáhat s bojem proti pašování drogy fentanyl.
Vojáky na americko-mexické hranici nasazuje také Trumpova administrativa, podle nové reportáže deníku The Washington Post ale není zcela jasné, co tam mají dělat. Stanice CNN také v úterý informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) používá bezpilotní letouny k průzkumným letům nad Mexikem s cílem sledovat aktivitu drogových kartelů. Kdy přesně Američané zahájili průzkumné lety nad mexickým územím nebo jak jsou tyto mise časté, není jasné.
Jakkoli CIA už dříve podle CNN posílala drony nad Mexiko ve snaze sledovat obchodníky s drogami, informace televizní stanice nasvědčují tomu, že poslední lety představují nový program, na němž se Mexiko nepodílí. Prezidentka Sheinbaumová však později uvedla, že některé lety bezpilotních prostředků nad mexickým územím jsou součástí spolupráce mezi oběma zeměmi.
Kartely jako „teroristická organizace“
Ve středu Reuters také informovala o tom, že Spojené státy označily několik mexických a latinskoamerických drogových kartelů za teroristickou organizaci. Krok nařídil krátce po svém nástupu do úřadu prezident Trump. Podle jeho nařízení tyto zločinecké organizace představují „mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost, zahraniční politiku a hospodářství Spojených států“. Podle příkazu chtějí Spojené státy dosáhnout „úplného zničení“ struktur těchto organizací ve Spojených státech a zahraničí.
Americké ministerstvo zahraničí avizovalo vydání oznámení označující za teroristické organizace osm zločineckých skupin působících či pocházejících z Mexika a některých latinskoamerických zemí, například Venezuely.
Za teroristické bude Washington považovat některé známé zločinecké organizace jako Tren de Aragua či Mara Salvatrucha nebo mexické drogové syndikáty Cartel de Sinaloa či Cartel de Jalisco Nueva Generacion.
Trump mimo jiné ve svém příkaze z 20. ledna tvrdí, že v některých částech Mexika jsou kartely faktickými vládními aktéry. To ale mexická vláda odmítá. Nesouhlasí ani s dalším Trumpovým tvrzením, že mexické úřady vytvořily se zločineckými organizacemi spojenectví.
Problém fentanylu v Česku
Fentanyl ale není jen záležitostí USA, potýkají se s ním i další země světa. Na prodej fentanylu také v Česku upozornil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který loni předal policii podněty ohledně pěti prodejců drogy na internetu.
„SÚKL v roce 2024 z části na základě podnětů, z části na základě vlastního šetření, narazil na pět inzerentů, kteří zveřejňovali inzeráty na léčivé přípravky, kde mezi inzerovanými léčivými přípravky byl i fentanyl. Všechny zjištěné inzeráty jsme předali Policii ČR s ohledem na skutečnost, že (…) zacházení s ním může být trestným činem,“ uvedl státní ústav ve vyjádření.
Fentanyl mohou lékaři jako lék běžně předepsat na silnou bolest, například pacientům s rakovinou. Látka je ale zároveň na seznamu drog, se kterými je zakázáno obchodovat. Padělky léku se podle informací SÚKL na českém trhu v oficiální distribuci nevyskytují.
Národní protidrogová centrála data za rok 2024 zatím nepublikovala, podle výroční zprávy za předchozí rok se droga stále častěji vyskytuje i v Evropě. Laboratoře na jeho výrobu v Česku policisté zatím neobjevili, odhaleny ale byly v Pobaltí, Nizozemsku, Belgii nebo Polsku.
Legálně bylo loni podle SÚKL do Česka pro pacienty dodáno 427 tisíc balení těchto silně návykových léků, nejčastěji jde o náplasti. Část z nich se podle policie dostává na nelegální trh. „Fentanyl je v Česku získáván louhováním z náplastí na tlumení bolesti, ke kterým se uživatelé často dostávají přes oprávněné pacienty, a nebo únikem z farmaceutické distribuce,“ uvedla policie. Dodala, že v roce 2023 zajistila devadesát náplastí a 0,45 g fentanylu.
