Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.

Nejpočetnější demografickou skupinou uprchlíků jsou podle výpočtů Centra pro ekonomickou strategii ženy, z nichž podstatnou část tvoří ty v produktivním věku. Druhou nejsilnější skupinou Ukrajinců v zahraničí jsou pak podle centra děti, je jich zhruba 29 procent.

Podle výzkumu CES se plánuje vrátit méně než polovina uprchlíků. Podíl se navíc stále snižuje. Ještě v listopadu 2022 se pozitivně pro návrat vyjádřilo 74 procent dotázaných, loni v prosinci už jen 43 procent. V návratu jim brání válečná, ale i ekonomická situace.

Na území Evropské unie pobývalo k listopadu loňského roku 4,2 milionu ukrajinských uprchlíků, nejvíc jich je v Německu (zhruba 1,2 milionu), Polsku (skoro 990 tisíc) a v České republice (přibližně 385 tisíc). Pět procent uprchlíků emigrovalo například i do Spojených států amerických. Největší procento uprchlíků tvoří ti z Kyjeva – téměř dvacet procent.

Faktory pro návrat a proti němu

Ukrajinci, kteří žijí v zahraničí, se za poslední tři roky konfliktu přizpůsobují podmínkám své hostitelské země. Čím delší čas v ní stráví, tím menší je podle CES pravděpodobnost, že se vrátí na Ukrajinu. Důležitý faktor je pro ně i nejistota spojená s budoucností jejich rodné země.

Studie ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii vysledovala několik faktorů, které zvyšují ochotu k návratu. Například u žen je pravděpodobnost vyšší téměř o třetinu. Ukrajinci, kteří na dálku pracují pro ukrajinskou firmu, mají pravděpodobnost návratu o 67 procent vyšší. Rozdílnější postoje jsou i podle země pobytu, uprchlíci v Polsku se chtějí vrátit častěji než ti v Německu.

Podíl.