V Česku nebylo větší keltské oppidum než hradiště Závist. To leží na kopci u Dolních Břežan nedaleko Prahy. Všiml by si toho ale málokdo – historii unikátního místa připomíná jen pár vysvětlujících panelů, zbytek zarůstá. To se má změnit. Obec zde chce vybudovat projekt Zpřítomnění architekta Josefa Pleskota. Jenže podle části místních jde o příliš velký zásah do krajiny. A žádají referendum.
„Když jsem se sem před 18 lety přestěhovala, tak toto byla první procházka, na kterou jsem vyrazila. Něco k tomu místu cítím. Něco zvláštního, jedinečného,“ říká Jiřina Faloutová, žena s kudrnatými zrzavými vlasy, zatímco šlape mezi stromy do mírného kopce a do zad jí svítí čerstvé ranní slunce.
Pod pohorkami jí křupe sníh, jinak ticho narušuje jen občasný zpěv promrzlých ptáků. Vrch Hradiště, na který stoupá, přitom leží jen několik stovek metrů od hranic české metropole. Stejný klid panuje i na vrcholku kopce, na který to trvá asi dvacet minut chůze ze Lhoty, části Dolních Břežan. Kromě drobného přístřešku a rozhledny jej tvoří jen planina zarůstající náletovými dřevinami.
„Chodíme sem sportovat, běhat, na bylinky. Ne každý si uvědomujeme významnost toho místa, ale každý ho máme rádi,“ říká Faloutová, občanka Dolních Břežan.
Bývaly doby, kdy nejrušnější místo v širokém okolí neleželo v Praze, ale právě zde. Dávno před Slovany žili v Čechách Keltové. A místo dnes zvané Závist bylo podle historiků jejich centrem. V posledních stoletích před naším letopočtem zde vybudovali rozsáhlé hradiště, největší v Česku, kde mělo podle některých odhadů žít až 3500 lidí. Po bitvě s Germány ale jeho sláva uvadla.
A to až do doby, kdy ve 20. století začali archeologové postupně odhalovat pozůstatky keltského oppida. „Z vyprávění rodičů vím, že sem jezdily autobusy plné lidí, aby se na to podívali. Pak se to asi dvacet let zpátky zavezlo materiálem, aby se vykopávky zakonzervovaly. Pak bylo ticho po pěšině,“ popisuje Zuzana Kracík Kudličková, další místní obyvatelka.
Místo začalo zarůstat, usadila se zde i invazní křídlatka japonská. A místní starosta Věslav Michalik (STAN) se rozhodl, že neutěšenému místu vrátí zašlou slávu. A tím kauza začala.
Vrcholek kopce Hradiště. | Foto: Tomáš Klézl
„Nebetonujte Závist!“
Michalik byl a je v Dolních Břežanech pojem. Jeho popularitu dokazuje i to, že po něm loni v obci pojmenovali náměstí. Dnes skoro pětitisícové městečko vedl od roku 2004 celkem 18 let a zasloužil se o úspěšnou proměnu malé obce v moderní satelit Prahy. Jenže roku 2022 Michalik náhle zemřel na dovolené v Českém Švýcarsku. Některé své projekty tak nestihl dokončit – včetně přeměny oppida Závist.
„Místo, odkud Bójové ovládali dnešní Čechy. Archeologická památka evropského významu. Vypadá to tam ale dost neutěšeně. A to chceme změnit. Vytvořit skutečný archeopark,“ nastínil Michalik svou vizi v roce 2019 na Facebooku.
Ke spolupráci přizval dva z nejvýznamnějších českých architektů. Rozhlednu, která už na místě stojí od roku 2021, navrhl Martin Rajniš, spoluautor obchodních domů Máj nebo Nový Smíchov.
Už stavba věže se místním příliš nelíbila, báli se, že na místo přiláká „povrchnější“ turisty, kteří sem nemíří za historií, ale spíše za fotkou na Instagram. „Jenže pak jsme se doslechli o barevných obrazcích, co tam vymyslel pan Pleskot. A tak jsme začali běhat s letáky,“ vzpomíná Faloutová.
Josef Pleskot, který mimo jiné navrhl tunel v Jelením příkopě Pražského hradu nebo Bolt Tower v Ostravě, má na starosti druhou etapu revitalizace, tedy úpravu samotného hradiště. Původně navrhl, aby na vrcholku vznikl 3136 metrů čtverečních velký čtverec zasypaný štěrkem, na kterém by původní budovy připomínaly třicet centimetrů vysoké železobetonové barevné bloky.
To vyvolalo ještě silnější negativní reakci než stavba rozhledny. Proti návrhu vznikla online petice „SOS OPPIDUM ZÁVIST – nebetonujte keltskou památku“, kterou dosud podepsalo skoro 11 tisíc lidí. Část místních považovala zásah do krajiny za příliš výrazný, bála se poškození místních biotopů nebo že nákladní auta poničí zdejší lesní cesty.
Architekt Josef Pleskot při představování pozměněného návrhu proměny oppida Závist 29. listopadu 2022. | Foto: ČTK / Deml Ondřej
Další upozorňovali na to, že stavba znemožní oslavy pohanských svátků, které se na kopci konají. To zmiňoval před třemi lety v blogu na Aktuálně.cz i architekt Tomáš Vích. „Upřednostňuji co nejjednodušší připomenutí oppida a úctu k přírodě a jejím zákonitostem, které nás i v 21. století stále ještě naštěstí přesahují,“ napsal tehdy.
„Nejsme žádní aktivisti, nevážeme se ke stromům. Ale přišlo nám absurdní, že by na tom posvátném kopci měly být nějaké betonové obrazce. Takový Disneyland,“ zdůrazňuje Faloutová.
Josef Pleskot oponoval, že právě beton nejlépe ochrání archeologické nálezy pro budoucí generace. Nakonec ale ustoupil a projekt v roce 2022 upravil, beton nahradil kameny. Ani to ale protestující neuspokojilo. I tak na kopec podle jejich výpočtů bude muset vyjet celkem 1200 nákladních aut s materiálem.
„Myslíme si, že kopec může být poničen, odejde zvěř, zničí se biotop… A to nejen stavbou, ale i následným turismem, který tu bude,“ říká Jiřina Faloutová. „Bude třeba vybudovat celou infrastrukturu, parkoviště, postavit odpadkové koše a toalety. A pak už tady bude i kiosek s buřty – a už to pojede,“ míní Zuzana Kracík Kudličková.
Zdůrazňují také, že k přeměně zatím chybí prováděcí dokumentace, vizualizace i další důležité dokumenty. Obec nicméně slibuje, že vše podstatné brzy představí.
Jedna z cest vedoucí na vrchol Hradiště. | Foto: Tomáš Klézl
Radnice i Pleskot slibují citlivý přístup
Od Pleskotovy úpravy projekt na dva roky znovu utichl, nyní je ale opět na stole. Vedení obce začalo loni na podzim se stavebním úřadem řešit změnu využití území, aby mohlo začít s terénními úpravami. Občané k tomu sepsali připomínky a plánují více. „Dáváme dohromady podpisovou akci, abychom vyvolali obecní referendum,“ říká Faloutová.
K tomu budou potřeboval podpisy šesti stovek občanů s trvalým bydlištěm. Se sběrem už protestující začali. „Jde nám hlavně o zahájení veřejného dialogu odborníků, zástupců obce a veřejnosti. Obec projekt představila naposledy v roce 2022 s jedinou vizualizací,“ doplňuje Faloutová.
Pleskot si ovšem za svým návrhem dále stojí. Jeho tým chce v dubnu veřejnosti představit detailní návrh toho, jak by měl projekt vypadat. „Spor, který se o návrhu Zpřítomnění vede, vnímám jako kulturní nedorozumění. Z mého pohledu jde o prezentaci naprosto výjimečné civilizační stopy na našem území, která by měla být co nejsrozumitelněji nedestruktivním způsobem prezentována, což si myslí i řada významných odborníků,“ řekl Pleskot Aktuálně.cz.
Návrh podle něj nedělá nic jiného, než že urovnává a dorovnává povrch zásypu a bezpečně ukrývá vykopávky pod navrženými obrazci. „Celá upravená plocha akropole bude osázena místně příslušnými pokryvnými rostlinami, mezi nimiž budou přirozeně vyšlapány cestičky,“ popisuje.
Zástupci obce zdůrazňují, že obavy místních chápou. I oni si ale za projektem stojí. Současný stav vrcholku označují za nedůstojné „rumiště“ a proměna je podle nich nutná.
„Projekt je vzhledem k významu lokality přísně posuzován z hlediska jeho dopadů. Důkladným odborným posouzením prošel hydrologický režim, vegetační pokryv i dopad na biodiverzitu. Byl opakovaně představen veřejnosti, byl projednán v rámci diskuse s odborníky z oboru archeologie a památkové péče,“ říká místostarosta Lubomír Havel (Rozkvět).
Vyzdvihuje, že se na „Zpřítomnění“ kromě Pleskota podílel i významný krajinářský architekt Zdeněk Sendler. „Místo invazivní vegetace bude areál osazen suchomilnými rostlinami, které jsou pro tuto oblast přirozené a dlouhodobě udržitelné. V obvodu budou dosazeny duby a habry, které jsou typické pro tuto lokalitu,“ uvádí Havel.
Příjezdové cesty jsou podle něj dostatečné. K výraznému poničení podle něj nedošlo ani při nedávné stavbě rozhledny. „Bylo opakovaně zdůrazněno, že projekt Zpřítomnění nepočítá s masivní turistickou infrastrukturou. Hlavní záměr je zvýšit povědomí o historii Závisti, nikoliv vytvořit masový turistický cíl,“ dodává Havel. Nástupní bod pro návštěvníky by navíc neměl být v Dolních Břežanech, ale v údolí v sousední pražské části Zbraslav.
To však místní odpůrce nepřesvědčuje. Kracík Kudličková i Faloutová by nejraději nechaly prostor tak, jak vypadá dnes. „Mě to opravdu neuráží. Ale když už se s tím něco musí udělat, vzhledem k významu této Národní kulturní památky, pojďme rozsah stavby minimalizovat třeba formou vyskládaných zídek a obrysů nalezišť. Opravdu to nemusí být ohromný čtverec se spoustou dovezeného materiálu,“ míní Zuzana Kracík Kudličková.
Foto: Tomáš Klézl
