Ani tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu nevyschl proud pomoci, kterou Kyjevu poskytují především euroatlantické země. Jen za loňský rok suma dosáhla téměř 97 miliard eur, tedy 2,4 bilionu korun, ukazují čerstvá data. Česko patří do druhé desítky nejštědřejších dárců.
Americký prezident Donald Trump v únorovém rozhovoru pro televizi Fox News uvedl, že by Ukrajina měla Spojeným státům poskytnout vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů korun), aby tak splatila pomoc, kterou jí USA během tří let ruské agrese poskytly. Podle databáze Ukraine Support Tracker, která objem mezinárodní pomoci pro Kyjev systematicky monitoruje, ovšem dosud mezinárodní společenství na podporu Ukrajiny věnovalo o poznání nižší sumu – 287 miliard dolarů (asi 6,9 bilionu korun). Samotné Spojené státy poskytly více než dvě pětiny z této pomoci.
I když se celkový účet ani se započtením dosud neuskutečnitelných závazků udávanému půl bilionu dolarů zdaleka nepřibližuje, jedná se o astronomickou částku. Pro srovnání: v tomto roce Kyjev plánuje vynaložit na obranu 51 miliard eur (tedy 26 procent hrubého domácího produktu země). Prakticky stejnou částkou vloni Západ přispěl na provoz válkou zkoušeného státu, hodnota vojenské pomoci za loňský rok činila dalších 42 miliard eur (1,6 bilionu korun).
Finanční pomoc, která tvoří 44 procent z celkové sumy, pochází zejména z unijních institucí a neutrálních zemí, jako je Japonsko či Rakousko. Naprostá většina ostatních států včetně USA, Česka či Slovenska pomáhá především vojensky. Humanitární pomoc představuje pouhých sedm procent z celkové podpory, zaměřuje se na ni například tradičně neutrální Švýcarsko.
V rámci svých možností Ukrajinu nejvíc podpořily země, jejichž břehy omývá Baltské moře – tedy moře, kde operuje ruská stínová flotila, moře, na jehož dně dochází k podezřelým poškozením infrastruktury, a konečně moře, které bylo svědkem posledního rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Příspěvky pobaltských států se pohybují od 1,53 procenta HDP v případě Lotyšska až po 2,2 procenta v případě Estonska.
Více než dvě procenta svého ročního hrubého domácího produktu dosud Ukrajině věnovalo také šestimilionové Dánsko. V absolutní částce je to osm miliard eur (201 miliard korun), tedy více než pětinásobek hodnoty pomoci, kterou Kyjevu poskytlo Španělsko se 48 miliony obyvatel.
Obecně tedy platí, že ochota pomáhat napadené Ukrajině je tím vyšší, čím menší vzdálenost dělí dárcovský stát od východních hranic Ruska. Okatou výjimku představuje Maďarsko, které dosud svému východnímu sousedovi vypomohlo jen třemi desetinami promile svého HDP. Ty šly čistě na humanitární pomoc.
Česko patří s pomocí v hodnotě půl procenta HDP ke středně ochotným zemím, mezi nimiž jsou například Německo, Spojené království, Rumunsko, Chorvatsko, ale i USA nebo Kanada. Nejvlažnější podporovatele Ukrajiny najdeme vedle Maďarska zejména ve Středomoří. Hodnota pomoci Řecka, Itálie či Francie nedosahuje ani dvou promile jejich HDP.
