Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo dle policie až 40 tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí protestovaly i v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku. AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
V Hamburku zorganizoval protest spolek s názvem „Nenecháme se rozdělit: Hamburk volí soudržnost“, jehož členy jsou například ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), Německý odborový svaz (DGB), Turecká obec či Památník bývalého koncentračního tábora Neuengamme. Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“. Podle policie se sešlo na demonstraci 40 tisíc lidí, nahlášen byl ale původně dvojnásobek.
Ve Freiburgu na jihozápadě Německa se sešlo na demonstraci 20 tisíc až 25 tisíc lidí. Organizátoři uvedli, že chtějí den před předčasnými parlamentními volbami protestovat proti posilování krajní pravice. Menší demonstrace se konaly i v dalších německých městech.
AfD je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá. V nedělních parlamentních volbách by mohla získat kolem pětiny všech hlasů, a stát se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.
Velké demonstrace vyvolalo lednové hlasování ve Spolkovém sněmu, kterému konzervativní unie CDU/CSU předložila rezoluci žádající po vládě zpřísnění migračních a azylových pravidel. Reagovala tak na několik útoků, které spáchali migranti. Schválena byla rezoluce jen pomocí hlasů AfD. Konzervativci si za to vysloužili ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky a někdejší předsedkyně CDU Angely Merkelové. Na počátku února na demonstraci v Berlíně proti spolupráci CDU/CSU s AfD dorazilo 160 tisíc lidí, o týden později do Mnichova až 200 tisíc. Předák CDU/CSU Friedrich Merz následně několikrát kategoricky vyloučil, že by po volbách s AfD jakkoli spolupracoval.
Demonstrace se v sobotu konala také v ve švýcarském bydlišti kandidátky na kancléřku za AfD Weidelové. V Einsiedelnu v kantonu Schwyz bydlí partnerka Weidelové a jejich dvě děti. Sama spolupředsedkyně AfD opakovaně tvrdí, že její hlavní bydliště je v Überlingenu u Bodamského jezera na jihu Německa. V Německu podle svých slov platí i daně. V Einsiedelnu se sešlo zhruba 250 demonstrantů proti krajní pravici, ale i několik stovek lidí, kteří přišli vyjádřit podporu Weidelové. Pět lidí policie zadržela, měli u sebe podle ní zakázané předměty.
Weidelová v předvolební kampani opakovaně musela vysvětlovat, kde ve skutečnosti žije. Kritici jí vyčítají pokrytectví i kvůli tomu, že žije v registrovaném partnerství se ženou původem ze Srí Lanky, s níž vychovává děti, zatímco strana, v jejímž čele stojí, vystupuje proti migrantům i komunitě LGBT+. AfD chce například zrušit manželství stejnopohlavních párů.
