Aktual.: 13.02.2025 18:27
Brusel – Všichni spojenci z NATO se shodují, že na Ukrajině je třeba dosáhnout míru, uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Rovněž podle něj panuje i se Spojenými státy shoda na tom, že mír, které vzejde z jednání, musí být trvalý. Rutte to uvedl po jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Ruského prezidenta Vladimira Putina šéf aliance označil za nepředvídatelného, ale pro jednání nezbytného. Řekl také, že lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem NATO. V Bruselu Rutte jednal i s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Schůzky zemí NATO se vůbec poprvé účastnil nový šéf Pentagonu Pete Hegseth, podle jehož vyjádření by Evropa měla převzít hlavní odpovědnost za obranu kontinentu.
Důležité je, aby Putin pochopil, že Západ je jednotný, řekl Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. „Nevím, co přesně se odehrává v Putinově hlavě,“ odpověděl Rutte na dotaz, zda si myslí, že chce ruský prezident skutečně ukončit válku na Ukrajině, jak to uvedl Donald Trump. „Je to silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho tam,“ dodal na adresu Putina.
„Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal šéf NATO na tiskové konferenci.
Americký ministr Hegseth již ve středu uvedl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině.
Rovněž i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která se dnešního odpoledního jednání v NATO účastnila, uvedla, že nelze ustupovat požadavkům Ruska. Takový postup by podle ní znamenal zopakování Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Prahy dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
„Nemohu komentovat všechno, co kdo řekne. Trump to ale zmiňoval už v předvolební kampani, že se podobný telefonát uskuteční,“ reagoval Rutte na prohlášení ministrů obrany i šéfa Bílého domu, který ve středu absolvoval více než hodinový telefonát s Putinem. „Mírová jednání ještě nezačala. Všichni spojenci se shodují, že musíme ukončit tuto agresi. Nyní tedy musíme kolektivně zajistit, aby bylo dosaženo trvalého míru,“ dodal šéf NATO.
Velkým tématem dnešního jednání bylo navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil dnes americký ministr.
„Musíme významně navýšit naše obranné výdaje. Musíme toho dělat více a musíme to dělat rychleji. Spojenci si to uvědomují,“ uvedl Rutte. Rovněž je podle něj potřeba i posílit výrobu v obranném průmyslu. „Musíme přenastavit svůj přístup na to, že žijeme v době války,“ dodal.
Rutte: Musíme zajistit, aby Putin v budoucnu neobsadil ani kilometr Ukrajiny
Musíme zajistit, aby se prezident Putin již nikdy v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území, uvedl Rutte během společného prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr poděkoval všem státům NATO za neustálou podporu, kterou válkou zmítané zemi poskytují. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynou brzy tři roky.
„Musíme dosáhnout toho, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, až začnou mírové rozhovory. A zajistit, že až mírové rozhovory skončí, výsledek bude trvalý, tedy že Vladimir Vladimirovič Putin se už nikdy v budoucnosti nepokusí obsadit ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny. To je klíčové,“ prohlásil Rutte před začátkem schůzky s ukrajinskou stranou. „Abychom se tam dostali, musíme posílit vojenskou pomoc Ukrajině,“ dodal šéf NATO.
Zopakoval, že členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč). Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion Kč).
Ve Wiesbadenu na západě Německa již začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků. Rutte nyní potvrdil, že příští týden se v Polsku otevře rovněž takzvané společné středisko pro analýzy, výcvik a vzdělání (JATEC). V něm si budou vojáci ze zemí aliance a z Ukrajiny vyměňovat poznatky o válce na Ukrajině a počínání ruské armády.
Evropa by měla převzít hlavní odpovědnost za obranu kontinentu, řekl Hegseth
Evropští spojenci by měli převzít hlavní odpovědnost za obranu Evropy, což vyžaduje urgentní zvýšení výdajů na obranu na pět procent jejich hrubého domácího produktu (HDP), prohlásil americký ministr obrany Hegseth po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Spojené státy jsou podle něj odhodlány budovat silnější a účinnější NATO, ale chtějí, aby závazek Evropy a Kanady byl stejně silný.
Spojené státy pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa podle ministra chtějí „oživit válečnický étos“, obnovit svoji armádu a zavést politiku odstrašení. „NATO by také mělo jít vstříc těmto cílům. NATO je skvělá aliance, nejúspěšnější obraná aliance v historii, ale aby přežila do budoucna, naši partneři toho pro obranu Evropy musí udělat mnohem víc. Musíme NATO opět učinit skvělým,“ sdělil Hegseth.
Spojené státy podle něj věří ve spojenectví a stojí při Evropě, ale Trump nikomu nedovolí, aby z nich udělal „dojnou krávu“.
Šéf Pentagonu odmítl kritiku ohledně strategie Washingtonu ve vyjednávání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův přístup podle něj neznačí ústupky Rusku. Putin je podle něj připraven k jednání, protože reaguje na sílu a v Trumpovi vidí silného soupeře.
Na otázku, zda může zaručit, že Ukrajině nebude vnucena žádná dohoda, odpověděl, že to „nakonec není moje rozhodnutí“, protože jednání povede Trump. Poukázal však na to, že prezident hovořil jak s Putinem, tak se Zelenským, a „jakékoli jednání … bude vedeno s oběma“.
