Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Mediální pozornost vyvolal zvlášť případ izraelského vojáka Juvala Vagdaniho. Brazilské úřady ho začaly vyšetřovat kvůli obvinění z válečných zločinů v době, kdy byl muž v latinskoamerické zemi na dovolené. Reagovaly tak na podnět HRF, která Izraelce viní z demolice domovů civilistů v Gaze. Aktivisté tvrdí, že vše zjistili na základě dat z příspěvků na sociálních sítích vojáka. Vagdani vše popírá.

„Je naší odpovědností předložit případy na národní nebo mezinárodní úrovni. A je odpovědností těchto zemí nebo Mezinárodního trestního soudu s těmito informacemi něco udělat. A samozřejmě tlak zvyšovat,“ prohlásil právník nadace Haroon Raza.

Nadace Hind Radžáb má sídlo v Belgii a nese jméno šestileté palestinské dívky, která zemřela na útěku v autě pod izraelskou palbou. Uskupení mluví o tažení proti válečným zločincům, které chce dostat před spravedlnost. „Může to trvat deset dvacet let. Žádný problém. Jsme připraveni mít trpělivost,“ uvedl Raza.

Aktivisté tvrdí, že důkazy získávají z otevřených profilů vojáků, kde se činy chlubí. Díky tomu předali úřadům informace o desítkách vojáků třeba v Argentině, Španělsku, Německu nebo na Srí Lance. „Jisté zločiny, jako ty válečné, genocida a zločiny proti lidskosti, jsou zločinem pod mezinárodním právem. Jedná se o ty nejzávažnější mezinárodní zločiny. A dle mezinárodního práva má jakýkoliv stát jurisdikci nad těmito nehoráznými případy,“ prohlásila expertka na mezinárodní právo z Amsterdamské univerzity.

Izrael začal skrývat identity vojáků

Izrael páchání válečných zločinů naprosto odmítá. Po zveřejnění Vagdaniho případu izraelská armáda zpřísnila pravidla pro veřejné vystupování svých vojáků. Těm s nižší hodností třeba zakázala ukazovat tvář na kameru a uvádět své jméno. Její členové nesmí být spojováni v médiích s konkrétní operací a neměli by už ani zveřejňovat videa z bojových zón na svých sociálních sítích.

„Toto jsou naše nové instrukce, abychom ochránili naše vojáky a zajistili, aby byli v bezpečí před těmito typy incidentů, organizovaných protiizraelskými aktivisty po celém světě,“ řekl mluvčí izraelské armády Nadav Šošani.

Izrael postup v Gaze hájí principem sebeobrany po útoku teroristické skupiny Hamás ze 7. října 2023. Tehdy zabila dvanáct set lidí a více než dvě stě odvlekla jako rukojmí. Sedm desítek z nich zůstává stále v Gaze. Tam při odvetné operaci izraelské armády ale podle místních úřadů, vedených hnutím Hamás, zemřelo přes 45 tisíc Palestinců. Devadesát procent obyvatel muselo uprchnout před boji, které šedesát procent budov zničily nebo srovnaly se zemí.

Podíl.