Velká část dvousetkilometrového potrubí v Jihlavě je starší padesáti let. Právě stáří je důvodem častých poruch. Do oprav město investuje desítky milionů korun ročně, ale jsou postupné. Od začátku roku prasklo potrubí na různých místech už dvacetkrát. Poruchy jsou častější i kvůli mrazům.

Nové potrubí, které vodaři v Jihlavě ukládají do země místo starých trubek, je z tvárné litiny. Vyměnili ho například při úterní opravě v Hruškových Dvorech. „Kus trubky ze včerejší havárie, její stáří odhadujeme zhruba na sedmdesát let. Zub času je tady vidět, je to úplně prorezlé,“ popsal mluvčí služeb města Jihlavy Martin Málek.

V podobném stavu je podle něj velká část vodovodu včetně šoupat. Těmi pak nejde otočit a vodu zavřít. „Museli jsme jít dál po potrubí a najít místo, kde se to podařilo uzavřít. To má za problém potom to, že se nám zvětšuje oblast, kde jsou lidé bez vody,“ řekl Málek.

Poruchy zaznamenávají senzory

Celkem sto dvacet poruch v loňském roce zjistilo město díky senzorům v elektronickém systému. „Poruchy zjišťujeme tak, že sledujeme noční průtoky, a pokud je někde výkyv, tak to znamená, že je tam problém,“ vysvětlil Málek.

Ročně město investuje do oprav a obnovy vodovodní sítě více než sto dvacet milionů korun. Situace se podle radnice lepší a ze systému uniká méně vody. „My jsme měli ztrátovost, když jsme přebírali soustavu, někde kolem pětadvaceti procent, skutečně vody unikalo hodně. Dnes jsme pod patnácti procenty,“ uvedl náměstek primátora města Jihlava Radek Popelka (ANO)

Poruchy mohou být kvůli tuhým mrazům v příštích dnech častější. „Dochází ke zkrutu a materiál praská a pracuje,“ vysvětlil Málek.

Staré potrubí vyměňují i v Praze

Staré potrubí – dle vodohospodářů z roku 1908 – vyměňují i dělníci v Rumunské ulici v centru Prahy. Koroze je jednou z příčin, proč potrubí praská a v zimě je o to náchylnější. „Zejména při dlouhodobých mrazech a teplotách mínus deset, mínus patnáct stupňů,“ řekl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Pražské vodovody a kanalizace havárie denně zveřejňují i s podrobnostmi. Preventivně taky zjišťují, kde voda uniká a potrubí už je narušené. Pomáhají satelitní snímky.

V době normalizace unikalo v Praze do země kolem čtyřiceti procent vody, teď se vodohospodáři snaží dostat na patnáct. Také spotřeba se snížila. „Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla specifická spotřeba 440 litrů na osobu a den. Zatímco dnes se pohybuje kolem sto pěti, sto šesti,“ řekl ředitel Sekce strategických projektů PVS Jiří Rosický.

Problémy jsou kvůli mrazům i jinde

Na jihu Čech evidovali kvůli mrazu v lednu přes 170 poruch na hlavních vodovodních řadech. Nejvíce jich bylo v Českých Budějovicích, kde vodohospodáři v lednu opravovali osmnáct poruch. Sedmkrát zasahovali v Písku a Táboře. Problémy pokračují i v únoru, kdy teploty od začátku měsíce klesaly pod bod mrazu. 

Zima a předjaří jsou období, kdy klimatické podmínky nejvíce ovlivňují počty poruch na vodovodech. „Obvyklou příčinou, kromě stáří potrubí, je právě kolísání teplot, kdy dochází k pohybům zeminy. Ta vytváří nerovnoměrný tlak na potrubí, které je pak náchylnější k prasknutí,“ uvedla mluvčí firmy ČEVAK Jitka Kramářová.

S mrazy také souvisí nárůst počtu nahlášených poškozených vodoměrů, za leden evidují desítku majitelů nemovitostí. Jejich počet bude pravděpodobně ještě narůstat. 

Podíl.