Amerika to nebude akceptovat. J. D. Vance v Paříži varoval EU před regulací AI

Šlo o jeho první velké prohlášení na zahraniční cestě od chvíle, kdy nastoupil minulý měsíc do funkce. Vance Evropskou unii varoval, že přílišná regulace by mohla „zabít transformativní průmysl“, který je na umělé inteligenci založený.

„Potřebujeme, aby se zejména naši evropští přátelé dívali na tyto nové končiny s optimismem, nikoli s obavami,“ prohlásil. Načež dodal, že „Trumpovu administrativu znepokojují jisté zprávy o tom, že některé vlády zvažují utažení šroubů vůči americkým technologickým společnostem s mezinárodní působností“.

Vance jako příklad takového přístupu uvedl evropské nařízení o digitálních službách (DSA), s kterým se technologické firmy musejí potýkat již dnes. „Chceme samozřejmě zajistit, aby byl internet bezpečným místem. Ale je jedna věc zabránit predátorovi, aby útočil na dítě na internetu, a úplně jiná věc je bránit dospělému člověku v přístupu k názoru, který jeho vláda považuje za dezinformace,“ řekl americký viceprezident.

Revoluce, kterou umělá inteligence může přinést, je podle něj na stejné úrovni jako vynález parního stroje nebo Bessemerova procesu při výrobě oceli. Nicméně, jak dodal, „toto se nikdy neuskuteční, pokud bude přílišná regulace odrazovat inovátory od toho, aby šli do nutného rizika, nebo pokud dovolíme, aby umělou inteligenci ovládli velcí hráči, kteří ji budou používat k cenzurování a kontrole myšlení svých uživatelů“.

Americký odpor vůči DSA, který teď Vance otevřeně artikuloval v Paříži, se očekával dlouho dopředu. Na konci ledna dokonce napsali zástupci 39 neziskových organizací otevřený dopis Ursule von der Leyenové, v němž na šéfku Evropské komise apelovali, aby nepodlehla americkému tlaku a důsledně prosazovala povinnosti plynoucí z nařízení.  

Musk versus Evropa

Hrozba vůči technologickým firmám ze strany EU není pouze hypotetická. Komise už od loňského léta vyšetřuje společnosti Meta Marka Zuckeberga a X Elona Muska právě kvůli opomíjení povinností, které určuje DSA. Evropané mají navíc možnost dávat firmám obrovské pokuty, pokud nebudou jejich pravidla dodržovat. Ty mohou dosáhnout výše až šesti procent globálních příjmů. 

Zvláštní pozornost zaslouží konflikt mezi Evropskou komisí a Elonem Muskem, jenž je jedním z klíčových lidí z okolí Donalda Trumpa. Musk se v minulosti opakovaně dostal do konfliktu s bývalým eurokomisařem Thierry Bretonem, kterého nazval „tyranem Evropy“, a problémy má i se současnou komisí, do jejíhož hledáčku se naposled dostal poté, co veřejně podpořil stranu AfD před únorovými volbami v Německu. 

V říjnu minulého roku navíc Evropská komise naznačila, že by Muskovu sociální síť mohli penalizovat ještě mnohem více, kdyby se základ pro stanovení pokut nepočítal pouze z příjmů společnosti X, ale i z příjmů ostatních firem Elona Muska, jako jsou například společnosti SpaceX nebo Neuralink. To by násobně zvýšilo penále a bylo pro platformu X finančně likvidační.  

Ačkoliv se viceprezident Vance ke konkrétním společnostem nevyjadřoval, v projevu dal jasně najevo, že se vládnoucí garnitura za americké společnosti postaví v případě, že by se dostaly do tísně kvůli restriktivním opatřením. „Amerika to nemůže a nebude akceptovat. Myslíme si, že by to byla hrozná chyba nejen ve vztahu ke Spojeným státům, ale i pro vaše vlastní země,“ prohlásil. 

Vance odešel hned po přednesení svého projevu, aniž by si vyslechl šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která promluvila hned po něm, nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který přednesl závěrečný projev. Dle Reuters se později s každým z nich setkal zvlášť, aby s nimi jednal. Na závěr summitu nicméně USA nepodepsaly s ostatními státy společnou deklaraci. 

Video: Černý scénář s umělou inteligencí: Přijde „náhlá ztráta“. Najednou to nepůjde vypnout.