Aktual.: 11.02.2025 09:38
Washington – Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25procentních cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Podrobnosti na svém webu v pondělí večer oznámil Bílý dům. Trump uvedl, že cla se budou vztahovat na všechny země, později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle Trumpovy administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Zároveň však zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu, uvedla agentura Reuters.
„Dnes zjednodušuji naše cla na ocel a hliník, aby každý pochopil, co to znamená. Je to 25 procent, bez výjimek. Týká se to každé země,“ řekl podle agentury AFP Trump v Oválné pracovně Bílého domu. Podle serveru BBC News také uvedl, že zvažuje dodatečná cla na automobily, léčiva a počítačové čipy. „Nevadí mi to,“ odpověděl novinářům na otázku ohledně případných odvetných cel, k nimž by dotčené země mohly přistoupit.
Trump odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo, uvedla agentura AP. U svých cel na hliník zvýšil tarif z deseti na 25 procent. „Je čas, aby se naše velká průmyslová odvětví vrátila do Ameriky,“ řekl prezident.
Možnost výjimky pro Austrálii Trump signalizoval po telefonickém rozhovoru s australským premiérem Anthonym Albanesem. Upozornil v této souvislosti, že Austrálie je jednou z mála zemí, se kterými mají Spojené státy obchodní přebytek.
Podle počátečních informací měla 25procentní cla na ocel a hliník vstoupit v platnost 4. března. Z dokumentů zveřejněných americkou vládou nicméně vyplývá, že budou platná až od 12. března.
Tyto kroky jsou součástí prezidentova silného tlaku na nové nastavení globálního obchodu, poznamenala AP. Trump tvrdí, že zvýšení cel pro lidi a společnosti nakupující zahraniční produkty nakonec posílí domácí výrobu. Cla by ale zasáhla spojence, protože nejvíce oceli se do USA dováží z Kanady, Brazílie, Mexika a Jižní Koreje.
Trump také hodlá tento týden obnovit americká cla na veškerý dovoz tak, aby svou výší odpovídala tarifům jiných zemí, upozornila AP. To vše se přidává k desetiprocentním dodatečným clům, která už Trump uvalil na Čínu. Peking od pondělí zavedl svá odvetná cla na dovoz vybraného zboží z USA. Trump už začátkem února pohrozil cly také Kanadě a Mexiku, jejich zavedení ale bylo pozastaveno do 1. března.
Cla s sebou nesou inflační rizika, a to v okamžiku, kdy už jsou voliči unaveni vysokými cenami a obávají se, že zvýšení cen zastíní jakýkoli přínos. Trump tvrdí, že cla vyrovnají podmínky v zahraničním obchodě a učiní americké továrny konkurenceschopnějšími, takže se jakékoliv potíže, které pocítí spotřebitelé a podniky, nakonec vyplatí. „Spojené státy budu muset nést náklady zahrnující vyšší ceny pro spotřebitele, odvetná cla v zahraničí, ztrátu pracovních míst v USA i konkurenceschopnosti ve firmách zasažených vyššími vstupními náklady,“ sdělil agentuře AP ekonom Benn Steil.
AFP uvalení cla na ocel a hliník označila za novou fázi obchodní války, kterou americký prezident vede proti zbytku světa.
Evropská unie bude reagovat, pokud Spojené státy zavedou cla na dovoz oceli a hliníku, oznámila v pondělí v předstihu Evropská komise (EK). „Uvalení cel by bylo nezákonné a ekonomicky kontraproduktivní,“ napsala unijní exekutiva ve svém prohlášení. „Zavedením cel by USA zdanily své vlastní občany, zvýšily by náklady podnikání a podpořily inflaci. Cla navíc zvyšují ekonomickou nejistotu a narušují efektivitu a integraci globálních trhů,“ dodala.
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že EU stále čeká na formální oznámení o nových clech ze strany Spojených států, ale že na každý takový krok bude reagovat odvetnými opatřeními. „Každý, kdo zavede cla, musí počítat s proticly,“ uvedl kancléř podle agentury Reuters na předvolebním setkání na severu Německa.
„Je to Evropská komise, kdo určí, které sektory budou předmětem odvetných opatření,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot televizi TF1. „Donald Trump už to udělal v roce 2018, a my jsme na to zareagovali. Zareagujeme zase,“ dodal.
Trump zavedl cla už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto produktů z EU do USA snížil na polovinu, uvedla agentura DPA.
Cla by podle expertů výrobu oceli v ČR ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh
Vzhledem k nízkému vývozu českých ocelových výrobků do USA by nově zavedená cla neměla výrobu oceli v Česku ohrozit. Přirážka se ale dotkne evropského trhu, na který míří drtivá většina českého exportu, řekla ČTK předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČTK, že Evropa musí vůči clům postupovat jednotně. Vzájemná celní válka by však podle ministra nikomu nepomohla.
Oceli a ocelových výrobků se loni z Česka do USA vyvezlo za zhruba 614 milionů korun. Hodnota exportovaného hliníku a výrobků z něj činila 872 milionů korun. S odkazem na data ministerstva průmyslu a obchodu to na svém webu uvedl Svaz průmyslu a dopravy. V roce 2019 to bylo u hliníku a výrobků z něj 553,6 milionu korun a v roce 2014 pak 392,9 milionu korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Podíl vývozu českých ocelových výrobků do USA tvoří v posledních letech podle předsedkyně Ocelářské unie zhruba jedno až 1,5 procenta. „Cla by tak samotnou výrobu oceli v ČR ohrozit neměla. Nicméně přibližně 90 procent exportované oceli z Česka jde do zemí EU a je možné, že se dále zpracují do výrobků, které se do USA vyvážejí,“ dodala Kubalová. Na celoevropské úrovni se podle ní předpokládá, že podíl exportu do USA loni činil 17,4 procenta z celkového vývozu ocelových výrobků z EU.
V reakci na Trumpovo rozhodnutí dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že unie neponechá nejnovější americká cla bez odezvy. „Vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření,“ prohlásila šéfka komise.
Vliv nově zavedených amerických cel na evropskou ekonomiku jako celek bude podle ekonoma investiční platformy XTB Pavla Peterky mírný. Problém podle analytika je, co to bude znamenat do budoucna. EU totiž může odpovědět odvetnými opatřeními, což by rozšířilo negativní dopady i na další sektory. Doufá proto, že unie nebude na cla odpovídat cly, v takovém případě prohrávají obě strany.
S názorem, že by vzájemná celní válka nikomu nepomohla, souhlasí i ministr průmyslu Vlček. Podle něj bude potřeba hledat dohodu, která bude pro obě strany přijatelná. Evropa podle něj musí vůči novým clům USA na postupovat jednotně. O české pozici už jednal se zástupci tuzemských ocelářů. „My sami se snažíme být aktivní, abychom dali konkrétní připomínky a požadavky k Evropské komisi,“ řekl Vlček.
Zavedení cel na dovoz veškeré oceli do Spojených států by se v Česku mohlo negativně dotknout společnosti Válcovny trub Chomutov. Firma vyrábí bezešvé trubky, které se používají například při výrobě kotlů, ve vodárenství nebo ropném průmyslu. „Existují různé rozměrové řady těchto trubek, do určitého průměru na ně platila cla i teď, tuto řadu jsme tam nevyváželi. Pokud budou cla nyní na všechno, potom by se to dotklo Válcoven trub Chomutov,“ řekl ČTK Vladimír Sako, ředitel hutních podniků skupiny Z Group, pod kterou chomutovská firma patří.
Jen minimum své produkce vyváží do USA Třinecké železárny, které jsou největším hutním podnikem v Česku. Zavedení cel se jich proto přímo zásadně nedotkne. Nepřímý dopad pro ni ale bude mít snaha dalších producentů dostat se na evropský trh. „Výrobce ze zemí, jimž bude ztížený vstup na americký trh, budou hledat nové trhy zejména v zemích EU, kde se oceláři dlouhodobě potýkají s ochlazením na trhu a nízkou poptávkou,“ uvedla mluvčí železáren Petra Macková Jurásková. Připomněla, že oceláři a celý evropský průmysl dlouhodobě volají po účinných opatřeních na ochranu trhu a omezení dovozu ze zemí, kde se vyrábí nadměrné objemy oceli.
