Evropa dál zaostává za USA a Čínou v oblasti vývoje umělé inteligence (AI). Podle experta Michala Pěchoučka čeští politici, kteří nepovažují AI za prioritu, zaspali. Evropa přitom má řadu zajímavých firem a také potenciál v základním výzkumu, soudí odborník. Zajištěním bezpečného využití AI a její role ve veřejné sféře se zaobírají účastníci summitu ve Francii. Ta už oznámila masivní investice.
Vývoji v oblasti umělé inteligence vévodí Spojené státy, druhá je Čína, třetí Singapur, ukazuje žebříček Global AI Index, jenž sleduje například množství investic a inovací. Z Evropy se nejlépe umístila Velká Británie na čtvrtém místě a za ní Francie. Kromě ní se ze zemí EU mezi první desítku dostalo už jen Německo.
Česko je podle tohoto indexu na 35. pozici z 83 sledovaných států. „Neřekl bych, že Evropa zaspala, máme tu spoustu zajímavých, hezkých výsledků. To, že po stránce vlivu a dopadu vývoje umělé inteligence, se nemůže Evropa srovnávat s Čínou a USA, je však pravda,“ uvedl Michal Pěchouček z Elektrotechnické fakulty ČVUT.
Opožděné Česko
Naopak Česko podle experta skutečně zaspalo. „Bohužel s ohledem na tradici, kterou máme v umělé inteligenci, a velmi kvalitní vědu a výzkum, Česká republika znamená dnes v umělé inteligenci opravdu málo. Myslím, že se nedá dohnat ta špička prvních tří čtyř zemí, ale to neznamená, že bychom se neměli snažit a říct si, že se budeme věnovat něčemu jinému než umělé inteligenci,“ poznamenal Pěchouček.
„Obecně jako Evropa na tom moc dobře nejsme. Eurostat říká, že průměrně v Evropské unii je osm procent podniků, které využívají umělou inteligenci, což je hrozně malé číslo. V Česku jsme na šesti procentech, šampionem je Dánsko s patnácti procenty, takže v Česku na tom nejsme zas tak špatně, nicméně Evropa jako celek dost pokulhává,“ upozornil v listopadu v Událostech, komentářích ředitel neziskové organizace prg.ai Lukáš Kačena, jehož spolek získal dotaci na vzdělávání úředníků v oblasti.
Pro Česko je přitom podle Pěchoučka klíčové uspět v oblasti AI, aby země byla schopná generovat zajímavé start-upy a nové technologie. „Abychom se naučili AI používat pro zefektivnění a zvýšení výkonu národního hospodářství, ale i proto, abychom eventuálně byli schopni vyvinout nějakou umělou inteligenci, která bude exportovatelná do Evropy a Spojených států,“ řekl ČT odborník.
GALERIE
Experti k summitu AI
Expert: Regulace AI je třeba
Evropská unie chce kvůli bezpečnosti AI regulovat. Schválený akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy EU zakazuje, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů mají podléhat silné regulaci.
Podle Pěchoučka jde o „veskrze“ pozitivní iniciativu, která je potřeba k ochraně člověka v „budoucím světě“, a představa, že EU zaostává za světem v oblasti AI kvůli regulaci, je mylná. „Regulatorní rámec se teprve ve státech (EU) zavádí, zatímco zpoždění vůči USA a Číně už tu je několik let,“ zdůraznil expert.
„Umělá inteligence se vyvíjí takovým tempem, že úplně přesně nevíme, jak nás bude ovlivňovat v budoucnu, a ta rychlost vývoje nám vlastně znemožňuje reagovat na případná nebezpečí, které může představovat,“ soudí dále Pěchouček.
Popularizátor AI David Grudl v tomto ohledu připomněl, že americká firma OpenAI původně dávala modely k dispozici komunitě, u GPT-2 tento postup ale ukončila s tím, že je to příliš nebezpečné. „Ve Francii vytvořili model Mistral, existuje k němu i chatovací rozhraní L Chat, tyto modely jsou otevřené, každý si to může stáhnout,“ podotkl Grudl.
Evropský potenciál
V USA dominují v oblasti umělé inteligence kromě OpenAI třeba Meta či Google. Podle Pěchoučka má ale zajímavé AI firmy i Evropa. Upozornil například na britskou DeepMind.
„Vychází z evropského výzkumného britského prostoru. Stala se před mnoha lety součástí Googlu, ale je to v Evropě vzniklá umělá inteligence. Takže Evropa má šanci ve světě AI něco znamenat, hlavně v základním výzkumu, protože má v tomto prostoru velkou tradici. Dále má velký potenciál ve vyvíjení technologií zaměřených na člověka. Takže myslím, že není v žádném případě ztracena,“ míní expert.
V souvislosti s posílením konkurenceschopnosti Evropy i Česka se hovoří také o podpoře mladých talentů. Výzkumu v oblasti umělé inteligence se podílí mnoho českých univerzit, a také výzkumné ústavy Akademie věd. Univerzity každoročně školí zhruba pět set studentů magisterských a doktorských oborů zaměřených na AI a příbuzné disciplíny, shrnul Hrad.
Univerzita Karlova se nově stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Ten podle univerzity souvisí s potřebou zlepšit konkurenceschopnost a digitální nezávislost Evropy.
„Vzděláváme (na ČVUT) současnou a příští generaci AI odborníků už posledních dvacet let. Zavedli jsme spoustu AI inovativních programů. Takže my si své domácí úkoly plníme. Kdo si je neplní, tak to je veřejný sektor. Politická reprezentace na rozdíl od jiných zemí nebyla nikdy ochotna přijmout AI jako svou stěžejní prioritu a investovat do ní odpovídající peníze,“ konstatoval Pěchouček.
Podle Kačeny by AI měla lidem v první řadě pomoci s rutinními úkony a zefektivnit práci lidí v soukromém životě i v zaměstnání, vysvětluje expert. „Může celkově zefektivnit výkony jednotlivých úřadů, což znamená ve chvíli, kdy je tlak na to, aby toho dělaly čím dál tím víc, ale zároveň se snižoval stav, tak AI je přesně ta inteligence, která jim v tom může pomoct,“ zdůraznil Kačena.
Francie jako lídr
Organizátoři dvoudenního summitu v Paříži se nyní chtějí zaměřit mimo jiné na využití technologie právě ve veřejném prostoru, konkrétně ve zdravotnictví, vzdělávání či v ochraně klimatu. Podle webu Politico hodlá Francie vyzvat vlády k podpoře především takových nástrojů AI, které jsou otevřené všem a jsou udržitelné pro lidi a planetu. Dalším cílem je podpořit zahraniční investice do francouzských a evropských technologií.
Paříž chce do AI v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu korun), oznámil už dříve prezident Emmanuel Macron. „Pro Francii je to ekvivalent toho, co Spojené státy oznámily se Stargate. Je to stejný poměr,“ řekl Macron. Americký prezident Donald Trump v lednu uvedl, že Spojené státy v rámci svého plánu Stargate věnují na AI 500 miliard dolarů (více než dvanáct bilionů korun).
Podle Pěchoučka jde ze strany Paříže o velmi významnou částku, která „umožní postavit na nohy francouzský AI ekosystém“. „Není náhoda, že jediné evropské (AI) start-upy, které něco znamenají, pocházejí právě z Francie. Česká republika nikdy takovouto velkou investici do AI vědy neudělala a je to také důvod, proč jsme na 35. místě,“ upozornil expert.
Podle Grudla je třeba investovat obrovské částky, aby Evropa byla schopná udržet krok se zeměmi, jako jsou USA. „Chápu to spíš jako politickou záležitost. Mám pocit, že důvod, proč to svolali, je to, co se stalo ve Spojených státech, že budou investovat 500 miliard dolarů do výzkumu AI, a podobný závěr přišel i z této akce, kde se domluvili na nějakých sto miliardách eur, což je jako roční rozpočet celé České republiky. Myslím, že ta akce se koná proto, aby se sešli lidé, kteří budou chtít získat financování nebo se na tom podílet,“ komentoval summit Grudl.
Masivní investice v USA
Americké společnosti Microsoft, Alphabet, Amazon a Meta Platforms letos plánují za vývoj AI a výstavbu související infrastruktury utratit přes 320 miliard dolarů (7,7 bilionu korun), uvedl list Financial Times (FT). Masivní investice směřují mimo jiné do výstavby datových center a získání vyspělých polovodičů, což jsou důležité předpoklady pro vývoj a provozování velkých jazykových modelů s prvky AI.
I v souvislosti s nedávným nástupem modelu čínské společnosti DeepSeek však vysoké výdaje vyvolávají obavy investorů ohledně návratnosti. Chatbot R1 společnosti DeepSeek byl podle médií vyvinut za mnohem nižších nákladů než konkurenční americké systémy a jeho provoz je výrazně méně energeticky náročný. To vyvolalo pochybnosti ohledně odůvodněnosti rozsáhlých investic.
„Je to pro mě zajímavý jev v prostoru vývoje AI, a to proto, že potvrzuje vícefázovost vývoje AI. Ta se vyvíjí po vlnách, které se po sobě střídají. Jedna vlna je vývoj pomocí obrovského množství silných a drahých čipů a strašné spousty dat. Druhá konkurenční vlna vychází z nových vědeckých výsledků v oblasti AI. Tyto vlny se střídají,“ popisuje Pěchouček.
Úspěch start-upu DeepSeek vycházel z velmi pokročilého rozvoje vědecké umělé AI a ukázal, že čipy nejsou všechno a že kromě masivního financování center může stačit tým špičkových vědců, upozornil expert.
Americká média spuštění čínského modelu přirovnávají k vypuštění družice Sputnik někdejším Sovětským svazem, které znamenalo šok pro Západ. Investoři v prvotní reakci začali prodávat technologické akcie v čele s výrobcem polovodičů pro umělou inteligenci Nvidia. Ten mezitím část ztrát smazal.
Technologičtí lídři podle FT investice obhajují jako nezbytné pro udržení pozic v rychle se rozvíjejícím sektoru AI. Příležitost v oblasti AI „je obrovská, a proto do ní investujeme, abychom tento okamžik využili“, uvedl generální ředitel společnosti Google ze skupiny Alphabet Sundar Pichai. „Mohla by v určitém okamžiku nastat AI zima? Jistě. Ale pokud jste v pozici lídra, nemůžete sundat nohu z plynu,“ sdělil FT analytik Rishi Jaluria ze společnosti RBC Capital Markets.
Obavy z obecné umělé inteligence
V souvislosti s rychlým vývojem AI se zmiňuje několik rizik. Grudl připomněl pojem „halucinovat“, jenž se s AI pojí v tom smyslu, že systém si umí vymýšlet, a to extrémně přesvědčivě. Systémy se ale postupně vylepšují a dělají to méně i spolu s tím, jak uživatel získává zkušenost, míní popularizátor.
Summit AI je důležitý mimo jiné právě kvůli bezpečnostní otázkám spojeným s AI, myslí si vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci. Jedním z klíčových témat je podle něj ochrana osobnosti.
„Ukazuje se, že člověka je snadné napodobit, a je otázkou, jak se my jako Evropská unie nebo Česko k tomuto budeme stavět, že kdokoli může využít jakýkoli hlasový záznam, jakoukoli podobu a vytvořit náš klon bez našeho souhlasu, který pak bude něco páchat,“ popisuje možná negativa expert.
Obavám vévodí vznik obecné umělé inteligence neboli AGI, což je systém, který ve většině ohledů překonává lidi. Teoreticky by tak dokázal překonat jakákoli omezení určená k jeho ovládání, a oslabit pozici lidstva, píše magazín Time.
Experti se ale rozcházejí v názoru na to, jak rychle, pokud vůbec, budou vědci schopni dosáhnout tohoto významného technologického prahu. Některé firmy jako OpenAI tvrdí, že už vědí, jak AGI vytvořit. Konkurenční společnost Anthropic uvedla, že by mohla překonat lidskou inteligenci téměř ve všech ohledech již příští rok.
Už na předchozích AI summitech v minulých letech došlo na sice omezené, ale nadějné kroky, které by měly sloužit ke snížení ztráty kontroly nad AI a dalších rizik, upozorňuje Time.
Na britském summitu se několik společností zavázalo sdílet prioritní přístup k modelům s vládami za účelem testování bezpečnosti před jejich uvedením do provozu. Na summitu v Soulu se pak šestnáct firem z USA, Číny, Francie, Kanady a Jižní Koreje dobrovolně zavázalo identifikovat, hodnotit a řídit rizika vyplývající z jejich systémů AI, připomněl magazín.
