Nikdo neví, kolik dezertérů na Ukrajině opustilo pozice ruské armády a vzdali se, aby se dostali z války i Ruska. Jeden z nich nedávno promluvil pro rozhlasovou stanici Rádio Svoboda. Je jím devětatřicetiletý IT inženýr Alexej Žiljajev, který se na frontu přihlásil dobrovolně jako zdravotník.
Server Rádio Svoboda upozornil, že tvrzení Žiljajeva nemůže ověřit, jeho svědectví v současnosti prověřují francouzské úřady. Žiljajev nyní žije ve Francii a čeká na udělení azylu. Podle svých slov se dostal za hranice s pomocí ruské exilové organizace, která nabízí dezertérům nebo těm, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci, tajný přechod do Polska a pak dál do Evropy.
Tvrdí, že jít jako dobrovolný zdravotník do války se rozhodl v listopadu 2023. Na petrohradském nádraží viděl muže bez rukou a bez nohou, kteří mířili do sanatoria v Leningradské oblasti (Leningrad sice v roce 1991 přejmenovali zpět na Petrohrad, ale oblast se nadále nazývá Leningradskou). V minulosti studoval medicínu, a i když studium nedokončil, nějaké zdravotnické základy má.
Přihlásil se a šest dní strávil ve výcvikovém táboře nedaleko Voroněže na západě Ruska. V noci z 22. na 23. prosince dorazil na frontovou linii u měst Kreminna a Svatove na východě Ukrajiny. „Můj první dojem byl, že všechno, kam se člověk podívá, je zničené a v rozvalinách. Pár lidí pracovalo v obchodech nebo na tržištích či v autoservisech, jinak nikde nic,“ popsal Žiljajev.
Protože uměl francouzsky, přidělili mu volací znak Francouz. Skoro každý den odvážel z fronty mrtvé a raněné. Novinářům řekl, že se občas sám při takových misích dostával pod ukrajinskou palbu a někdy musel zachraňovat sám sebe, spíše než zraněné. Největší problém pro Rusy jsou podle něj ukrajinské drony. Na ruské straně prý často nefunguje systém elektronické obrany, což znamená, že ukrajinské drony přiletí a pálí naprosto nečekaně a nelze s tím nic udělat.
„Odvážel jsem mnoho lidí bez rukou a nohou. Ukrajinských dronů je moc. Na jeden ruský připadá tak pět ukrajinských,“ tvrdí zdravotník. Dodal, že i mrtvých a zraněných mají Rusové mnohem více než Ukrajinci, alespoň co on měl možnost vidět. V poměru zhruba sedm ku jednomu. Popisuje i případ, kdy ruský velitel nechal vojáka za trest přes noc ve vykopané jámě. Vojákovi omrzly nohy a lékaři mu obě museli amputovat.
Zmínil se také o případu, kdy ruský voják zastřelil místní ukrajinskou ženu, ročník 1996. „Nic mu neudělali, nikdo ho nepotrestal, přestože to jednoznačně byla civilistka, která nepředstavovala žádnou hrozbu. Dost mě to šokovalo,“ uvedl pro novináře.
Sám utrpěl zranění 20. února 2024. „Nakládali jsme zraněné a najednou na náš vůz dopadl granát. Ucítil jsem bolest na krku. Ale ulevilo se mi, když jsem zjistil, že mám všechny ruce a nohy a hýbu s nimi,“ vypráví. Kvůli zranění ho poslali do nemocnice zpět do Ruska. Pak se rozhodl, že odjede do běloruského Minsku, a odtud se dostal za hranice do Evropské unie. Usnadnil mu to fakt, že měl schengenské vízum, protože ještě před válkou legálně cestoval do Francie. Tam teď čeká na vyřízení žádosti o azyl.
Západní Evropa ale nepředstavuje pro ruské dezertéry stoprocentně bezpečné útočiště. Svědčí o tom případ pilota vojenského vrtulníku Mi-8 Maxima Kuzminova, který v listopadu 2023 přistál na Ukrajině na území kontrolovaném ukrajinskou armádou a vzdal se. Požádal o azyl ve Španělsku a přechodně tam žil s novou identitou, s ukrajinskými doklady.
Loni 13. února ale španělská policie našla jeho rozstřílené tělo v přímořském letovisku La Cala, nedaleko města Alicante. Svědci vypověděli, že nebyl moc opatrný, nadměrně pil a po barech a restauracích se chlubil tím, kdo ve skutečnosti je a co udělal.
Video: Ukrajinské drony usmrtily na jednom místě sedmnáct ruských vojáků (4. 2. 2025)
Ruští agresoři ani nestačili zaútočit. Ukrajinské drony jich všech jedenáct zabily na místě. | Video: Aktuálně.cz/X/Special Kherson Cat
