Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za dobrý nápad.
Trump ve čtvrtek přišel s dodatečnými podrobnostmi svého výbušného plánu na převzetí kontroly nad Pásmem Gazy. Podle něj by k tomu nebylo zapotřebí vojenské síly, protože území obývané nyní zhruba dvěma miliony Palestinců by Spojené státy dostaly od Izraele po konci bojů. Obyvatelé, tedy Palestinci, by už tou dobou byli v nespecifikovaných místech „v regionu“, uvedl šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. Opět však nespecifikoval, kam by podle něj obyvatelé Gazy mohli zamířit. Okolní arabské země jako Egypt nebo Jordánsko další palestinské uprchlíky přijímat nechtějí.
Ministr Kac Trumpův návrh uvítal a nazval ho odvážným s tím, že by umožnil velké části populace Pásma Gazy odejít na různá místa po celém světě. Hnutí Hamás využívá Gazany jako lidské štíty, drží je jako rukojmí a brání jim z Pásma Gazy odejít, dodal ministr.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během své návštěvy Spojených států médiím řekl, že na myšlence vysídlit Palestince z Pásma Gazy není nic špatného. „Je to první dobrý nápad, který jsem slyšel,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. „Je to pozoruhodný nápad. A myslím, že by se měl skutečně promyslet, provádět a uskutečnit – protože mám za to, že to vytvoří jinou budoucnost pro všechny,“ uvedl premiér.
Skupiny na ochranu lidských práv Trumpův návrh na trvalý odsun obyvatel z Pásma Gazy odsoudily, včetně převzetí a rekonstrukce tohoto palestinského území Spojenými státy, jako plán na etnickou čistku. Návrh vyvolal odmítavé reakce v arabském světě i v Evropě.
Kac nařídil armádě, aby připravila plán, jenž umožní každému obyvateli Pásma Gazy, který si to přeje, odejít do jakékoliv země, jež bude souhlasit s přijetím. Konkrétně zmínil Španělsko, Irsko či Norsko, které podle něj vznášely nepravdivá obvinění vůči Izraeli ohledně jeho boje proti Hamásu v Pásmu Gazy. Pokud nyní tyto země Palestince odmítnou přijmout, prokáží tím podle ministra své pokrytectví. Dále zmínil Kanadu, protože má dobrý imigrační program a už dříve podle něj projevila ochotu Gazany přijmout.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares výzvu izraelského ministra odmítl. „Španělsko přijímá svá rozhodnutí svrchovaně a nikdo nám nebude říkat, co máme dělat,“ uvedl Albares ve španělském rozhlase RNE a zopakoval, že Palestinci mají zůstat v Gaze, protože je to jejich země. Albares dodal, že Španělsko už z Gazy přijalo řadu Palestinců, kteří ve válce utrpěli zranění.
Írán plán odmítl a označil za šokující, píše agentura AFP. „Plán na vyklizení Pásma Gazy a násilné vysídlení palestinského obyvatelstva do okolních zemí považujeme za pokračování plánu sionistického režimu (Izraele) na naprosté vyhlazení palestinského národa, což odmítáme a odsuzujeme,“ řekl mluvčí ministerstva Esmáíl Baghájí.
Plán má umožnit odchody z Pásma Gazy přes pozemní hraniční přechody, ale také leteckou a námořní cestou. Podle zveřejněných informací plán nezmiňuje právo na návrat či možnost opětovného vstupu do Pásma Gazy pro toho, kdo odejde.
„Obyvatelům Pásma Gazy by měla být poskytnuta svoboda odejít a emigrovat tak, jak je to běžné všude na světě,“ řekl Kac. Izrael před téměř 20 lety uvalil na Pásmo Gazy pozemní, vzdušnou a námořní blokádu. Ekonomické a humanitární dopady blokády v minulosti kritizovalo mezinárodní společenství i humanitární a lidskoprávní organizace.
„Jen nápad v prezidentově hlavě“
Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa ale jeho jeho výbušné prohlášení postupně korigují. Mimo jiné uvádějí, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval, upozorňují americká média. Deník The New York Times (NYT) zároveň uvádí, že Trumpův návrh nebyl o moc víc než „nápadem v prezidentově hlavě“ a Bílý dům jej nekonzultoval s jinými složkami vlády.
Šéf Bílého domu veřejně nevysvětlil klíčové aspekty svého plánu, včetně toho, jak by se mohly USA zmocnit území na pobřeží Středozemního moře s přibližně dvěma miliony obyvatel. Nevyloučil však použití vojenské síly, přičemž uvedl, že „uděláme, co bude třeba“. Také tvrdil, že Palestinci chtějí z Gazy odejít a mohli by místo toho bezpečně žít na různých místech v okolních zemích.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle NYT při středečním brífinku dvakrát naznačil, že Trump podle něj mluvil o dočasném vysídlení Palestinců pouze na dobu nutnou pro poválečnou rekonstrukci zničené oblasti. Podobně se vyjádřila také mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Ta také uvedla, že se prezident nezavázal poslat do Gazy americké vojáky, jakkoli Trump mluvil o tom, že USA tam budou zneškodňovat bomby a jiné zbraně. Trumpův blízkovýchodní zmocněnec Steve Witkoff zase podle vyjádření republikánského senátora Joshe Hawleyho řekl za zavřenými dveřmi senátorům, že Trump „nechce nasadit žádné americké vojáky a nechce utratit vůbec žádné americké dolary“. Prezident při tom na úterní tiskové konference sliboval, že USA „vytvoří ekonomický rozvoj, který poskytne neomezený přísun pracovních míst a domů“.
Podle informací amerických médií Trumpův plán, který přepisuje zahraniční politiku Washingtonu platnou po desetiletí, nebyl pro prezidentovy nejbližší spolupracovníky úplným překvapením. Web Politico napsal, že o americkém převzetí Gazy v soukromí mluvil měsíce. Někteří jeho poradci to brali jako vyjednávací manévr v kontextu rozhovorů o pokračování příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
„Jakkoli ale mohli poradci o provokaci vědět, ve středu bylo jasné, že toho moc neudělali, aby na Trumpův plán připravili zbytek světa,“ píše Politico. „Administrativa neudělala ani to nejzákladnější plánování, aby zhodnotila proveditelnost myšlenky,“ uvádí s odvoláním na nejmenované informované zdroje list NYT. Podle něj prezidentův tým nápad nekonzultoval s ministerstvem zahraničí nebo obrany, jak je pravidlem u vážně míněných zahraničněpolitických návrhů. „Nebylo tady o moc víc než nápad v prezidentově hlavě,“ pokračuje deník.
