„Část musí pryč, ty nové by měly vypadat líp.“ Praha už má plán, co s výdejními boxy

Koncem ledna obletěla sociální sítě fotografie, na které pracovníci demontují výdejní box společnosti Zásilkovna vsazený přímo do schodiště v brněnské ulici. Jde zřejmě o jeden z prvních balíkomatů, které padly za oběť tlaku části veřejnosti i odborníků, podle kterých se výstavba boxů v Česku vymkla kontrole.

S tím souhlasí i Kristýna Lhotská, žena, která má zásadní vliv na budoucnost podobných prvků v pražském veřejném prostoru. Jako ředitelka Sekce detailů města Institutu plánování a rozvoje se podílela na vzniku dokumentu, který v budoucnu určí, jak by měly vypadat výdejní boxy na městských pozemcích. Rada jej bude schvalovat v řádu měsíců. „Chápeme, že výdejní boxy usnadňují lidem život. Jen se snažíme říkat, že by mohly být umístěné vhodněji,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Můžeme čekat v příštích měsících a letech, že se budou další boxy přesouvat nebo i mizet, a to i v Praze?

Můj osobní názor je, že ano. My v Institutu plánování a rozvoje můžeme vždy dát pouze doporučení, pevná pravidla stanovuje pouze město a to jen pro své pozemky. Ale doufám, že k tomu dojde. Pro některé výdejní boxy by opravdu šlo najít vhodnější místa. A společnost už si toho všímá.

Chápeme, že výdejní boxy jsou součástí městské logistiky a usnadňují lidem život. Nevnímáme to jako něco, co bychom ve městě nechtěli. Jen se snažíme říkat, že by mohly být umístěné vhodněji.

Co tím například myslíte?

Nevhodné je, když stojí samostatně, jsou otočené zády od veřejného prostoru nebo jsou umístěny nějakým velmi rušivým způsobem. Nejhorší jsou třeba ty, co jsou umístěné v parku uprostřed zeleně a lidé si k nim musí vyšlapat cestičku. 

Boxy by také neměly bránit průchodu nebo průjezdu s kočárkem, neměly by jej zúžit na metr a půl od překážky k překážce. Někde je ale i to málo. Neměly by narušit rozhledové poměry v křižovatce – a to nejen pro auta, ale také pro chodce a pro cyklisty. Pak je důležité posouzení v rámci památkových zón, kde by požadavky měly být výrazně přísnější. Když se díváte na kostel, tak by vám ve výhledu neměl stát barevný výdejní box.

Je třeba se ptát, proč se to tak stalo, že jsou boxy tak špatně umístěné. Většinou za to mohou majetkoprávní okolnosti, kdy se provozovatel nedohodl s někým jiným na nějakém lepším místě. 

Jako Institut plánování a rozvoje pracujete na novém manuálu, který má doporučit, jak ohleduplně umisťovat boxy do veřejného prostoru. O co jde?

Jde o aktualizaci tematické brožury Katalogu doporučených prvků veřejných prostranství. Zohlednili jsme poznatky naše i kolegů úředníků a provozovatelů za poslední tři roky.

Jaká doporučení se tam objevují?

Jako první doporučujeme, aby byly výdejní boxy integrované do jiných objektů. Aby byly součástí pasáží, obchodních center nebo ve vestibulech MHD. Také doporučujeme, aby se na ně myslelo při rekonstrukcích. Lze je postavit tak, aby byly přímo součástí fasády nebo oplocení. Také jsme doporučili preferované barevné řešení. 

O jaké barvy by se mělo jednat?

Jsou to tlumené barvy, které co nejvíce splývají s fasádou – šedá, béžová. Také jednoznačně stanovujeme, že boxy by neměly být reklamním poutačem – stačí jen nápis s názvem společnosti. Jednoduše by neměly na ulici působit rušivě. 

Ale znovu musím říct, že jde pouze o doporučení. Nevíme, jestli to bude závazné – to musí rozhodnout rada města. Ale věřím, že k tomu směřujeme. 

Jenže jakého procenta boxů se to bude týkat? Kolik jich dnes je na veřejných pozemcích?

Je to minimum. Naprostá většina je na soukromých pozemcích. Město tak může jít příkladem, ale soukromým subjektům stejná pravidla nepřikážeme.

Co tedy se zbytkem? Jak provozovatele přimět, aby dali šanci vámi navrhovaným pravidlům?

Tady se dostáváme k dalšímu aspektu problému, a to, že boxy nejsou povolovány v rámci stavebního řízení. A to znamená, že my jako město nemáme jak uplatnit pravidla, když se umisťují na soukromých pozemcích.

Za co je v rámci zákona považován výdejní box? Je to stavba?

Není to stavba. Je to objekt, jako třeba lavička nebo odpadkový koš.

A mělo by to tak být? Právě i po změnách výdejních boxů v rámci zákona volala expertka na vizuální smog Veronika Rút, která neregulované umisťování boxů kritizuje. 

To je otázka. Stavbou je něco, co je pevně ukotveno k zemi, má nějaké základy a nejde to jednoduše odstranit. V tomto to asi je správně. Každopádně prověřujeme legislativu, ve které by to šlo regulovat. Ale myslím si, že efektivním řešením bude spíše pozitivní motivace než nějaké restrikce.

Co to může být?

Opět nechci mluvit za vedení města. Dovedu si představit, že by mohli provozovatelé dostat nějaké zvýhodněné nájemní smlouvy, když umístí boxy na městské pozemky podle pravidel a nahradí tím některé problematické balíkomaty. Proto doufáme, že bude v příštích letech boxů na městských pozemcích přibývat. Mohlo by to být oboustranně výhodné.

Máme také zkušenost s Manuálem veřejných prostranství, který stanovuje pravidla pro to, jak mají ulice, náměstí a prvky ve veřejném prostoru vypadat. Ten je závazný jen pro městské investory, ale postupem času se z něj stal standard, který dodržují úplně všichni. Je to takový měkký způsob, jak ukázat, že to jde dělat i líp a že to není o nic dražší. Leckdy to není tak, že by to někdo chtěl dělat špatně. Spíš neví, jak na to, a je třeba mu pomoct.

Jsou podle vás změnám naklonění provozovatelé boxů, jako je Zásilkovna nebo Alza?

Myslím, že ano. Vnímají tlak veřejnosti na to, aby se to zkultivovalo. A přijímají to velmi pozitivně.

Boxy se sloučí jako bankomaty

Boxů stále přibývá, v Česku jich je v současnosti kolem deseti tisíc. Je jich podle vás až moc?

Je to jeden z nejrychleji se vyvíjejících trendů v městském prostoru. Nedokážu posoudit, jestli jich je příliš mnoho, ale rozhodně jich je hodně. A jeden z důvodů je to, že každý provozovatel má vlastní boxy. Takže jich často stojí pět vedle sebe, přitom půlka je 350 dní v roce prázdná.

Předpokládám ale, že i toto bude směřovat k nějakému zefektivnění. Myslím, že časem budou firmy schopné se dohodnout mezi sebou tak, aby boxy sdílely, a problém tím opadne.

Opravdu? Máte nějakou podobnou zkušenost?

Bankomaty. Člověk ještě před deseti lety hledal ten svůj, protože jinak by dostal vysoký poplatek. Když ale dnes máte solidní banku, tak si můžete vybrat peníze kdekoli. Splynulo to, ačkoli jsou vlastněné a provozované jinými bankami.

I takto by v budoucnu mohly vypadat výdejní boxy. | Foto: Veronika Rút

Dovedete si představit hezký výdejní box? Nebo jsou odsouzeny k ošklivosti?

Nejsou. Myslím si, že ty, co budou vznikat v budoucnu, už mohou vypadat o mnoho lépe. Místo zelených boxů s obřími nápisy budeme mít takové, které působí spíš jako poštovní schránky. Takže mohou být i hezké.

Mluvíte o poštovních schránkách. Můžeme očekávat, že v budoucnu už budou třeba přímo u vstupů do domů?

Proč ne. Poštovní schránky taky dříve byly krabice před barákem a dnes je máme integrované. Funguje to stejným způsobem. Předpokládám, že u novostaveb to začne být standard.

Spotlight moment: Stát tu přemírou značek tvoří prostředí pro idioty, říká expertka na vizuální smog