Nejvyšší správní soud má na stole výjimečný případ. Bude se zabývat selháním soudkyně, která při vyřizování rozvodu vyvíjela nátlak na děti rozcházejících se rodičů. Jedno z nich dokonce rozplakala. Od nadřízené za tento exces dostala trest. Soudkyně s ním nesouhlasila, kauzu proto projedná zmíněný správní soud. Aktuálně.cz popisuje detaily případu.
Marcela Kučerová působí na civilním úseku Městského soudu v Praze. Patří mezi nejzkušenější soudkyně vůbec, talár nosí pětatřicet let. Navzdory své erudici se podle předsedkyně soudu Jaroslavy Pokorné dopustila excesu. Při rozhodování o styku dvou dětí s jejich matkou porušila evropské zásady o justici vstřícné dětem.
„Od samého počátku na nezletilé vyvíjela nátlak, aby změnili svůj postoj ke styku s matkou. Nezletilými opakovaně vyjádřený postoj vysloveně odmítala, označovala jej za nenormální, postavila se výhradně na stranu matky,“ zní podstata výtky, tedy druhu kázeňského trestu, kterou předsedkyně Kučerové udělila.
Soudkyně se proti sankci bránila žalobou, kterou projednával správní úsek totožného soudu. Také podle něj Kučerová vůči dětem postupovala nepřijatelně, výtku proto potvrdil. Kučerová se vzepřela i tomuto verdiktu. Se stížností se obrátila na Nejvyšší správní soud.
Osočování dětí
Kučerová podání stížnosti potvrdila. Na dotaz, jak okolnosti případu vnímá, odpověděla zdrženlivě. „Věc se obsahově týká zákonem chráněných osob. Proto vám žádné informace dávat nemohu a doufám, že to pochopíte,“ uvedla. Nejvyšší správní soud má její případ na stole od konce loňského roku.
Příběh započal odvoláním matky proti rozhodnutí nižšího soudu, jenž v rozvodovém řízení svěřil její dvě děti do péče otce. Odvolání vyřizovala právě soudkyně Kučerová. Místo aby při výslechu dětí šetrným způsobem zjistila jejich potřeby a přání, podle výtky je nevybíravě tlačila k tomu, aby přistoupily na častější styky s matkou.
„Dopustila se nevhodného chování tím, že nezachovala nestrannost, že na nezletilé vytvářela nátlak, že je namísto zjišťování názoru podrobovala kritice, že jim vnucovala názor soudu a pohovor neukončila ani nekorigovala ani v okamžiku, kdy nezletilá (dcera) začala plakat,“ popisuje výtka.
Předsedkyně soudu připustila, že je pro děti zdravější být v pravidelném kontaktu s oběma rodiči. Ale rozhodně ne za cenu, aby se ocitly v „pozici účastníka, kterého soud kritizuje, osočuje“. Výslech dětí navíc probíhal bez právních zástupců rodičů. Předsedkyně soudu nicméně uvedla, že v práci Kučerové jde o ojedinělý exces.
Psychicky zatěžující výslech
Po žalobě správní senát městského soudu výtku podepsal. Nevyslyšel argumentaci Kučerové, že její jedinou snahou bylo dětem vysvětlit jejich právo na výchovu oběma rodiči. A protože prý vycítila, že jejich odmítavý postoj vůči matce je nežádoucí, zvolila náročnější způsob výslechu, aby si uvědomily všechny souvislosti.
„Při pohovoru s nezletilým dítětem za účelem zjištění jeho názoru zákon nepředpokládá autoritativní působení na nezletilého. Z tohoto důvodu soud považuje postup žalobkyně za nesprávný a odporující zásadám pro vedení pohovoru s nezletilými,“ stojí v rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná. | Foto: Economia
Soudkyně Kučerová výtku zpochybnila i tím, že ji dostala za samotné rozhodnutí, kdy děti nechala v péči otce, ale stanovila jim častější styk s matkou. Podle ní šlo o nepřípustný zásah do nezávislosti rozhodování soudce. Správní senát takovou interpretaci odmítl. Výtka podle něj přišla právě za to, jak se k dětem chovala.
„Téma pohovoru, konkrétní výroky (soudkyně), celková délka pohovoru (desítky minut) a atmosféra přitom mohly pro oba nezletilé být, a pro nezletilou (dceru) vzhledem k jejímu pláči prokazatelně byly, psychicky zatěžující. Tímto jednáním negativně zasáhla do práv nezletilých,“ stojí dále v rozsudku, na jehož vydání upozornil web Info.cz.
Devět výtek a deset kárných žalob
Jaroslava Pokorná řídí Městský soud v Praze od října 2020. Jak sdělil mluvčí soudu Adam Wenig, za tu dobu udělila výtku za poklesky v chování devíti soudcům. U dalších deseti shledala vážnější pochybení v práci, na ty už podala kárnou žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.
Část z nich skončila schválením dohody o vině a kárném trestu, dva soudci se během kárného řízení vzdali funkce. Jedno řízení skončilo tím, že už jeho vedení bylo dostatečným trestem. „A v jedné věci byl kárně obviněný v nepatrné části návrhu zproštěn obvinění a v převážné časti uznán vinným. Žádný z kárných návrhů tedy nebyl shledán nedůvodným,“ uvedl Wenig.
Nejznámějším z těchto příběhů je kauza soudce Kamila Kydalky, kterého chtěla předsedkyně kvůli opakovaným průtahům při vyřizování trestních kauz zbavit funkce. Nejvyšší správní soud mu však talár ponechal, coby trest mu ale snížil plat o třetinu po dobu dvou let. Kydalka půl roku po udělení trestu sám rezignoval.
