Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že by se Evropská unie měla zaměřit na koordinaci akvizic. Pro Česko je podle něj posilování investic EU do obranného průmyslu výhodné, a to i ekonomicky.
„Musíme navýšit výdaje na obranu a posílit výrobu v obranném průmyslu,“ řekl Rutte. „Jaký bude náš cíl, pokud jde o výdaje na obranu, určíme později, nyní vyhodnocujeme, kde jsme a kde bychom měli být. Půjde o podstatně vyšší číslo než dvě procenta, to vás ujišťuji,“ dodal generální tajemník NATO při příchodu na neformální summit EU v bruselském paláci Egmont. Unijní lídři už od dopoledne debatují o posílení evropské obrany i vztazích mezi EU a Spojenými státy.
Nový americký prezident Donald Trump mimo jiné prohlásil, že by spojenci v NATO měli vydávat na obranu pět procent HDP. Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent, Česko tento cíl splnilo v roce 2024. I generální tajemník Aliance ale už dříve vyzval ke zvýšení objemu peněz, rozhodne se o tom nejspíš na letošním summitu NATO, který se koná na konci června v Haagu. Spekuluje se o číslu 2,5 až 3 procenta.
Evropa se musí víc starat o svou bezpečnost, míní Fiala
Je jasné, že Evropa se musí víc starat o svou bezpečnost, navýšit peníze na obranu, podpořit evropský obranný průmysl a zlepšit přístup ke zdrojům jeho financování, uvedl Fiala. Navýšení podílu nákladů na obranu jednotlivých zemí NATO nad dvě procenta hrubého domácího produktu je podle něj „skoro nutnost“.
EU by navíc podle předsedy vlády měla zjednodušit společné nákupy a nastavit spolupráci napříč Evropou u akvizic. Posilování unijní obrany by přitom mělo být „maximálně kompatibilní“ se Severoatlantickou aliancí. Fiala připomněl výzvu osmnácti evropských premiérů, aby Evropská investiční banka otevřela prostor pro financování zbrojařských firem ze soukromých zdrojů.
V příštím volebním období je podle Fialy pro Česko reálné zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent HDP na tři procenta, pokud bude nynější koalice ve vládě. Řekl to v neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. V rozpočtu na příští rok chce premiér dosáhnout zvýšení částky na obranu na 2,1 nebo 2,2 procenta HDP, aby měla vláda rezervu a s jistotou dosáhla minimálně dvouprocentní hranice výdajů.
Odpovědnost Evropské unie
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu a politika prezidenta Trumpa nutí Evropu převzít větší odpovědnost za vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak v pondělí zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.
„Budu se zasazovat proti uvalení omezení na nákup zbraní. Bezpečnost je naší prioritou. Vztahy s USA, Kanadou a Norskem, pokud jde o obranu, musí zůstat v popředí,“ uvedl polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Unijní lídři diskutují zejména o tom, jak posílit evropské obranné schopnosti, jak obranu financovat a jak posílit již existující partnerství. Zvlášť diskuze o financování se podle diplomatů očekávala velmi tvrdá. Mnoho evropských zemí má totiž ve svých veřejných financích jen velmi malý prostor pro navyšování výdajů. Některé státy, například pobaltské země a Francie, obhajují společné půjčky EU na obranu. Německo a Nizozemsko jsou ale proti.
Evropské státy v posledních letech, zejména po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zvýšily výdaje na obranu. Podle agentury Reuters vydaly země EU loni na obranu v průměru 1,9 procenta HDP, což bylo asi 326 miliard eur (8,2 miliardy korun). Podle odhadů EU jde o nárůst 30 procent oproti roku 2021.
