Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách, které se uskuteční 23. února, změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího spolkového kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.
CDU, která v celostátních volbách kandiduje společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU), schválila patnáctibodový program jednomyslně. Cílem je naplnit jeho požadavky do léta, třeba i pomocí vládních usnesení.
V blížících se volbách CDU/CSU podle průzkumů veřejného mínění vyhraje a Merz se pravděpodobně stane kancléřem. „Vláda CDU/CSU se bez okolků pustí do práce a bude řešit příčiny problémů, které naši zemi tak dlouho ochromují,“ řekl v projevu na sjezdu Merz.
Program obsahuje mimo jiné pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, jenž Merz představil už předminulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a jednačtyřicetiletého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky.
CDU/CSU požaduje mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Pětibodový plán minulou středu CDU/CSU předložila také jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu. Schválen byl pak i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD) – tedy strany, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
V Berlíně demonstrovalo 160 tisíc lidí
Podle kritiků, zejména z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví, tím CDU/CSU prolomila tabu. Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 tisíc.
Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi,“ uvedl spolek Campact, jenž nedělní protestní akci v německém hlavním městě spolupořádal. Sám Merz už po středečním hlasování opakovaně řekl, že povolební spolupráci s AfD vylučuje.
„Friedrich Merz a jeho CDU/CSU se skutečně vrhli kupředu v otázce migrační politiky, což odpovídá názorům sedmdesáti až osmdesáti procent obyvatel. Oni vlastně odpovídají na nějaký požadavek voličů. Otázkou ale je, kolik procent z těch sedmdesáti až osmdesáti by akceptovalo byť jen tichou nepřímou spolupráci s AfD. Proto vidíme na ulicích tisíce lidí, ale není jasné, jak se to projeví v popularitě CDU/CSU a Friedricha Merze jakožto možného budoucího spolkového kancléře,“ vysvětlil Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Zatím vidíme, že CDU/CSU zůstává na přibližně třiceti procentech. V některých průzkumech se ukazuje, že možná posílí AfD, ale to je trend, který není potvrzený,“ pokračoval Handl.
Aktuální protestní akce jsou podle experta na politickou situaci v Německu do určité míry vítaným posunem pro SPD současného kancléře Olafa Scholze, který před spoluprací CDU/CSU s AfD dlouhodobě varuje. „Scholz bude toto téma hodně akcentovat, což ostatně dělá už teď, a bude se snažit posílit svou vlastní pozici,“ dodal Handl.
V pondělí schválený patnáctibodový program obsahuje také opatření k posílení hospodářství, snížení byrokracie a zvýšení bezpečnosti. Zrušit chce CDU také některé zákony, které přijala vláda sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů – například normu o částečné legalizaci konopí.
Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní dostala ve volbách zmíněných třicet procent hlasů, na druhém místě by skončila s dvaadvaceti procenty AfD. Třetí by byla SPD se sedmnácti procenty hlasů a čtvrtí Zelení s dvanácti procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
