Panama neobnoví memorandum s Čínou o spolupráci v obchodě či projektech v infrastruktuře v rámci iniciativy Hedvábná stezka. Podle agentury Europa Press to oznámil panamský prezident José Raúl Mulino po jednání s šéfem diplomacie USA Marcem Rubiem. Panama rovněž slíbila pokračovat v jednání o dalších deportacích nelegálních imigrantů ze Spojených států.
Karibská země uzavřela memorandum s Pekingem v roce 2017 a dohodu už dvakrát obnovila, naposledy v roce 2023. Panamská vláda se nejnovějšími kroky snaží zmírnit napětí ve vztazích s USA. Nový americký prezident Donald Trump zemi pohrozil převzetím Panamského průplavu a nevyloučil v této souvislosti použití vojenské síly.
Trump to mimo jiné zdůvodňuje rostoucím vlivem asijské velmoci v této důležité dopravní cestě. Rubio v neděli panamského prezidenta vyzval, aby snížil vliv Pekingu v průplavu. „Spojené státy nemohou dovolit a nedovolí čínské komunistické straně, aby pokračovala v získávání vlivu kolem Panamského průplavu,“ zdůraznil Rubio.
Role hongkongské firmy
Panamská vláda opakovaně popřela, že by se na provozu průplavu podíleli Číňané. Nad dvěma přístavy u Panamského průplavu má kontrolu společnost Panama Ports, která je dceřinou firmou společnosti CK Hutchison Holdings Ltd. hongkongského miliardáře Li Ka-shinga a v níž také panamské úřady minulý měsíc zahájily audit s cílem zjistit, zda se veřejné zdroje využívají efektivně a transparentně.
Hongkong je sice čínský, ale má vlastní měnu i právní systém. Agentura Bloomberg minulý měsíc napsala, že americko-panamská roztržka je dalším důkazem toho, že firmy z Hongkongu jsou čím dál častěji vystavovány geopolitickým rizikům, jak činitelé ve Washingtonu napříč politickým spektrem stále méně rozlišují mezi Hongkongem a pevninskou Čínou.
Panamský průplav, který byl otevřen v roce 1914 a je důležitou dopravní tepnou mezi Atlantským a Tichým oceánem, vybudovaly Spojené státy. V roce 1977 souhlasily s jeho předáním Panamě od 31. prosince 1999. USA ale mají dál právo vojenské ochrany průplavu a přednost pro válečné lodě.
Podle Trumpa čínský vliv v Panamském průplavu ohrožuje neutralitu této vodní cesty, která je jednou z podmínek americko-panamské smlouvy. Šéf Bílého domu dal také najevo, že není spokojen ani s podmínkami provozu průplavu ani s cenami, které si tamní úřady účtují.
„Pozitivní“ rozhovory
Panamský prezident ale po jednání s Rubiem uvedl, že rozhovory byly „pozitivní“. „Není pochyb o tom, že průplav bude dál spravován naší zemí… Nemám pocit, že v tuto chvíli existuje jakákoliv hrozba pro tuto dohodu a její platnost, nebo dokonce hrozba využití vojenské síly k získání kanálu (Spojenými státy),“ prohlásil Mulino.
Panamská vládní agentura Správa panamského průplavu (ACP) v neděli Rubiovi sdělila, že bude spolupracovat s americkým námořnictvem na „optimalizaci priority tranzitu jeho lodí“ přes tuto mezioceánskou cestu.
Proti návštěvě šéfa americké diplomacie v panamské metropoli v neděli protestovalo několik stovek lidí, kteří podle agentury AP nesli panamské vlajky a někteří pálili fotky Trumpa a Rubia. Křičeli při tom „Rubio pryč z Panamy“ či „Ať žije národní suverenita“.
Šéf americké diplomacie v Panamě zahájil svou první zahraniční cestu. V pondělí pokračuje návštěvou Salvadoru a pak má jednat v Kostarice, Guatemale a Dominikánské republice. Hlavním tématem jeho jednání v těchto zemích bude zřejmě migrace a deportace lidí, kteří jsou v USA nelegálně.
K zastavení migračních vln v minulosti pomáhaly Spojené státy financováním projektů, z nichž velká část zřejmě nyní skončí poté, co Trumpova vláda oznámila zatím dočasné zmrazení zahraniční pomoci.
