Gruzínská policie zatkla na protivládní demonstraci dva zástupce opozice včetně bývalého starosty Tbilisi. Tisícovky protestujících blokovaly dálnici, což tamní ministerstvo vnitra označilo za trestný čin. Policie při rozhánění protestu zranila nejméně jednoho demonstranta, píše AFP.

Zadrženými jsou lídr největší opoziční strany Koalice pro změnu Nika Melia a bývalý starosta hlavního města Tbilisi Giorgi Ugalava, upřesnila AFP. Policie zatkla i další demonstranty, kteří blokovali hlavní tepnu vedoucí ze severu do Tbilisi.

„Na policejní stanici jsem seděl na židli v poutech a kopl mě policista,“ citovala agentura Interfax Meliovo vyjádření pro novináře. Agentura Reuters však nemohla informace nezávisle ověřit. Policie se k věci dosud nevyjádřila.

Jeden demonstrant byl spatřen na kraji silnice v bezvědomí, píše Reuters. Na sociálních sítích se objevila neověřená videa, jak desítky policistů v kuklách bijí protestující na ulicích a sanitky odvážejí zraněné.

Gruzínské ministerstvo vnitra před demonstrací varovalo, že blokování dálnice může být považováno za trestný čin, za který hrozí trest odnětí svobody až na čtyři roky.

Postup bezpečnostních složek kritizovala šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. „Brutální zásah proti pokojným demonstrantům, novinářům a politikům dnes v noci v Tbilisi je nepřijatelný,“ napsala na síti X. „EU stojí při lidu Gruzie v jeho boji za svobodu a demokracii,“ dodala.

Protesty se v bývalé sovětské republice konají od konce loňského října, kdy opozice a tehdejší prozápadní gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová zpochybnily výsledky parlamentních voleb. Ty podle oficiálních výsledků vyhrála s 54 procenty hlasů vládní strana Gruzínský sen.

Rovněž Evropská unie a Spojené státy tehdy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Evropský parlament označil hlasování za nesvobodné.

Odklon od Západu

Napětí v Gruzii se pak vystupňovalo 28. listopadu po rozhodnutí gruzínské vlády, obviňované z autoritářství, pozastavit do roku 2028 proces přistoupení k EU. Gruzie požádala o členství krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a v prosinci 2023 jí EU oficiálně přiznala status kandidáta.

Tisíce lidí od konce listopadu demonstrovaly za prozápadní směřování země. Řadu protivládních manifestací provázelo násilí a policie používala i slzný plyn a vodní děla k rozehnání demonstrantů, z nichž někteří házeli po policistech petardy a kameny.

Stovky lidí byly od listopadu zadrženy. Mnozí účastníci demonstrací uvedli, že se stali oběťmi násilí i mučení ze strany pořádkových sil a pouličních skupin stoupenců vlády. Protesty ale v posledních týdnech utichaly, píše server VOA News.

Mezinárodní izolace

Vláda v Tbilisi čelí rostoucí mezinárodní izolaci. Brusel pozastavil bezvízový styk do EU gruzínským diplomatům a úředníkům s odkazem na přijetí několika represivních zákonů a „násilné represe gruzínských úřadů proti pokojným demonstrantům, politikům a nezávislým médiím“, uvedl server France24.

Spojené státy a několik evropských zemí již minulý rok uvalily sankce na gruzínské představitele. Poukazovaly přitom na posun vlády v Tbilisi směrem k Rusku a násilné zásahy proti demonstrantům.

Gruzie se v současnosti potýká s bezprecedentní ústavní krizí, protože opozice odmítá působit v nově zvoleném parlamentu, kam byla zvolena, připomíná France24.

Zurabišviliová se navíc považuje za legitimní hlavu státu, přestože se oficiálně ujal úřadu koncem prosince krajně pravicový politik Michail Kavelašvili, loajální vůči vládě v Tbilisi. I on se však dostal k moci na základě kontroverzního volebního postupu.

Minulý měsíc se Zurabašviliová dokonce zúčastnila inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa a v Elysejském paláci ji přijal její francouzský protějšek Emmanuel Macron.

Podíl.