Praha chystá rekonstrukci severojižní magistrály, která má vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a autobusy, aniž by narušila plynulost automobilové dopravy. Tato plánovaná změna vyvolala diskusi o tom, kdo je na českých silnicích znevýhodněn. V pátečních Událostech, komentářích o tématu diskutovali předseda strany Svobodní Libor Vondráček a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
V silniční dopravě jsou podle Bilera znevýhodněni zejména cyklisté a pěší, protože v českých městech je podporována zejména automobilová doprava a myslí se na pohodlí řidičů. „Při rekonstrukcích a zklidňování dopravy se vůbec neklade důraz na to, aby se ti nejzranitelnější účastníci provozu, což jsou cyklisté a pěší, cítili bezpečně,“ míní.
Naopak Vondráček tvrdí, že znevýhodněni jsou řidiči „klasických aut“ na úkor řidičů elektromobilů, kteří mohou například jezdit po českých dálnicích či parkovat ve větších městech zdarma.
Podle Vondráčka je logické, že se při řešení provozu na silnicích myslí zejména na auta, a že „sociální inženýři“ by podle něj neměli lidem říkat, jak se mají dopravovat. Biler s tím souhlasí, zároveň však upozornil, že česká města dle něj tuto svobodnou volbu neumožňují.
Problémem jsou historická města nenavržená pro auta
Praha v současnosti připravuje rekonstrukci severojižní magistrály v ulicích Legerova a Sokolská. V rámci ní by měly přibýt přechody pro chodce, stromy a oddělené pruhy pro cyklisty a autobusy. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že rekonstrukce by měla vést ke zklidnění dopravy, přičemž by neměla mít dopad na plynulost silničního provozu, například díky koordinaci semaforů.
Jedním ze sporných bodů jsou například autobusové pruhy. Vondráček tvrdí, že by silnice měly být maximálně využívány, a nerozumí tomu, proč mají být některé části vyhrazeny jen pro hromadnou dopravu. Tato diskuse by podle něj nemusela probíhat, kdyby se „dostavěl dlouho slibovaný okruh“ kolem metropole.
Podle Bilera základním problémem dopravy ve městech není vytěsňování aut, ale jejich celkový počet. Praha a Brno jsou totiž historická města, která „nikdy nebyla navržena tak, aby jimi projížděly desetitisíce aut denně,“ upozornil. Klíčem je motivovat lidi k používání alternativní dopravy, aby zůstalo více prostoru pro ty, kteří auto skutečně potřebují, což jsou dle něj například zdravotně indisponovaní občané. Dodal, že „řidiči jsou sami sobě překážkou“.
Kde hledat inspiraci
Sociolog upozornil, že v žebříčku nejlepších měst k životu se každoročně umísťují dvě evropská města, která mají dvakrát až třikrát více cyklostezek než Praha. Biler tak upozornil na korelaci mezi počtem aut a tím, jak se lidé ve městech cítí a jak se jim tam žije.
Vondráček oponoval tím, že Kodaň je mnohem více nížinaté město než Praha, kde navíc mohou lidé jezdit na kole i v zimních měsících. Jako možnou inspiraci v zahraničí zmínil předseda Svobodných Austrálii, kde „se okruh kolem celé Austrálie postavil dříve než okruh kolem Prahy“.