Kanada v odvetě za cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz kanadského zboží zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit k Světové obchodní organizaci.
Trudeau podle agentur uvedl, že od úterka půjde o zboží za 30 miliard kanadských dolarů a za 21 dnů má následovat zboží za 125 miliard. Kanadský premiér upozornil, že cla porušují dohodu o volném obchodu, uzavřenou před několika lety, a že americké kroky a kanadská odveta budou mít reálné důsledky pro lidi žijící na obou stranách hranice; příští týdny budou perné. Vybídl obyvatele Kanady, ať kupují kanadské výrobky a ať dovolenou tráví doma.
Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Cla vstoupí v platnost od úterý a budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států. Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.
„Toto jsme nechtěli, o toto jsme nežádali. Ale neustoupíme,“ řekl Trudeau podle serveru BBC News a dodal, že kanadská vláda je odhodlaná postavit se za Kanaďany a za úspěšné partnerství mezi Kanadou a USA. V narážce na Trumpovu argumentaci poznamenal, že cla nejsou nejlepší způsob, jak si vzít na mušku drogu fentanyl. Americko-kanadská hranice je podle premiéra jednou z nejbezpečnějších na celém světě. „Méně než jedno procento fentanylu mířícího do USA pochází z Kanady. Méně než jedno procento nelegálních migrantů mířících do Spojených států pochází z Kanady,“ uvedl. Dodal, že to neznamená, že by nebylo co zlepšovat, ale „obchodní akce proti Kanadě není nejlepší způsob, jak můžeme skutečně spolupracovat na záchraně životů“.
Mexiko odmítlo spolčení s kartely
Trudeau, který dříve avizoval, že bude hovořit s mexickou prezidentkou Claudií Sheibaumovou, na tiskové konferenci potvrdil, že obě země spolupracují, aby čelily americkým clům. Sama Sheinbaumová oznámila v neděli v noci na síti X, že v reakci na cla uvalená Trumpem na dovoz z Mexika pověřila ministra hospodářství zavést celní i netarifní opatření na obranu zájmů země. Uvedla také, že kategoricky odmítá pomluvy Bílého domu, že by mexická vláda byla spolčena s drogovými kartely.
Sheibaumová sdělila, že mexická vláda během čtyř měsíců zabavila více než 40 tun drog, včetně 20 milionů dávek fentanylu. Rovněž zatkla více než deset tisíc lidí napojených na zločinecké skupiny. „Mexiko nechce konfrontaci,“ napsala a vyjádřila ochotu ke spolupráci a koordinaci, nikoliv však k podřízenosti. Navrhuje proto prezidentu Trumpovi vytvořit společnou pracovní skupinu. „Problémy se neřeší uvalením cel, ale rozhovorem a dialogem,“ dodala.
Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že odpoví na cla uvalená Trumpem odpovídajícími opatřeními. „Čína je s těmito novými cly silně nespokojená a rozhodně se staví proti,“ informovalo ministerstvo. Ohlásilo, že přijme „odpovídající opatření k rozhodné ochraně čínských práv a zájmů“. Peking také podle ministerstva podá stížnost na Washington u Světové obchodní organizace (WTO), protože uvalení cel vážně porušuje pravidla WTO. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení vyzvalo USA, aby „se zapojily do upřímného dialogu a posílily spolupráci“.
„Fentanyl je americký problém,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí a dodalo, že čínská strana v rozsáhlé protidrogové spolupráci s Američany dosáhla „pozoruhodných výsledků“. V obchodních válkách nejsou žádní vítězové, varovalo podle agentur čínské ministerstvo zahraničí.
Riziko nové obchodní války
Trump riskuje novou obchodní válku, která by podle ekonomů mohla zpomalit globální růst a znovu podnítit inflaci, napsala dříve agentura Reuters. Trump zavedením cel vůči třem hlavním obchodním partnerům USA, na které celkem připadá více než 40 procent dovozu do USA, obchodní válku rozpoutal, usoudila agentura AFP.
Během Trumpova prvního funkčního období vedly USA a Čína země od roku 2018 dlouhou obchodní válku, která poškodila obě ekonomiky, rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst. Částečně skončila až v lednu 2020 podpisem první části obchodní dohody. Od vypuknutí obchodní války byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahovala 370 miliard USD (8,9 bilionu Kč). Čína reagovala recipročně a obrátila se i na WTO.
Japonský ministr financí Kacunobu Kató podle agentury Kjódó vyjádřil vážné znepokojení nad potenciálním dopadem zavedení amerických cel vůči Číně, Kanadě a Mexiku na globální ekonomiku. „Budeme se muset blíže podívat na to, jak by Japonsko mohlo být dotčeno a podniknout nezbytné kroky,“ řekl Kató.
