Aktual.: 1.02.2025 07:40
Praha – Tání arktického mořského ledu, způsobené změnami klimatu, přináší nejen environmentální, ale i geopolitické důsledky. Podle britské armádní analýzy se Arktida v příštích 30 letech může stát strategickým bojištěm mezi Ruskem, Čínou a Západem. Experti, které oslovila ČTK, se shodují v tom, že kontinent může být potenciálním nalezištěm dalších nerostných surovin. Rozchází se nicméně v otázce, zda skutečně do budoucna na Arktidě hrozí vojenské střety.
„Arktida podle odhadů obsahuje přes 20 procent dosud neobjevených fosilních paliv, včetně ropy, zemního plynu a dalších vzácných prvků nutných například k výrobě baterií či solárních panelů. S rostoucí dostupností těchto zdrojů se zvyšuje konfliktní potenciál mezi Ruskem, Čínou a západními státy,“ uvedl Matěj Prášil z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Dodal, že Arktida v budoucnu může být jednou z geopoliticky nejdůležitějších oblastí světa. Její tání podle expertů vytváří nové obchodní trasy, jako je Severní mořská cesta, a umožňuje kratší spojení mezi Evropou a Asií.
Analýza uvádí, že v Arktidě leží 90 miliard barelů ropy, což činí 16 procent celosvětového objemu, 30 procent celosvětového objemu zemního plynu a přibližně 22 procent světových dosud neobjevených, nicméně vytěžitelných zdrojů fosilních paliv.
Změna klimatu Arktidu zásadně ovlivňuje. Ruská část regionu se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa, což má dopady nejen na infrastrukturu, ale také na dostupnost nových zdrojů. Rusko v současnosti kontroluje více než 53 procent arktického pobřeží.
„Arktida je v Kremlu vnímána jako klíčový prostor pro projekci vojenské síly. Přítomnost Severní flotily v Murmansku a budování nových či obnovených vojenských zařízení podél Severní mořské cesty ukazují na snahu Ruska upevnit dominanci v této oblasti, která by se mohla stát ohniskem konfrontace mezi rusko-čínským blokem a Západem,“ uvedl Martin Laryš, výzkumný pracovník Centra globální politické ekonomie Ústavu mezinárodních vztahů.
Barbora Halašková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vnímá situaci jinak. Řekla, že na základě dostupných dat a vývoje bezpečnostní situace se otevřený vojenský konflikt v Arktidě neočekává. Ani podle Prášila otevřený konflikt v Arktidě není v blízké budoucnosti pravděpodobný, roste ale riziko menších incidentů, například v důsledku neúmyslného narušení teritoriálních vod, vzdušného prostoru či sporů o podmořské zdroje.
Severní polární kruh se rozkládá na ploše přibližně 14,5 milionu kilometrů čtverečních, což odpovídá necelým třem procentům zemského povrchu. Středem Arktidy je geografický severní pól, který je obklopen povodím Severního ledového oceánu a nejsevernějšími částmi osmi arktických států, mezi které patří Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy americké.
