Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.
Podíl lidí souhlasících s brexitem je nejnižší od zmíněného referenda, uvádí YouGov. Zvláště nízký je mezi mladými do 24 let, kteří v referendu ještě nemohli hlasovat – tři čtvrtiny z nich považují odchod z EU za chybu.
Británie po několikaletém vyjednávání podmínek „rozvodové smlouvy“ opustila evropský blok 31. ledna 2020, přičemž do konce roku platilo přechodné období, během něhož se ještě řídila pravidly EU a byla součástí jednotného unijního trhu. Uvolnila tak politické vazby, které trvaly 47 let.
Politici názory nezměnili
Britští politici mají i v době pátého výročí kroku na brexit podobné názory jako dříve. Jedna z jeho nejvýraznějších tváří – Nigel Farage – v listu The Daily Telegraph napsal, že je stále stoprocentně přesvědčen o správnosti rozhodnutí, Británie však dle něj zatím nedokázala plně těžit z jeho výhod. „Brexit nebyl selhání. Osvobodil nás od upadající, diktátorské EU,“ napsal ve stejném deníku někdejší státní tajemník pro brexit tehdejší konzervativní vlády David Frost.
Naproti tomu šéf liberálních demokratů Ed Davey označil v médiích odchod z Unie za „totální katastrofu pro naši zemi“, která dopadla hlavně na zemědělce, rybáře a malé firmy. Stejně jako další liberální či zelení politici vyzval k dojednání bezcelního režimu s EU.
Premiér Keir Starmer, jehož Labouristická strana se loni dostala k moci po čtrnácti letech vlády konzervativců, se k výročí zatím veřejně nevyjadřoval. Podle listu The Independent čelí kritice, že „strká hlavu do písku“ v době, kdy v zemi sílí proevropské nálady. Starmer dříve vyloučil možnost dohody o zrušení cel, hovoří však o posílení obchodních či bezpečnostních vazeb.
Jak to vychází ekonomicky
BBC zhodnotila dopad opuštění evropského bloku. Nezpochybnitelný je podle stanice pokles vývozu britského zboží do EU, který podle některých studií může dosahovat až třiceti procent. Jiné analýzy hovoří o poklesu šestiprocentním. Více jsou zasaženy menší firmy, které se patrně hůře vypořádaly s výrazným nárůstem celní a další byrokracie. Naproti tomu vzrostl export služeb z Británie.
Ekonomové a analytici obecně hodnotí podle BBC dopad odchodu z jednotného trhu EU a celní unie k 1. lednu 2021 na obchod se zbožím ve Spojeném království jako negativní. A to i přesto, že Londýn vyjednal s EU dohodu o volném obchodu a vyhnul se uvalení cel na dovoz a vývoz zboží. Negativní dopad mají takzvané netarifní překážky, tedy časově náročné a někdy komplikované nové papírování, které musí podniky při dovozu a vývozu do EU vyřizovat.
Jedním z argumentů pro odchod z Unie bylo v někdejší kampani tvrzení, že Británie nebude muset přispívat do unijní kasy a bude moci nasměrovat velké částky například do podfinancovaného zdravotnictví. Země podle BBC takto získala přibližně devět miliard liber (270 miliard korun). Zdravotnictví přitom podle médií trpí nedostatkem financí nadále, navíc jej zasáhl nedostatek pracovníků z řad obyvatel zemí EU. Slabá úroveň veřejného zdravotnictví navíc hrála výraznou roli při loňských parlamentních volbách, v nichž konzervativci výrazně prohráli.
Londýn musel zároveň vytvořit fondy pro britské zemědělce, kteří dříve dostávali příspěvky z unijních dotací. Británie kromě toho bude menší částky na základě dohody o odchodu odvádět do unijní kasy i v příštích letech, připomněla stanice.
Migraci konzervativci nevyřešili ani po brexitu
Výrazně také vzrostl počet migrantů přicházejících do Velké Británie, ačkoli zastánci brexitu si od odchodu z EU slibovali opak. Lidí z Unie sice skutečně v zemi ubylo, jak se slibovalo, skokově však přibylo imigrantů přicházejících z dalších částí světa. „Británii opustil více než milion Evropanů, velká část z nich byli Poláci,“ sdělil zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský. Dodal však, že legální migrace se po brexitu zvětšila a etnicky proměnila.
„Do země přišly (…) miliony pracovníků z Asie a z Afriky, zejména z Pákistánu, Indie a Nigeru, kteří zaplnili ta volná místa po Evropanech,“ podotkl. Místo polského instalatéra se tak symbolem migrace stala filipínská zdravotní sestra nebo indický lékař. Výrazně přibylo také studentů z Číny, kteří platí na vysokých školách trojnásobné školné. Podle některých se tak pobrexitová migrace „utrhla ze řetězu,“ dodal Dolanský.
Konzervativci však nedokázali snížit ani rekordní příliv nelegálních migrantů připlouvajících zejména z Francie. Neuskutečnil se rovněž plán předchozí vlády deportovat některé migranty do Rwandy. Labouristé pak po svém nástupu k moci shodili tento záměr ze stolu.
Při hodnocení dopadů brexitu je však nutné zmínit, že v oblasti nelegální migrace se nepříznivě vyvíjí situace i v současné Evropské unii. Stává se tak stále výraznějším faktorem, který promlouvá i do voleb. Britové cestující do unijních zemí navíc budou od letoška podle plánů EU muset absolvovat proces elektronické registrace, což může prodloužit fronty na hranici, uvedla BBC.
Přes nezpochybnitelná negativa spojená s brexitem zůstává Británie jednou z dominantních zemí ve světě, jedním z globálních lídrů, dodal Dolanský. Zůstává členem sdružení ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, roste rychleji než třeba Francie či Německo. „Je to i výrazný partner ostatních zemí v NATO,“ konstatoval zpravodaj a doplnil, že brexit pozici Británie nijak nepomohl.
Podporovatelé brexitu věřili, že se Londýnu okamžitě podaří uzavřít ekonomicky výhodné spojenectví s USA, připomněl zpravodaj. „Stále ještě není,“ připomněl.
Podle něj nyní běžní Britové dělají, že něco takového jako brexit se nestalo. Nechtějí o něm mluvit, nechtějí ho řešit. Prostě se tak rozhodli a žádný návrat do Evropské unie nepřichází nyní v úvahu. „Podle některých politologů už v této generaci další referendum nebude,“ uzavřel Dolanský.
„Bohužel už se nikdy nedozvíme, jaký by byl přínos brexitu, protože hned v jeho počátcích se v zemi objevily první příznaky covidu,“ prohlásil ve vysílání ČT24 datový ekonom Datarunu Petr Bartoň, který zároveň působí na Anglo-American University in Prague. Právě covid výrazně zasáhl a rozklížil celé světové hospodářství.
Ze srovnání s podobně velkými evropskými ekonomikami však vychází, že ve Francii činil od brexitu kumulativní růst čtyři procenta, v Británii tři. Německo je však v tomto srovnání podle Bartoně na hodnotě kolem nuly. Pokles obchodu Británie s EU o patnáct procent se pak do jejího hospodaření nijak zásadně nepropisuje, zmínil. „Vždy je nějaká alternativa… Britská ekonomika narostla více než eurozóna,“ shrnul.
