Evropská komise odstartovala strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu. Účastní se jich představitelé evropských automobilek i odborů. Například německá automobilka BMW navrhuje, aby sedmadvacítka snížila clo na dovoz vozů z USA z deseti na 2,5 procenta. V Bruselu se mluví i o výzvě ke zmírnění pokut za nedodržování stanovených emisních průměrů. Někteří čeští europoslanci vidí v dialogu o restartu automobilového průmyslu naději, jiní se k němu staví skepticky.
Jednání řídí předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Čtvrteční diskuse se zúčastnilo 22 zásadních hráčů z automobilového sektoru, například ze společností Renault, Volvo, Volkswagen či Valeo, uvedla unijní exekutiva. „Také jsou tam dodavatelé jednotlivých dílů, sociální partneři nebo neziskové potažmo logistické skupiny,“ informoval zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
„Evropský automobilový průmysl se nachází v klíčovém momentu a my si uvědomujeme výzvy, kterým čelí. Proto jednáme rychle, abychom je řešili,“ uvedla von der Leyenová. „Základní otázkou, na kterou musíme společně odpovědět, je to, co nám stále chybí k tomu, abychom uvolnili inovační sílu našich společností a zajistili robustní a udržitelný automobilový sektor,“ dodala.
Výsledkem dialogu podle ní bude komplexní akční plán. Ten představí 5. března eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Plán „vytyčí jasný směr, který zajistí, že náš průmysl bude v Evropě prosperovat a úspěšně konkurovat na globální scéně,“ poznamenala šéfka Komise.
Rozporuplné reakce českých politiků
Z řad ODS zazněla už předem kritika. „Ve čtvrtek Komise konečně pořádá dlouho slibovaný dialog o budoucnosti automotive. To je samo o sobě fajn, ale mám obavy, že formát i složení může způsobit víc problémů než užitku,“ napsal na Twitteru český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z frakce konzervativců a reformistů (ECR).
„Na jednu stranu netaktické pozvání pro čínské (Volvo) a americké (Tesla) automobilky a zelenou radikální neziskovku, na druhou stranu chybí někteří významní hráči. Dominují Francouzi a Němci. Vypadá to spíš jako PR stunt před německými volbami než vážně míněný pokus o záchranu automotive v Evropě. Snad budeme pozitivně překvapení,“ dodal.
„Nevím, jestli je užitečné dívat se na to, kdo z jaké země přijel, protože když se podíváme na naše finální výrobce automobilů, tak ti jsou součástí nadnárodních skupin, z nichž minimálně část tam reprezentovaná byla. I velká část dodavatelů je součástí nadnárodních skupin. Firmy v automobilovém průmyslu jsou spojeny v asociaci, kde reprezentují svoje názory. A to tam zaznělo, takže myslím, že dialog byl reprezentativní,“ reagoval na Vondru europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který považuje krok Komise za velmi důležitý.
Firmy podle něj potřebují stabilitu. „Vytváření nejistoty, jaká pravidla budou platit, není dobrý nápad, zároveň ale diskuse o určité korekci nastavení cílů pro roky 2025, 2026, 2027, kterou Komise už připustila tak trochu na nátlak části europarlamentu, je relevantní a je to správný nápad a znamená přizpůsobení se situaci, která není úplně jednoduchá,“ uvedl Niedermayer v Událostech, komentářích.
Rovněž podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) má dialog smysl, je ale otázkou, jestli nepřichází pozdě. Během prvního funkčního období von der Leyenové přišla celá řada regulací, ale průmysl se cítil nevyslyšen, poznamenal politik. „To se teď Komisi snad daří překonat, ale uvidíme, jestli to spíš není nějaká akce, která má zachránit krizi, jestli je to skutečně strategický dialog, který ukáže směřování do budoucna. A na to si asi musíme počkat do začátku března,“ řekl v Událostech, komentářích Kovařík.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) doufá, že se najde cesta z krize. „Jsem velmi rád, že jak AutoSAP, tak vládní představitelé berou otázku budoucnosti evropského automobilového průmyslu velmi vážně. Ani to, že se na první jednání nepodařilo vytvořit silnější koalici na to, aby se dělaly razantní kroky, nesnižuje naději, že se v Evropě něco změní. Mluvíme o sedmi procentech evropského HDP, které dělá automobilový průmysl, a o milionech pracovních míst, které by byly ohroženy, kdybychom neudělali revizi pravidel,“ uvedl Zajíček.
Automobilový průmysl v Evropě se v poslední době potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a nečekaně slabým zájmem o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.
Problém automobilového průmyslu je zatím patrný hlavně v Německu, upozornil ekonom Aleš Bělohradský z katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky Univerzity Karlovy. „Česko se kupodivu drží, ale je to zřejmě jen otázka času, a ty příčiny vidím zejména v tom, jak výrazný pokrok se v této oblasti děje v Číně, kde je to silně státem dotované a je tam opravdu enormní technologický vývoj v oblasti elektromobility, který my nestíháme,“ konstatoval Bělohradský.
GALERIE
Budoucnost automobilového průmyslu v Evropě
Nejistý osud pokut
V řešení problémů automobilového průmyslu se angažuje mimo jiné Česko, které spolu s Itálií vyzvalo EU, aby zmírnila pokuty, které se mají od letošního roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Rovněž podle frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší v Evropském parlamentu a k níž patří i šéfka EK, by pokuty neměly být tak přísné.
„Automobilky loni tvrdily, jak všechno zvládnou, všechno je zalité sluncem a během podzimu najednou zjistily, že to nezvládnou. Myslím, že realita se ukazuje úplně na zlatém podnose, protože o elektrická auta v tuhle chvíli není zájem zákazníků, elektrická auta na secondhandovém trhu nejsou předmětem nějaké zvláštní nabídky ani poptávky a automobilky začínají zjišťovat, že v případě, že by musely dodržet požadavky Komise a čemu samy tleskaly, že to zvládnou, tak by musely platit obrovské pokuty. Je to nesmyslný krok a je třeba upravit pravidla tak, aby byla realistická,“ poznamenal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) mohou být pokuty pro automobilky „fatální“. „Ukazuje se, že by evropské automobilky platily poměrně ve velkém. Že se o tom mluví, je jedna věc, ale máme to v legislativě, takže Komise by měla velmi rychle přijít s legislativním návrhem, aby došlo k rozvolnění, což nepovažuji úplně za správné, nebo alespoň prominutí pokut do nějakého vyřešení situace celkově,“ navrhuje Konečná.
Třeba Volkswagen předpokládá, že ho přísnější pravidla Evropské unie tento rok vyjdou téměř na 38 miliard korun. „Tyto pokuty jenom zhorší situaci evropského autoprůmyslu v konkurenci s americkým nebo asijským a čínským a teď jde o to, co chce Evropská unie. Buď chce dosáhnout nejlepšího životního prostředí na základě toho, že zničí evropskou výrobu, nebo chce zachovat evropskou výrobu,“ prohlásil prezident Toyota Motor Manufacturing Czech Robert Kiml.
Lidovecká frakce přišla v této souvislosti s návrhem takzvaného zprůměrování, tedy rozložení plnění emisních cílů do tří let. S tím přitom souhlasí například i Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), sdělila česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která byla jednou z vyjednavaček lidovecké pozice.
„Dnešní setkání nejvyšších šéfů automobilových koncernů s Komisí vidím jako první etapu, která by měla začátkem března vyústit v konkrétní kroky. Strategický dialog s automobilovým průmyslem jsme za naši frakci EPP navrhovali, a jsem ráda, že se to stalo realitou,“ uvedla Nerudová.
„Věřím, že se komise podobně inspiruje i našimi dalšími návrhy, zejména aby emisní sankce nedopadly na investice automobilek do inovací a nízkoemisní mobility. Místo obecných proklamací, jako je ,zrušíme Green Deal‘, pracujeme na konkrétní úpravě norem tak, aby se posílila konkurenceschopnost a ochránila pracovní místa,“ podotkla.
Nový kompas konkurenceschopnosti
Šéfka unijní exekutivy ve středu představila takzvaný kompas konkurenceschopnosti, tedy akční plán, kterým chce zvrátit zaostávání Evropské unie za USA a Čínou. „Cíl je jasný – modernizace flotily. Víme, jak budou vypadat budoucí trhy. Nyní se budeme zabývat tím, jak tohoto cíle dosáhnout a jak se společně posunout kupředu,“ komentovala automobilový průmysl. Brusel se kromě otázky emisí zaměří i na poptávku po elektromobilech, rozvoj dobíjecí infrastruktury nebo udržení zaměstnanosti.
„Zatímco některé části zveřejněného kompasu bohužel postrádají konkrétnost, v otázce úprav pravidel důležitých pro autoprůmysl to neplatí. Cíl snížit emise a tím i spotřebu paliv, který platí od letošního roku, hodlá Komise držet, avšak na stole je zvýšení flexibility při jeho vyhodnocování,“ uvedl Niedermayer z frakce EPP, který se s Nerudovou zúčastnil nedávných jednání se zástupci velkých evropských automobilek.
„To přesně odpovídá postoji, který jsem s kolegy v naší skupině prosadil, například vyhodnocování plnění cíle v delších intervalech,“ podotkl Niedermayer. „Pro rok 2035 je třeba pravidla doplnit o další cesty k dosažení ,čisté mobility‘, tedy o možnost využití syntetických paliv ve spalovacích motorech. I to přesně odpovídá mému postoji k této regulaci,“ dodal europoslanec.
Česká vláda i opozice se shodují, že je třeba revidovat zákaz spalovacích motorů po roce 2035. „Ten dialog se zahajuje opět pět minut po dvanácté, stejně tak je třeba si natvrdo říct, že emisní povolenky na domácnosti, což bude znamenat zvýšení cen benzinu a nafty, Evropu postupně budou ničit,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Loni prodejům elektromobilů v tuzemsku pomohly dotace pro živnostníky, teď s nimi ale už kabinet nepočítá.
