Tři prsty smrti ve Strakonicích, spárky v Čáslavi. Ale počty techniky vojsko tají

Vystoupení Kláry Dostálové (ANO), bývalé ministryně pro místní rozvoj a nynější europoslankyně, v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce bylo minulý týden již několikátým v řadě, kdy členové hnutí Andreje Babiše zkritizovali českou obranu. Zatímco místopředseda hnutí Karel Havlíček tvrdil, že české firmy se na zbrojních zakázkách údajně nepodílejí tolik, kolik měly slíbeno – jak si prý ověřil při několika osobních setkáních -, Dostálové vadí přímo obranné nákupy. „Přece není představa, že každý členský stát bude mít svoje letectvo, svoji těžkou brigádu,“ prohlásila. 

Na sociálních sítích jí pak kontrovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Sdílená obrana v rámci Severoatlantické aliance bude podle jejích slov fungovat jen tehdy, když každý stát přispěje tím, co slíbil. 

„Jestli něco vyniká v projevech paní Dostálové, pak je to neuvěřitelná schopnost popírat realitu a házet vinu za vlastní selhání na ostatní. Hnutí ANO mělo na resortu obrany v minulých dvou vládách tři různé ministry a veškeré podmínky, aby plnilo naše závazky vůči NATO. Výsledek? Za osm let se jim nepodařilo ani dosáhnout dvou procent HDP na obranu, ani postavit těžkou brigádu, což je jeden z našich klíčových závazků,“ napsala Černochová.

Kromě toho, že česká armáda musí na základě dlouhodobých požadavků připravovat a vyčleňovat jednotky do obranných sil NATO – jde například o chemické vojsko -, souběžně s tím musí rozvíjet i další schopnosti. Nejen pro obranu českého teritoria. I pro situaci, kdy by byl napaden někdo ze spojenců a bruselská centrála aliance aktivovala proces kolektivní obrany.

Poslední údaje o vojenské technice jsou dva roky staré

Otázka, která po politické přestřelce ožila, tedy zní, jak je na tom vlastně nyní česká armáda. Kolik tanků či bojových vozidel má. Zatímco dřív šlo o veřejný údaj, dnes už – kvůli ruské válce na Ukrajině – nikoliv. „Z důvodu přerušení provádění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě nebude Armáda ČR dále zveřejňovat přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob,“ oznámila obrana předloni v listopadu.

Poslední dohledatelné údaje jsou tak k 1. lednu 2023. Tehdy měly ozbrojené síly celkově k dispozici 82 tanků, 385 lehkých a těžkých obrněných vozidel, 172 dělostřeleckých systémů a 13 bitevních vrtulníků. Zdaleka ne vždy šlo o provozuschopnou techniku. Do statistik se podle smlouvy musely počítat i „uloženky“, tedy skladové a nevyužívané zásoby zbraní.

Fotografie zachycuje transport nepotřebných tanků T-72M ze skladů české armády na Ukrajinu. | Foto: STV Group

Ty začaly řídnout s tím, jak Rusko vpadlo před třemi roky na Ukrajinu a Česká republika začala bránící se Ukrajinu podporovat dodávkami starší vojenské techniky. Vlaky tak do Kyjeva odvezly desítky tanků T-72 či pásových vozidel BVP, přelétlo i několik vrtulníků Mi-24/35.

Těžká moravská, lehká česká a desítky let stará technika

Co se týče pozemních sil, česká armáda stojí na lehké české a těžké moravské brigádě. Ta lehká s hlavním velitelstvím v Žatci provozuje celkem 127 kolových obrněných transportérů Pandur a desítky čtyřkolových obrněnců Iveco. Jak Aktuálně.cz uvedlo nedávno, právě nyní se řeší, jaká nová technika Iveca nahradí.

Ústředí těžké moravské brigády sídlí v Hranicích na Moravě. Její hlavní silou jsou dvě stovky bojových vozidel BVP-2, z tanků celkem 33 typu T-72M4CZ, několik T-72M1 a 14 Leopardů 2A4, přičemž během několika týdnů má vojsko provozovat celkově 28 těchto německých tanků získaných v rámci kompenzace za pomoc Ukrajině. Leopardy 2A4 budou hlavním tankem české armády. Do konce příštího roku by jich jednotka sídlící v Přáslavicích u Olomouce měla používat celkově 42.

Bojová vozidla BVP-2 pocházejí z druhé poloviny 80. let. Už příští rok by je měly začít nahrazovat obrněnce CV90. | Foto: MO ČR

Pro palebnou podporu české a moravské části pozemních sil slouží dělostřelectvo. To má svou základnu v Jincích v Brdech. Jeho hlavním artiklem je už několik desetiletí – stejně jako na Moravě BVP-2 či tanky T-72 – houfnice Dana. Těch by přímo v jinecké posádce mělo sloužit 48, celkově jich má mít vojsko v provozu 60. 

Ve Strakonicích má zase česká armáda základnu „protiletadlovců“. Jde o raketový pluk, kde se střetává studenoválečná technologie s tou současnou. Onu muzejní sovětskou éru reprezentují čtyři baterie těžkého kompletu 2K12 KUB, jehož nejvýraznější částí jsou takzvané tři prsty smrti – tedy trojice raket na pásovém podvozku.

Tři prsty smrti má česká armáda ve Strakonicích. Ostré střelby s nimi jezdi trénovat do Polska na baltské pobřeží. | Foto: Armáda ČR

K tomu provozují strakoničtí vojáci i daleko menší bojové systémy RBS-70 švédské výroby. Těchto malých a moderních protiletadlových zbraní využívá armáda celkově 32. V plánu je i pořízení mobilní verze této zbraně na podvozku terénního obrněného vozidla.

Letectvo? V Čechách supersoniky, na Moravě „vrtule“

Co se týče letectva, jeho bojové jednotky operují z letišť v Čáslavi a Sedlec u Náměště nad Oslavou. Letadla a vrtulníky jsou i v pražských Kbelích, tam ovšem kotví čistě dopravní stroje Airbus, Casa či L-410 a transportní vrtulníky Mi-8 a Mi-17 či záchranářské helikoptéry W-3A Sokol.

Páteř vzdušných sil vzlétá ze středočeské Čáslavi. Na letišti je celkem 14 pronajatých supersoniků Jas-39 Gripen a 24 podzvukových bitevníků L-159 Alca – 16 z nich v jednomístné verzi, osm dvoumístných, tedy „spárek“, jak říkají letci. Některé plány generálního štábu hovoří o tom, že až armáda kompletně přesedlá na 24 bitevních strojů F-35, úkoly českého podzvukového letectva by mohly převzít bezpilotní prostředky.

Česká armáda si původně objednala 72 letounů L-159 za 52 miliard korun. Všechny je ale nedokázala využít, a tak musela dlouho platit za jejich skladování. | Foto: Armáda České republiky

U Náměště nad Oslavou má zase armáda čistě vrtulníkovou základnu. Aktuálně tam funguje osm víceúčelových strojů UH-1Y a čtyři útočné AH-1Z. Česká republika se dohodla se Spojenými státy i na dodávkách dalších starších helikoptér, zásilka bude obsahovat dva UH-1Y a šest AH-1Z. Finální počet je tak nyní stanoven na 20 kusů amerických vrtulníků.

Na vysočinském letišti, které tvoří součást páteřního systému NATO, kromě americké techniky obsluhují i 16 modernizovaných transportních vrtulníků Mi-171š. Ty mohou nést výzbroj, včetně bočních rotačních kulometů typu minigun, a jejich hlavním úkolem je vzdušná podpora pozemních jednotek. 

Další proudové a vrtulové letouny a helikoptéry provozuje i pardubické Centrum leteckého výcviku. Jde o divizi státního podniku LOM Praha zřízeného ministerstvem obrany. Trénink vojenských pilotů má výhledově stát na čtveřici nových strojů L-39 Skyfox z Aera Vodochody a osmi vrtulnících Enstrom.

Ozbrojené síly mají k dispozici i řadu menších zbraňových systémů, jako jsou třeba těžké kulomety, minomety či protitankové systémy. Jejich přesné počty však ministerstvo obrany s ohledem na bezpečnostní situaci rovněž nezveřejňuje.

Česká armáda by měla akutně pořídit protiraketový deštník, tvrdí generál v záloze (15. 1. 2025)