Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.
Patelova nominace patří mezi nejkontroverznější Trumpovy návrhy na obsazení vysokých vládních postů, neboť právník v uplynulých letech FBI tvrdě kritizoval za vyšetřování Trumpa a mimo jiné přišel s myšlenkou uzavřít centrálu úřadu ve Washingtonu.
Prezidentovo rozhodnutí vyvolalo řadu otázek také v souvislosti s nedostatkem Patelových zkušeností ze špičkových pozic ve státní správě nebo politice. Handicapy, na něž poukazují především demokrati, jsou ale pro většinu republikánů výhodou. „Republikánská podpora pro Patela je podporou pro člověka, který může do FBI proniknout a otřást jí,“ míní analytik agentury AP Eric Tucker.
Překvapivá kritika osvobození výtržníků
Podle veřejnoprávního rozhlasu NPR Patel dříve šířil fámu, že nepokoje ve washingtonském Kapitolu zažehli agenti FBI. I proto byl jeho postoj k 6. lednu 2021 a tehdejším výtržníkům jedním z témat, na které se demokratičtí senátoři zaměřili. Nejvýše postavený demokrat v právním výboru Dick Durbin se v úvodním bloku dotazování Patela ptal, zda bylo správné omilostnit účastníky tehdejšího vpádu do Kapitolu.
„Nesouhlasím se zmírněním jakéhokoli trestu pro kohokoli, kdo spáchal násilí proti strážcům zákona,“ reagoval bývalý prokurátor. Deník The New York Times to označil za pozoruhodný odklon od Trumpovy pozice. Podobným způsobem se v minulých dnech vyjádřili i někteří zákonodárci prezidentovy Republikánské strany.
Patel je již roky v amerických médiích označován jako Trumpův oddaný stoupenec. Právník s indickými kořeny dříve působil jako prokurátor a po Trumpově prvním zvolení v roce 2016 z pozice poradce ve Sněmovně reprezentantů přispěl ke zpochybňování legitimity vyšetřování ruského vlivu na tyto volby. Později vystřídal několik pozic v Trumpově administrativě a po volbách roku 2020 začal současného prezidenta vehementně hájit na veřejnosti.
V Senátu, který rozhodne o potvrzení jeho nominace, slíbil, že FBI se pod jeho vedením bude řídit fakty a bude dbát na občanská práva všech Američanů. „Musíme se vypořádat s násilnou kriminalitou. Prioritou FBI, budu-li schválen, bude zajistit, že naše komunity jsou chráněné,“ zdůraznil.
Ředitelé FBI jsou Trumpovi trnem v oku
Cestu Patelovi, ale i Trumpovi pomyslně ušlapal předcházející ředitel FBI Chris Wray. Ten v polovině loňského prosince oznámil, že na svou pozici sám rezignuje. Předčasně, po sedmi letech služby a o tři roky dříve, než měl jeho kontrakt oficiálně vypršet, tedy ještě před inaugurací Trumpa.
Republikán přitom, když Wraye v roce 2017 na post ředitele sám nominoval, hovořil o jeho mimořádné nestrannosti a integritě. Brzy se ale dostal do roztržek s politickým podtextem. Averze v táboře podporovatelů Trumpa, která v loňské předvolební kampani postupně sílila, má kořeny ve volbách předcházejících, tedy už v roce 2020.
Tehdy Wray mimo jiné poukázal na to, že se tehdejšího Trumpova vyzyvatele Joe Bidena, snaží atakovat Kreml. „Snahou je zasít rozkol i neshody – a myslím, že tohle zpravodajská komunita veřejně vyhodnotila – především očernit viceprezidenta Bidena a s ním to, co Rusové považují za druh protiruského establishmentu,“ tvrdil tehdy šéf FBI.
Jiný pohled než Trumpovi příznivci měl i na násilí v Kapitolu. „Ten útok, to obléhání bylo kriminálním chováním. Prostě a jednoduše chováním, které my v FBI považujeme za domácí terorismus,“ prohlásil v březnu 2021.
Paradoxem je, že Wrayovu jmenování předcházel Trumpův vyhazov pro tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho, který upadl v nemilost také kvůli vyšetřování, v němž jím vedená agentura prověřovala údajné kontakty mezi Trumpovou volební kampaní a Ruskem.
Gabbardová mluvila o zpolitizovaných tajných službách
Senátoři ve čtvrtek grilovali kromě Patela i bývalou kongresmanku a možnou příští šéfku tajných služeb (ODNI) Tulsi Gabbardovou. Ta v proslovu kritizovala zahraniční politiku amerických prezidentů z obou politických stran, včetně invaze do Iráku nebo podpory povstalců v Sýrii a Libyi. Také hovořila o tom, že zpravodajské služby jsou podle ní zpolitizované a využívané proti politickým oponentům, čímž kopírovala Trumpovu rétoriku.
Nominace 43leté političky byla poměrně překvapivá, mimo jiné proto, že někdejší vojačka a členka Sněmovny reprezentantů nemá velké zkušenosti s prací zpravodajských služeb. Ve svých stanoviscích se často rozchází s hlavním proudem americké zahraniční politiky a závěry zpravodajské komunity.
Příkladem je ruská agrese proti Ukrajině, které se podle jejího vyjádření z roku 2022 „dalo snadno zabránit“, kdyby USA a NATO „jednoduše uznaly legitimní bezpečnostní obavy Ruska“. Ve čtvrtek ale na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský vůdce Vladimir) Putin.“
Kritice čelila také kvůli tomu, že v roce 2017 navštívila v Sýrii tamního dlouholetého vládce Bašára Asada, o němž později řekla, že „není nepřítelem Spojených států“. Rozporovala také závěr americké vlády, že Asad použil proti Syřanům chemické zbraně.
V roli kongresmanky mimo jiné vystupovala proti špionážním praktikám USA a hájila činy bývalého rozvědčíka Edwarda Snowdena, který vynesl informace o monitorování komunikace Američanů a poté uprchl do Ruska. Kvůli tomuto bodu na ni ve čtvrtek tlačili senátoři z obou stran, kteří ji nabádali k tomu, aby Snowdena označila za zrádce. Gabbardová to odmítala a místo toho uváděla, že Snowden „porušil zákon“.
Pochybnosti o jmenování Gabbardové do čela ODNI vyjádřili podle agentury Reuters demokratičtí i republikánští senátoři. Na čtvrtečním slyšení ji však jasně podpořil předseda senátního výboru pro zpravodajské služby Tom Cotton. „Není pochyb o tom, že má některé nekonvenční názory,“ řekl o Gabbardové. „Ale hádejte co? Možná by se nám trocha nekonvenčního myšlení hodila,“ pokračoval republikán.