Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.

Tým australských vědců z různých výzkumných institucí navrhuje, aby se začalo v odborné komunitě vážně mluvit o tom, jestli se nevyplatí upravovat lidská embrya. V rozsáhlém článku uvádějí, že by to mohlo vést ke snížení pravděpodobnosti vzniku chorob, které se složitě a dlouho léčí, náklady na léčbu postihují celou společnost, a přitom mají do značné míry dědičný původ.

Autoři explicitně zmiňují ischemickou chorobu srdeční, Alzheimerovu chorobu, depresivní poruchy, cukrovku nebo schizofrenii.

Věda už umí geneticky měnit lidská embrya

Věda učinila v průběhu 21. století zásadní pokrok ve schopnosti zasahovat do genomu, a to včetně toho lidského. Ukázalo se to hlavně roku 2018, kdy přišla na svět dvojčata Lulu a Nany. Čínský vědec Che Ťien-kchuej tehdy upravil dvě embrya ve snaze učinit děti odolnějšími vůči viru HIV. Jeho nelegální a neschválený experiment vyvolal rozsáhlé mezinárodní debaty, které se většinou shodly na tom, že existuje příliš mnoho neznámých a rizikových faktorů na to, aby se něco podobného dál zkoušelo.

Událost vedla k výzvám k přísnějším regulacím. A také k zatčení a následnému uvěznění čínského genetika, který byl za pokus zodpovědný.

Menší rozruch vzbudil případ dívky jménem Aurea Yenmai Smigrodzkiová, přestože má podobně velký význam. Narodila se roku 2020 jako první dítě, jež přišlo na svět díky takzvanému „embryonálnímu screeningu s využitím polygenního skóre“. Velmi zjednodušeně řešeno: její rodiče se rozhodli pro umělé oplodnění, soukromá firma otestovala geneticky všechna embrya, jež z něj vznikla, a vybrala to, které má nejmenší pravděpodobnost vzniku genetických poruch.

Genetické úpravy mohou zmírnit utrpení

Podle autorů úvahy jsou genetické nemoci značnou zátěží pro kvalitu života lidí, kteří jimi trpí, ale současně způsobují enormní finanční tlak na systémy zdravotní péče. „Řešení těchto problémů pomocí genetických zásahů nabízí slibnou cestu ke zmírnění lidského utrpení i ekonomické zátěže,“ zní závěr.

Ve studii publikované v časopise Nature použili vědci matematické modelování, aby posoudili dopady editace více variant DNA. Tedy zkusili simulovat, co by se stalo s organismem, kdyby se z něj pokusili geneticky odstranit více znaků, jež souvisejí s civilizačními nemocemi.

Studie ukázala, že by stačilo změnit pouhých deset míst v genomu, aby to vedlo k podstatnému snížení celoživotní pravděpodobnosti vzniku výše uvedených nemocí. Například úprava deseti variant genů spojených s Alzheimerovou chorobou by mohla snížit pravděpodobnost, že se objeví, asi desetinásobně. Podobné významné snížení bylo pozorováno u schizofrenie, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.

Nejen etické problémy

Současně se studií ale vyšel v Nature článek, který popisuje, proč touto cestou nejít. Mezi hlavní výhrady podle něj patří současná nepřesnost technologií editace genů, problémy s přesnou identifikací variant genů zodpovědných za změny a také možnost takzvaných pleiotropních účinků. Ta znamená hrozbu, že jeden upravený gen ovlivní jiný, což bude vést k nezamýšlenému účinku, který by mohl zhoršit nějaké jiné onemocnění.

Stanovisko také upozorňuje na řadu etických či sociálních problémů; právě ty jsou podle něj hlavním důvodem pro současný zákaz těchto technologií. Týkají se jak negativních společenských dopadů na takto upravené děti, ale současně i možných společenských změn, kdy by si finančně zajištění lidé „vyráběli“ kvalitnější potomky než je běžná populace.

Vědci chtějí využít čas, který jim zbývá

Vědci v komentáři v Nature tvrdí, že na úpravu lidských embryí jednou tak jako tak dojde. „Posledních několik desetiletí ukázalo, že technologické změny byly vždy rychlejší než jejich omezování, platilo to u atomové bomby a nyní u umělé inteligence. Diskuse o rizicích, přínosech, bezpečnosti, regulaci a transparentnosti musely vždy dohánět realitu. I když bude trvat ještě několik desetiletí, než bude možné vědu a technologie editace lidského genu aplikovat s přesností a ve velkém měřítku, jsou už na cestě; nejde o hypotetickou záležitost. Mezidobí by mělo být využito moudře. Společnosti musí být připraveny, chápat výhody i nebezpečí a vědět, co dělat, až tato doba nastane.“

Podíl.