V Česku v poslední týdnech přibývá případů chřipky. Nemocnost na respirační infekce včetně chřipky i covidu dosáhla minulý týden skoro 1,5 tisíce případů na sto tisíc obyvatel. Lidé s příznaky mohou využít rychlých samotestů, které koupí v lékárně. Odborníci je doporučují hlavně rizikovým skupinám. „Mohou vyjít jako falešně negativní,“ upozorňuje ovšem hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Akutní respirační infekce třetí týden roku nejvíce postihují děti ve věku šesti až 14 let, tam se jedná o nárůst téměř o 30 procent, ukazují data Státního zdravotního ústav (SZÚ). Nemocnost na respirační infekce včetně chřipky i covidu byla v Česku minulý týden skoro 1,5 tisíce případů na sto tisíc obyvatel. Mezi školou povinnými dětmi činila 2,5 tisíce, mezi předškolními dokonce 3,5 tisíce případů na každých sto tisíc.
Pro rychlé zjištění infekce může sloužit antigenní test, v lékárnách je dostupný ve formě kombinovaného testu na diagnostiku chřipky a covidu-19. Vyjde zhruba na sto korun. Epidemiolog Smejkal ale upozorňuje, že antigenní testy jsou obecně na chřipku méně citlivé než na covid. „Spolehlivost závisí test od testu, mnohdy se test musí opakovat. Nelze s velkou spolehlivostí říct, že když vyjde negativní, tak nemáte chřipku, protože bývají falešně negativní, ale určitou informaci antigeny poskytnou,“ říká Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM.
Jakmile vyjde test naopak pozitivní, je pravděpodobně, k nákaze chřipkou došlo. Daleko spolehlivější jsou podle epidemiologa PCR testy, které však nelze sehnat v lékárně – ty musí provádět zdravotník.
Další možností jsou CRP testy, které jsou dnes dostupné jak v ordinacích lékařů, tak si je lze koupit v lékárnách a provést doma. Slouží k rozpoznání původce nemoci, tedy zda jde o virovou, nebo o bakteriální infekci. Stačí k tomu pár kapek krve z prstu. „Má to smysl, zejména při hodně nízkém CRP k přesvědčení pacienta, že antibiotika nepotřebuje. Jde o hrubé vodítko,“ říká Smejkal. Na virová onemocnění, kterým je i chřipka, se totiž antibiotika nenasazují.
Epidemiolog Rastislav Maďar vidí smysl v testu, zda je nemoc chřipka nebo podobná infekce, jen u rizikových skupin lidí – kvůli případnému nasazení antivirotik. „U běžné populace, tedy nerizikových osob, kterým se antivirotika v léčbě běžně nedávají, to má smysl jenom pro statistiku. Diagnostika se provádí i všem těžším hospitalizovaným pacientům v nemocnicích,“ uvádí Maďar. Mezi rizikové patří děti, starší lidé či osoby s oslabenou imunitou.
U nerizikových osob tak podle něj nemá smysl testovat na chřipku za každou cenu ani z preventivních důvodů. „Každý pacient s příznaky respirační nákazy, bez ohledu na to, jestli je to chřipka nebo jiný virus, by měl zůstat po dobu infekčnosti v izolaci a mimo ni dodržovat pravidlo 3R, tedy pravidelné mytí rukou, nošení roušky a dodržování rozestupů,“ dodává.
Odborníci očekávají, že nemocných bude v následujících týdnech dál přibývat, mimo jiné i vlivem počasí. „Pokud se vytvoří v populaci rezervoár, roste to. Navíc nyní je pořád inverze, takže je chladno, což je velice vhodná podmínka pro šíření nemoci,“ popisuje Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno. Chřipka se podle něj bude také šířit i mezi starší lidi.
