Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.

„Nálezy jsou z výrazného návrší nad labskou nivou, kde donedávna stával statek. Významně mění pohled na oblast jižně od soutoku Labe a Orlice, která je archeologicky mnohem méně známá než severnější a západnější části Hradce Králové,“ popsal Bláha.

Archeologové tam objevili stopy po osídlení z pozdní doby bronzové z období kultury popelnicových polí, pozůstatky středověkého dvorce a osady ze 13. století, ale také důkazy o vojenských střetech od doby husitské až po 18. století.

„Vypovídá to o strategickém významu návrší, v novověku mohlo jít o vojenský opěrný bod. Nálezy projektilů z doby husitské mohou souviset s bitvou u Vysoké nad Labem z roku 1436, která se měla odehrát u nedalekého Chválenského kopce,“ naznačuje archeolog. Šlo o menší střet, který se odehrál až v závěru husitských válek. „O bitvě jsme věděli, ale dosud chyběly hmotné doklady. Jedním z míst bitvy mohlo být i návrší Na Pískách,“ řekl Bláha.

Oddíly umírněných husitů Diviše Bořka z Miletínka a Viléma Kostky z Postupic loajální římskému císaři a českému králi Zikmundu Lucemburskému se z 6. na 7. listopadu 1436 střetly s jednotkami radikálních husitů (takzvaných sirotků) vedených Zdislavem Mnichem z Roudnice z husitského města Hradec Králové při pokusu o jeho obležení.

V konfliktu zvítězili díky nečekanému nočnímu výpadu sirotci.

V oblasti jižně od soutoku byla až do nedávné minulosti říční koryta, která se často měnila. Regulace se uskutečnila na začátku 20. století. Oblast není příliš úrodná, převládají tam písčité a jílovité půdy. Donedávna proto převládal názor, že osídlení od začátku zemědělského pravěku se této oblasti spíše vyhýbalo.

„Z dřívějších výzkumů víme, že v okolí středověkého Hradce tehdy bylo více podobných dvorců, jaký jsme objevili Na Pískách. Některé zanikly, jiné výjimečně, což byl případ i toho třebešského, přetrvaly až do novověku, byť v jiné podobě. V lokalitě Na Pískách jsme zachytili kontinuitu středověkého osídlení nějakých 800 let,“ doplnil Bláha. Podle něj dávné osídlení mohlo souviset i s dopravní tepnou, která pravděpodobně vedla minimálně od středověku v trase silnice z Hradce Králové na Vysokou a dál na Pardubice.

Nové dějiny Hradce

„V posledních letech nálezů z levobřeží Labe na jih od centra přibývá a mění se náhled na tuto oblast. Souvisí to i s novými technologiemi v archeologii. Zdá se, že ačkoli podmínky pro osídlení v těchto končinách Hradce nebyly ideální, tak rozhodně pusté nebyly. Charakter osídlení byl ale odlišný od tradičních sídelních oblastí Hradce, lidé tam nezanechávali tolik jasných stop. O to větší výzva to je,“ dodal archeolog.

Jeden z prvních náznaků významu tohoto území byl nález ze 70. let minulého století v Třebši v ulici Na Jezírkách, kde archeologové objevili osídlení z raného středověku z 8. století. Lokalita je severněji od posledního objevu Na Pískách, tedy blíže historickému centru města. Z října 2023 z území pod soutokem pochází i další pozoruhodný nález, a to dva částečně opracované kmeny datované do doby Keltů. Archeologové je nejčastěji interpretují jako polotovary monoxylů – člunů dlabaných z jednoho kmene, které se používaly od pravěku po novověk.

Hradecké návrší na ostrohu nad soutokem Labe a Orlice, kde je památková rezervace, je významným místem osídlení od pravěku. Ve středověku se především na západ od historického centra města rozprostírala lidnatá předměstí, která v 18. století ustoupila stavbě barokní pevnosti. Jedny z nejvýznamnějších archeologických lokalit na území Hradce jsou ze západního a severozápadního okraje města, z Kuklen, Svobodných Dvorů a Plotišť nad Labem.

Podíl.