Osm tanků či 12 obrněnců. I to byl rekordně nákladný měsíc ministryně Černochové

„My jsme na obraně začínali vloni na 151,2 miliardy a skončili jsme na 164,3 miliardy. Ten rozdíl ve výši 13,1 miliardy nevznikl v prosinci jako okamžitý nápad Černochové na utracení dalších peněz kdovíkam a kdoví na co,“ prohlásila ministryně obrany na posledním zasedání branného výboru.

Jako hlavní bod se totiž probíralo loňské čerpání obranného rozpočtu. Především pak dva momenty. Jak je možné, že resort Jany Černochové (ODS) měl nakonec o 13 miliard víc, než celý rok deklaroval, a proč v prosinci utratil rekordní sumu v objemu 50 miliard korun.

„Vy byste, pane Petře Fialo, měl ‚pro jistotu‘ vysvětlit, kam jste narychlo strčili 13 miliard a odkud se vzaly peníze na ministerstvu obrany, které nebyly v rozpočtu. Zda jste se opět nevykašlali na lidi, kteří po povodních čekali na pomoc, abyste si mohli udělat vládní PR,“ kritizoval na sociálních sítích předseda branného výboru Lubomír Metnar (ANO) premiéra a vládu za nečekané navýšení rozpočtu. To bylo v úterý 7. ledna.

Pro mnohé překvapivý nárůst rozpočtu vysvětlovala o týden později Blanka Cupáková, končící vrchní ředitelka ekonomické sekce na obraně. „To rozhodně nejsou prosincové převody, (…) ta změna rozpočtu probíhá v průběhu celého roku,“ odmítla, že by oněch 13,3 miliardy korun resort získal až v samém závěru roku.

Podle dat, která Cupáková zveřejnila nyní, se už loni v únoru obrana domluvila s ministerstvem financí na přilití 8,8 miliardy coby takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů – tedy peněz nevyužitých v předchozích letech. V dubnu pak přiteklo dalších 800 milionů korun do Vojenského zpravodajství poté, co o posílení rozpočtu „v návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci“ rozhodla vláda.

A znovu v prosinci po schválení kabinetem posílil obranný rozpočet o dalších 2,9 miliardy korun. To všechno jsou informace, které ministerstvo obrany zveřejnilo až 14. ledna, na prvním letošním jednání sněmovního výboru pro obranu.

Osm tanků a tucet obrněných transportérů

Kromě toho, že podle ekonomických propočtů je reálné, že se loňský obranný rozpočet poprvé po 19 letech dotkl hranice dvou procent HDP, zaujme rok 2024 ve statistice i jinak. Rekordním prosincem, kdy ministerstvo pod vedením Jany Černochové nakonec utratilo 50 miliard korun. 

„Vysoké čerpání v prosinci není dáno tím, že bychom v prosinci rychle něco rozhodli a někam něco poslali, ale je to díky vysokému podílu akvizic, a ten průběh je léta letoucí konzistentní,“ relativizuje situaci sama Černochová.

„Dělo se to tak vždycky a opravdu, rozpočtový rok trvá od ledna do prosince. Takže úvahy, že pokud jsou platby realizovány v prosinci, tak jsou netransparentní, jsou naprosto liché a já je odmítám,“ pokračuje ministryně. Argumentuje přitom tím, že celoroční křivka čerpání miliard na nákupy byla v listopadu a prosinci pokaždé nejvyšší nejen za její éry, ale také v době panování ministrů Andreje Babiše – za ministrů Martina Stropnického (2014 až 2017) a Lubomíra Metnara (2018 až 2021).

I podle Cupákové je konec roku vždy na platby nejdivočejší. To podle ní z rozpočtu odchází zálohové platby za strategické nákupy. „V prosinci se hradí velké platby do mezinárodních organizací. NATO i EU to takto vyžadují,“ vysvětluje vrchní ředitelka.

Jak upřesňuje, například do mezd poslalo ministerstvo obrany loni v prosinci 6,3 miliardy. Vůbec největší položkou prosincového účtu byly akvizice. Do těch se dalo 32,7 miliardy korun. Z toho vůbec nejvíc – 15,5 miliardy – činila splátka za bojové letouny F-35. To znamená platbu za desetinu hodnoty celé zakázky, v rámci které má Praha získat 24 letadel, výcvik, komponenty, munici a novou infrastrukturu.

Obrana v posledním měsíci loňského roku poslala i 2,8 miliardy německé firmě Rheinmetall za tanky Leopard 2A4. Tato splátka vystačí na osm tanků z celkových 14 objednaných. Co se týče bojových vozidel CV90, za ty obrana v prosinci zaplatila 3,1 miliardy korun. Tím si předplatila výrobu 12 pásových obrněnců.

Podle Cupákové si stovky milionů vyžádaly i loňské pohyby na měnovém trhu. „Koruna jak vůči dolaru, tak euru oslabovala, hodně peněz jsme dávali do kurzových ztrát. Na kurzových rozdílech jsme v prosinci zaplatili 867 milionů korun,“ počítá Cupáková. Ministerstvo podle ní v posledních dvou měsících roku 2023 platilo dohromady za 952 položek.

Z celkového rozpočtu resortu, který tedy nakonec činil 164,3 miliardy korun, se podařilo utratit 159 miliard. „Samo ministerstvo obrany vyčerpalo 1,99 procenta HDP dle makroekonomické predikce z listopadu 2024. Obranné výdaje ostatních institucí činily 12,8 miliardy,“ shrnul resort v tiskové zprávě z pondělí 6. ledna.

Že nečerpáme peníze pro armádu, není pravda. Investujeme víc než dřív, je to kampaň, říká Stropnický (13. 6. 2017)