Aktual.: 21.01.2025 13:49
Praha – Politika „America first“ nového amerického prezidenta Donalda Trumpa bude mít negativní vliv na dovoz evropských vozů do USA. Méně to postihne automobilky, které již vyrábějí přímo v USA, proto by to mohlo znamenat přesun výroby evropských značek přímo do Spojených států. Globální odklon od elektromobility ani po Trumpových restrikcích však v této oblasti nehrozí. Shodli se na tom experti na automobilový průmysl oslovení dnes ČTK.
Trump bezprostředně po svém nástupu do úřadu zrušil nařízení svého předchůdce Joea Bidena z roku 2021, jehož cílem bylo zajistit, aby polovina všech nových aut prodaných v USA v roce 2030 byla elektrických. Avizovaná dovozní cla Trump zatím nezavedl, od února ale plánuje zavést 25procentní clo na zboží z Kanady a Mexika. Trump také zastavil například rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice. Uvedl také, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily.
Podle partnera společnosti PwC Pavla Štefka automobilky sledují vývoj v USA a přemýšlejí, jak efektivně eliminovat dopady potenciálního zavedení dodatečných cel, které by ztížily dovoz evropských vozů do USA. „Výrazně složitější situaci budou mít automobilky, které dováží na americký trh přes hranice, typicky Volkswagen se svými továrnami v Mexiku, kde zajišťuje většinu produkce aut pro americký trh. Menší vliv to bude mít na evropské automobilky vyrábějící auta přímo v USA. Předpokládáme tudíž, že to zvýší tlak na přesun výroby do USA,“ uvedl Štefek.
Dominantní Trumpovo téma „America first“ může mít podle Petra Knapa z firmy EY na většinu světa , zejména pak na Čínu a EU, negativní ekonomický dopad. „EU čekají náročná vyjednávání o co nejpříznivějších celních podmínkách pro vstup na americký trh. A zásadní bude vyhodnocení, do jaké míry bude moci EU táhnout progresivně zelenou agendu. Odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody a podpora domácího fosilního průmyslu vytváří zcela nové podmínky pro Green Deal,“ řekl dnes ČTK.
Podle Štefka se ale nedá globálně očekávat odklon od elektromobility, protože automobilky, a nejen evropské a asijské, již značně zainvestovaly do elektromobility. Pokračuje boom elektromobility na největším automobilovém trhu v Číně a je tady taky vliv majitele automobilky Tesla vyrábějící elektromobily Elona Muska na Trumpa, dodal.
Analytik: Trump oproti tradicím měl ostrou rétoriku vůči končící administrativě
Bývalo tradicí, že v inauguračním projevu se budoucí americký prezident vyjádřil k odcházející administrativě ve smířlivém duchu. Donald Trump se k tomu ale neodhodlal a naopak při dalších pondělních projevech volil ještě ostřejší rétoriku. ČTK to dnes řekl analytik Jan Hornát z Univerzity Karlovy v Praze.
„Donald Trump se při svém inauguračním projevu podle svých slov držel zpátky na základě doporučení svého okolí, ale přesto jsme mohli slyšet útočná slova vůči odcházející administrativě a ne příliš ambiciózní apel na americkou jednotu,“ uvedl expert. Oznámil sice přicházející „zlatý věk“ USA a výhru „zdravého rozumu“, ale zároveň představil obrázek upadající americké ekonomiky a společnosti, kterou jedině on s jeho spolupracovníky může zachránit, pokud k tomu bude mít široký mandát, míní Hornát.
Poněkud znepokojující podle Hornáta byly však projevy miliardáře Elona Muska, který podle něho „až v extatickém stavu oslavoval výhru na pódiu v hokejové aréně po inauguračním ceremoniálu a přitom zdravil davy ‚římským pozdravem‘ se zdviženou pravicí.“ Kritici Muskovo gesto přirovnávají k hajlování. „Nepochybuji o tom, že to byl záměr. Možná to mělo být gesto, kterým chtěl ukázat konec politické korektnosti a ‚cenzury‘ ve veřejných diskusích, kterou delší dobu on i Trump kritizují. Ale pozorovat jednoho z nejbližších spolupracovníků amerického prezidenta, jak normalizuje tento pozdrav před objektivy kamer, musí rozrušit kteréhokoliv Evropana s alespoň základní znalostí historie,“ dodal Hornát.
Republikánský prezident v inauguračním projevu mimo jiné oznámil, že znovu vyhlásí krizový stav kvůli nelegální imigraci z Mexika a že na jižní hranici USA pošle vojáky. Uvedl také, že Spojené státy začnou naplno využívat své zásoby ropy a plynu a budou fosilní paliva vyvážet do celého světa. USA si podle Trumpa také vezmou zpět Panamský průplav. Mluvil rovněž o zavádění cel a přejmenování Mexického zálivu na záliv Americký.
Spojené státy by měly i s novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstat klíčovým spojencem ČR, shodli se už v pondělí politici napříč spektrem. Premiér Petr Fiala (ODS) vyzdvihl bezpečnostní i obchodní vztahy a podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové zůstává transatlantická vazba hlavním pilířem české zahraniční politiky. Trumpův inaugurační projev ocenili opoziční politici.
„Asi není náhoda, že Trumpova inaugurace vyšla zrovna na blue Monday – údajně nejdepresivnější den v roce. Já samozřejmě svobodnou americkou volbu akceptuju a respektuju. Musím ale říct, že mi je přístup Donalda Trumpa k lidským právům, hodnotám a ostatně i politice hodně vzdálený,“ uvedl dnes pro ČTK předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib.
Na českou ekonomiku by podle něj mělo velmi negativní dopady zavádění cel na evropské zboží, včetně českých výrobků. „Takové kroky by mohly poškodit české firmy a narušit obchodní spolupráci mezi USA a EU,“ míní.
Chápal by i Trumpův důraz na stavení USA na první místo, výroky ohledně vzetí „zpět“ Panamského průplavu mu ale přijdou velmi za hranou. „Už proto, že by mohly legitimizovat Putinovy kroky na Ukrajině, nebo inspirovat další autoritáře. A jako nebezpečné vnímám i omilostnění 1500 útočníků na Kapitol, což je opět dost rizikový precedent, který vlastně ukazuje, že je v pořádku zpochybňovat výsledky legitimních voleb, což reálně tito lidé dělali,“ dodal Hřib.
