Americká administrativa Joea Bidena zveřejnila v samém závěru svého působení seznam, kterým se měly začít řídit americké firmy vyrábějící čipy pro umělou inteligenci. Omezení se týkají počtu čipů, které je možné vyvážet mimo Spojené státy. Česko na rozdíl od většiny západoevropských zemí neskončilo v první, ale ve druhé kategorii – se zeměmi, jako je Indie, Ukrajina nebo Kazachstán.
Před pár dny zveřejněný seznam má tři kategorie. Česko spadá do druhé kategorie, ve které jsou země s omezeným dovozem čipů z USA. Zbylé dvě kategorie americkým firmám dovolují vývoz bez omezení (například Kanada, Japonsko, Korea, Austrálie a většina západní Evropy), nebo na něj naopak platí úplný zákaz (Rusko, Čína, Sýrie, Írán či Irák).
Bílý dům svůj krok hájí nutností obrany proti bezpečnostním hrozbám z Číny, která by se čipů mohla zmocnit přes třetí země. Nejasnosti panují i kolem samotného rozřazení. Podle USA nesplnily země, které spadají do omezeného vývozu, přísné bezpečnostní podmínky.
❗️🇺🇸 USA možná od pátku zavedou celosvětové omezení prodeje AI čipů používaných v data centrech. Cílem je omezit Rusko a Čínu v jejich získávání. Washington proto plánuje rozdělit svět do tří kategorií – 1) spojence, 2) nepřátele, 3) ostatní (tam je i Česko). Prvním čipy prodá,… pic.twitter.com/bZZrT6N139
— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) January 14, 2025
„Česko má bezpochyby patřit do první skupiny, v tom smyslu budeme hájit v USA české zájmy,“ reagoval mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake. Připomínky k rozřazení má i Evropská komise, podle které kategorie narušují konkurenční prostředí v EU a chce o seznamu ještě jednat.
Na to se chystá i Česko. „Vždycky má smysl vyjednávat, jak bilaterálně, tak se spojenci jako celek. Jít jenom jednou cestou by byla chyba,“ řekl k vyjednávání Tomáš Pojar, poradce vlády pro národní bezpečnost. Podle něj není krok Spojených států prozíravý a Česko, ale také Polsko nebo Izrael by si zasloužily být ve skupině zemí bez omezení.
Firmy sídlící v zemích, jako je Česko, by si mohly zakoupit až 50 tisíc grafických procesorů (GDU). Počet čipů se může navýšit pomocí mezivládních dohod, které by mohly zvýšit limit na 100 tisíc, pokud by cíle konkrétních vlád v oblasti obnovitelných zdrojů energie a technologické bezpečnosti byly v souladu s cíli Spojených států. Menší nákupy do 1700 čipů nebudou do celkového čísla povoleného objemu započítávány. To by mělo usnadnit přístup k čipům výzkumným institucím nebo univerzitám.
České firmy se přesto obávají zpomalení rozvoje inovativních technologií a následného snížení své konkurenceschopnosti. Není podle nich jasné, jak bude v praxi omezení počtu čipů fungovat a kdo bude kontrolovat jeho dodržování. Menší počet čipů na trhu může vést ke zvýšení ceny a také odradit zahraniční investory. Velké firmy v automobilovém průmyslu, jako Škoda Auto nebo Toyota, už v minulosti musely kvůli výpadkům dodávek čipů pozastavit výrobu.
Polsko je novými pravidly zaskočeno
Ještě rozhořčenější jsou představitelé polské vlády, jejichž země má čelit omezenému dovozu stejně jako Česko. Polsko považuje Spojené státy za svého nejbližšího spojence. V posledních letech od nich nakoupilo tři desítky stíhaček F-35 nebo protiletecký a protitankový systém Patriot, první polskou jadernou elektrárnu má postavit americký Westinghouse. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dobré, čemuž napovídají i dvě návštěvy Joea Bidena ve Varšavě.
Rozruch kolem čipů mírnil náměstek polského ministra pro digitální záležitosti Dariusz Standerski. Prohlásil, že Polsko v současné době využívá méně než 10 procent nového limitu dovozu stanoveného Spojenými státy.
Nespokojené jsou i velké firmy jako Microsoft nebo Nvidia. Rozhodnutí Bílého domu totiž omezuje i výstavbu datových center. Americké společnosti mohou mít pouze polovinu své výroby mimo území Spojených států, z toho v zemích druhé kategorie, do které Česko spadá, pouze 25 procent výroby.
Firma Nvidia varuje před „přehnaným zásahem“, který by mohl oslabit americkou konkurenceschopnost na globálním trhu. Obává se, že přísnější regulace mohou omezit její schopnost inovovat a konkurovat zahraničním firmám.
Klíčové bude slovo Donalda Trumpa
Jisté zatím není ani to, jak se k návrhu postaví nová administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem. Pro vstup zákona v platnost musí uplynout lhůta 120 dní pro podání připomínek. Konečné slovo v pravidlech pro prodej pokročilých čipů bude mít Trump.
Zákon by mohl podpořit, pokud nazná, že nová pravidla by mohla zastavit nebo zpomalit Čínu, kterou ve své prezidentské kampani vykresloval jako velkou hrozbu. Zároveň se může Trumpova administrativa zaměřit na obavy amerického polovodičového průmyslu z toho, že nová pravidla dají naopak čínským firmám větší prostor a příležitosti pro rozvoj a expanzi vlastních produktů.
