Sněmovna schválila novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento.
Pro předlohu zvedlo ruku 67 poslanců ze 127 přítomných, proti hlasovalo 58 poslanců z ANO, SPD a Pirátské strany. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09.
Předseda SPD Tomio Okamura po hlasování uvedl, že „celá republika viděla papalášství a aroganci vládní koalice“. To, že koalice návrh na zmrazení platů politiků odmítla, by měli lidé zohlednit ve volbách, doufá podle svých slov předseda hnutí, které by se podle posledního průzkumu voličských preferencí do sněmovny nedostalo.
Omezení meziročního růstu na maximálně pět procent schválila sněmovna podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Úpravu zdůvodnil záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů vrcholných politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce.
Pro rok 2026 by se bez navrhovaného ohraničení mohly zvednout podle zdůvodnění asi o 13,6 procenta. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nemá. Obdobnou úpravu předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka s šestiprocentní hranicí pro meziroční růst platů ústavních činitelů sněmovna odmítla, stejně jako jeho návrh na snížení náhrad na dopravu zákonodárců.
Dolní komora přijala pozměňovací návrh Miloše Nového z vládní TOP 09, podle kterého by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Schválila také Jurečkovy úpravy k důslednějšímu omezení platů politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.
Novela by měla být podle sněmovních úprav účinná v den následující po vyhlášení předlohy ve sbírce. Přechodné ustanovení pak má zajistit, že se podle ní budou počítat již lednové platy. Jurečka už dříve řekl, že důležitý moment pro přijetí novely je začátek února, kdy účtárny musí zpracovat lednové výplaty. Senát by ji mohl projednat patrně 28. ledna, jeho schůze začíná už příští středu.
Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o 14 procent.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Novela do zákona koeficient tři vrací. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109 516,5 korun. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
