Po zahájení invaze na Ukrajinu jsou ruské banky nuceny poskytovat zvýhodněné úvěry firmám spojeným s válkou. Objem těchto úvěrů už přesáhl ruské příjmy z ropy a plynu i oficiální rozpočet na obranu, upozorňuje americký analytik Craig Kennedy. Doplácejí na to ostatní ruské podniky, kterým se půjčky prodražují, i samotné banky, jimž přibývá rizikových úvěrů.
Rusko využívá dvojí strategii pro pokrytí rostoucích nákladů na válku. Zatímco oficiální obranný rozpočet zůstává pod přísnou kontrolou, skrytě funguje i paralelní mimorozpočtový systém financování. Ten je podle odhadů analytiků stejně objemný jako samotný rozpočet na obranu. Po zahájení invaze na Ukrajinu jsou totiž ruské banky nuceny poskytovat zvýhodněné úvěry firmám spojeným s válkou.
Systém mimorozpočtového financování války proti Ukrajině tak vedl v Rusku od poloviny roku 2022 k bezprecedentnímu nárůstu celkového objemu podnikových půjček o 415 miliard dolarů, což představuje 19,4 procenta hrubého domácího produktu Ruska. Vyplývá to alespoň ze zprávy analytika Craiga Kennedyho, bývalého místopředsedy představenstva Bank of America Merrill Lynch, zveřejněné v sobotu 11. ledna.
Kennedy přitom odhaduje, že 210 až 250 miliard dolarů z tohoto nárůstu tvoří povinné, zvýhodněné bankovní úvěry poskytnuté válečným dodavatelům. Paralelní ruské financování podle něj již narostlo natolik, že zvyšuje inflaci a tlačí na další růst úrokových sazeb. Celkový objem komerčních úvěrů válečným podnikatelům totiž výrazně převyšuje celkové příjmy Ruska z ropy a plynu i oficiální rozpočet na obranu. Kennedy proto varuje před systémovou úvěrovou krizí.
Vysoké úroky způsobují potíže i Gazpromu
Deník Financial Times přinesl před pár dny informaci o masivním propouštění v jedné z největších ruských firem, Gazpromu. Společnost se potýká s klesajícím prodejem plynu v Evropě a sankcemi proti své ropné divizi v důsledku války na Ukrajině. Aby své výpadky pokryla, půjčuje si. A to za velmi nevýhodných podmínek, ruské úrokové sazby se loni v listopadu vyšplhaly na 21 procent.
Koncem roku 2024 začala i ruská centrální banka označovat státní systém zvýhodněných úvěrů za významnou hrozbu pro ekonomickou stabilitu země. Nestandardní úvěry přispívají k monetární expanzi, tedy k tištění dalších peněz, a mají spíše strategický než komerční charakter, takže je nejde lehce regulovat zvyšováním úrokových sazeb. A ostatní, běžné komerční ruské podniky na to doplácejí…
Kreml si už úvěrová rizika uvědomuje
Kennedy ve své zprávě tvrdí, že nyní je zřejmé, že závislost Moskvy na mimorozpočtovém bankovním financování války na Ukrajině vytváří předpoklady pro systémovou úvěrovou krizi. Tím, že zvyšuje úrokové sazby, vytváří finanční potíže pro ostatní ruské podniky. A tím, že na společnosti spojené s válkou uvaluje značné množství dluhů, které pravděpodobně časem nikdy nesplatí, Kreml riskuje, že banky budou zahlceny vlnou nesplatitelných dluhů.
Ruská centrální banka proto již od konce loňského října veřejně vyzývá vládu k omezení systému preferenčního financování. To by ovšem podkopalo schopnost státu udržet současnou úroveň financování války bez výrazného zvýšení oficiálních výdajů na obranu z rozpočtu.
Ruský prezident Vladimir Putin se 28. října setkal s vysokými představiteli vlády včetně ministrů průmyslu, obchodu a financí i s guvernérkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou, aby projednali problémy týkající se „struktury a dynamiky“ ruských podnikových dluhů. Moskva se obává, že zhoršující se úvěrové prostředí by mohlo pokazit obraz Ruska jako země s udržitelnými válečnými financemi, kterým nehrozí žádná významná rizika.
