Jak rozumět příměří mezi Izraelem a Hamásem? Jádrem je klid zbraní výměnou za rukojmí

Samotná mírová dohoda podle všeho vychází ze staršího plánu končícího amerického prezidenta Joea Bidena na řešení konfliktu v Gaze. Tu Washington prosadil zřejmě díky společnému nátlaku dosavadní Bidenovy vlády a nastupující administrativy Donalda Trumpa. Plán má ovšem zatím jen jednu jedinou „jistotu“ – první fázi klidu zbraní, která má počínaje nedělí trvat šest týdnů.

V první fázi má dle agentury AFP primárně dojít k propuštění 33 izraelských rukojmí. List The New York Times uvádí, že mezi propuštěnými nyní budou pravděpodobně ženy, starší muži a nemocní. V říjnu 2023 při útoku Hamásu na Izrael bylo zajato celkem zhruba 250 lidí. Podle Izraelců z celkového počtu rukojmích zbývá ještě asi 94 lidí, kteří dosud nebyli propuštěni, z nich je však třetina již zřejmě mrtvá.

Izrael by měl výměnou propustit zhruba tisíc palestinských vězňů. Mezi nimi jsou pachatelé různých činů. Podle zpravodajského webu VOX budou mít určitá omezení, kam mohou po propuštění jít. Některé zprávy naznačují, že budou posláni do Gazy a bude jim zakázán vstup na Západní břeh, zatímco jiné předpovídají, že jim bude zakázán vstup na palestinská území úplně.

Izrael i Hamás v první fázi mají zároveň ukončit bojové operace a Izrael by se měl stáhnout z většiny Pásma Gazy, přičemž vysídleným Palestincům bude umožněno začít se vracet do jejich domovů. Izraelská armáda by se měla přesunout zejména do koridoru na hranici Gazy s Egyptem a do takzvané nárazníkové zóny na území Gazy sousedící s Izraelem. Přesná velikost této oblasti zatím není jasná.

Součástí dohody má být podle světových médií také výrazné zvýšení poskytování humanitární pomoci pro Gazu. Její přesná povaha a distribuce zatím není známá, ale dle zpravodajského webu al-Džazíra má být již připraveno okolo 600 kamionů plných potravin a další pomoci, které mají začít denně vstupovat do Gazy.

Druhá a třetí fáze mírového plánu bude vyjednána postupně a dosud není jasné, zda to bude trvat týdny, měsíce či roky. Jisté je pouze to, že by tyto etapy měly obsahovat propuštění zbývajících rukojmí, dlouhodobé ukončení konfliktu a začátek prací na obnově Pásma Gazy. Ovšem jakákoliv dohoda bude náročná. Hamás například dlouhodobě požaduje, aby všechny izraelské síly opustily Gazu, což Izrael odmítá a sám požaduje, aby se Hamás na výkonu správy v oblasti nijak neúčastnil. Ani v tomto ohledu však není nic zaručené. 

„Zlepšení situace Pásma Gazy bude běh na mimořádně dlouhou trať. V současné Gaze je údajně na 40 milionů tun sutin a trosek a jejich úklid a likvidace má dle odhadů trvat celé roky. V troskách se také nachází obrovské množství nevybuchlé munice. I pokud tedy konflikt nyní skončí, život tam bude i v následujících letech mimořádně těžký. Co se týká administrativního řízení, tak nejspíš to bude ze začátku z větší části izraelská vojenská správa,“ řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na Blízký východ Marek Čejka. 

Expert však predikuje, že taková situace nebude pro Izrael z dlouhodobého hlediska udržitelná a podle něj je tak otázkou, co bude dále. „Mimo jiné i proto Izrael v roce 2005 z Gazy evakuoval osady, takže postupem času přejde její správa do civilních rukou. Kdo to ale přesně bude, není dnes jasné. Stejně tak není zaručené, že se v nějaké podobě nevrátí správa Hamásu, jehož lidé měli kromě radikalismu i velkou zkušenost právě se správními záležitostmi Gazy,“ vysvětlil Čejka. 

Podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem bylo v Gaze od vypuknutí bojů v roce 2023 zabito více než 46 tisíc lidí, většinou civilistů. Převážná část z 2,3 milionu obyvatel pak byla vysídlena. Původní teroristický útok Hamásu v Izraeli, kterým vše začalo, si vyžádal přes 1200 mrtvých Izraelců.

Mohlo by vás zajímat: Teď je na Syřanech, aby neklesli k rozkladu a vraždění, hodnotí situaci diplomat (12. 12. 2024)