Klientům Raiffeisenbank se v mobilní aplikaci objevila nová funkce. Najdou zde informace, kolik oxidu uhličitého vypouští do atmosféry, když nakupují. Banka totiž, stejně jako ostatní finanční instituce, sleduje údaje o jejich platbách. Někteří z klientů ale se sledováním, jaké má jejich nakupování vliv na životní prostředí, nesouhlasí. Banka jim nyní chce umožnit tuto službu vypnout.
„Díky zobrazení uhlíkové stopy u dané platby či transakce získává klient zcela novou informaci o dopadu svého nákupního chování na životní prostředí,“ uvádí Raiffeisenbank.
Část lidí, kteří si nyní mohou zobrazit svou uhlíkovou stopu, však s novou funkcí nesouhlasí. Na sociálních sítích se tak objevil i návod, jak vypovědět souhlas se sledováním údajů, které banka k výpočtu uhlíkové stopy potřebuje.
„V obecné rovině dostáváme od klientů na zavedení možnosti sledovat uhlíkovou stopu online v mobilní aplikaci pozitivní zpětnou vazbu, tuto možnost jsme přidali do mobilního bankovnictví v roce 2024 právě v reakci na přání našich klientů,“ uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.
S negativními reakcemi se podle ní setkali pouze v jednotkách případů. „Na základě této odezvy zavedeme ještě v průběhu ledna variantu vypnout tuto službu přímo v mobilní aplikaci,“ dodává k funkci, která se bankovnictví objevila na přelomu roku.
„Myslím, že pro určitou skupinu osob to může být zajímavá funkcionalita, kterou budou sledovat a mohou se jí inspirovat,“ říká odbornice na komunikaci udržitelnosti Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak ale dodává, sledování uhlíkové stopy nebude pro všechny. „Navíc si myslím, že lidé, kteří nejsou do problematiky ponořeni hlouběji, nebudou rozumět tomu, jak to funguje a k čemu to slouží,“ dodává.
O tom, že budou některé finanční instituce dávat svým klientům možnost si zobrazit, jaké má jejich nakupování vliv na životní prostředí, se mluví už delší dobu. „Bezpochyby existuje skupina klientů, kteří by takovou informaci uvítali. Není vyloučeno, že v budoucnu v čistě informativní formě nabídneme sledování transakční uhlíkové stopy těm klientům, kteří o to projeví zájem,“ uvedl už před čtyřmi roky mluvčí České spořitelny Filip Hrubý pro Hospodářské noviny.
„Pokud se podíváte na aktivity, které v oblasti udržitelného rozvoje banka podniká, tak tento krok je jen další logický díl skládačky, a tím pádem je to v pořádku,“ říká Koudelková. S tím, že si nevšimla ani snahy Raiffeisenbank část své zodpovědnosti přenést na klienty. „Naopak, banka jen poskytuje informace o tom, jakou uhlíkovou stopu klienti vyprodukují. Kdo chce, může ji sledovat a inspirovat se tipy na její snížení, kdo nechce, nemusí,“ soudí odbornice.
Dotaz, zda se banka chystá zvýhodňovat klienty, kteří například mají uhlíkovou stopu v nižších hodnotách, mluvčí Raiffeisenbank pro deník Aktuálně.cz nekomentovala. Podle dřívějších vyjádření banky ale není cílem některé z klientů znevýhodňovat. „Smyslem není sledovat transakční chování klientů, tyto transakce vyhodnocovat a na základě toho je ‚trestat‘ například zvýšením poplatku za úvěry a služby,“ uvedla tehdejší mluvčí banky Petra Kopecká.
Problematické může být ale sledování samotné uhlíkové stopy. Pokud totiž klient například nakupuje, banka vidí pouze částku a název společnosti, u které ji člověk utratil. „Výpočet uhlíkové stopy se odvozuje z průměrných emisí pro danou kategorii zboží či služby a hodnoty transakce, dále zohledňuje odlišné regiony, úrovně cen a energetický mix každé země,“ uvádí Raiffeisenbank.
Pohyby peněz z účtu, které se do uhlíkové stopy započítávají, jsou tak rozřazeny do několika kategorií, jako je například auto, bydlení, potraviny, volný čas či telefon, televize a internet. Jak ale banka dále přiznává, měření není stoprocentně přesné, jde pouze o odhad. „Informace o uhlíkové stopě se vztahuje k danému nákupu, ne k jednotlivým položkám v nákupním košíku,“ uvádí.
„Samozřejmě se na to lze dívat i kriticky a říct, že uhlíková stopa není to jediné, co by banky a jejich uživatelé měli sledovat. Máme tu témata jako biodiverzitu, sucho a mnoho dalšího, co je nutné sledovat a opečovávat,“ říká Koudelková. Banky podle ní mohou ke snížení uhlíkové stopy a k ochraně přírody a lidí přispět například uvědomělými investicemi. Naopak investice do firem znečišťujících životní prostředí, stejně jako do zdraví a bezpečí ohrožujících aktivit, by měly být utlumeny.
Video: Devadesát miliard v igelitce do banky? Podezřelé, ale praní špinavých peněz to není, říká Čabart (14. 7. 2021)
V trestněprávní rovině nešlo o praní špinavých peněz, pokud nemám původní trestný čin, nemohu mít ani praní špinavých peněz, říká advokát Filip Čabart | Video: Daniela Písařovicová
