Zůstal v obklíčeném Mariupolu, po zradě ho zajali a mučili ruští vojáci. Ale Hennadij Zelenyj to nevzdal. Zabil svého strážce a devět měsíců přežíval ve sklepení, aby jeho příběh měl šťastný konec. Dokázal se dostat z okupovaného města.
Mariupolský rodák zveřejnil svůj příběh v rozhovoru s novinářkou a influencerkou Raminou Ešakzáíovou už před více než rokem, ale zapadl v záplavě tehdejších událostí a nedostal se za hranice Ukrajiny. Teď někteří Ukrajinci začali šířit jeho drama na sociálních sítích.
Když Rusové 24. února 2022 zaútočili, na Mariupol se snesla smršť raket, dělostřeleckých granátů a leteckých úderů. Zelenyj sloužil v jednotce na okraji města. Měl na starosti přepravu munice, brzy ale musel se svými spolubojovníky odrážet ruské pozemní útoky. Když jeho pozici zasáhl dělostřelecký granát, jako jediný z desetičlenného oddílu přežil, byl jen zraněn.
Protože vyrůstal v Mariupolu, měl výhodu, že znal ve městě různé zadní uličky, podchody, pospojované dvory a kanály. Svlékl uniformu a v civilních šatech se mu podařilo dostat do sklepa domu, ve kterém bydlel. Tam už se schovávali lidé, ale Zelenyj měl smůlu, že natrefil na zrádce.
„Nebyl jsem opatrný a neschoval jsem tetování. Jeden člověk, který se tam schovával, o mně řekl Rusům. Přišli mě zatknout,“ vypráví. Když Rusové obklíčili nějakou část města – nejen v Mariupolu -, po mužích v „bojovém věku“ chtěli okamžitě ukázat ruce a tělo. Hledali tetování, které by dosvědčilo, zda je dotyčný členem ukrajinských praporů.
Rusové ho bili a mučili, vymlátili mu osm zubů. Viděl další zajatce kolem sebe umírat na následky mučení. „Když se Rusové dozvěděli, že jim někde naši způsobili ztráty, mstili se na nás,“ vzpomíná voják. Podle vlastních slov se rozhodl, že se pokusí o útěk. Naděje sice byla malá, ale v zajetí by beztak dlouho nepřežil.
Hlídače zastřelil a utekl
Jednou prý Rusové poslali své vojáky do nějaké akce a Zeleného hlídal jen jeden, zjevně nepříliš zkušený. Po krátkém zápase ho přemohl a zastřelil jeho vlastní zbraní. Sebral všechny síly, vyskočil z prvního patra budovy a dal se na útěk. Povedlo se, ale pořád byl v okupovaném Mariupolu.
Skrýval se ve sklepích rozbombardovaných domů. Nemohl vycházet ven, protože by ho Rusové mohli vidět drony. Jedl holuby a psy, pil dešťovou vodu. Nemyl se, nestříhal, neholil. Spal jen tři hodiny denně a zbytky holubů a psů, které snědl, házel v noci do jámy nedaleko domu. Celkem devět dlouhých měsíců: od 22. května 2022 do 23. února 2023.
„Je obtížné se na cokoliv soustředit, když máte velký hlad a cítíte velkou bolest. Měl jsem osm vyražených zubů. Nedokážu si představit, jak na tom byli lidé, kteří přišli o končetinu,“ vzpomínal Zelenyj.
Byl ale zkušeným vojákem. V ukrajinské armádě bojoval od roku 2014, už tehdy se probil s kolegy z obklíčení ve městě Ilovajsk na Donbase. Štěstí měl i tentokrát. Ve sklepě narazil na muže, který dal vojákům na ukrajinské straně vědět, že zůstal ve městě. O tom, jak se dostal z města, nechce mluvit, protože by vyzradil něco, co ještě může v budoucnosti pomoci dalším ukrajinským vojákům na nepřátelském území.
„Když jsem opouštěl Mariupol, v jednu chvíli jsem přestával věřit, že to zvládnu. Říkal jsem si, no tak co, je prostě konec. Ale dokázal jsem to,“ dodal Hennadij Zelenyj. Na začátku války vážil metrák, po úniku z Mariupolu jen 56 kilogramů. Nyní žije v Kyjevě.
Video: Ruské ztráty jsou obrovské, říká Otakar Foltýn (9.1.2025).
Spotlight moment: Stovka mrtvých za kilometr. Rusové trpí obrovské ztráty, hodnotí situaci bezpečnostní analytik Otakar Foltýn | Video: Tým Spotlight
