Libanonský parlament zvolil prezidentem země šéfa libanonské armády generála Josepha Aúna, informovaly světové tiskové agentury. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu. V projevu avizoval, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce státu.
Novou hlavou Libanonu byl ve čtvrtek po více než dvou letech bez prezidenta zvolen a vzápětí inaugurován Joseph Aún. Jmenovec svého předchůdce se stal 14. prezidentem země poté, co zvítězil v druhém kole parlamentního hlasování i díky tomu, že jeho protikandidát podporovaný militantním hnutím Hizballáh z voleb na poslední chvíli odstoupil.
„Dnes začíná nová éra v historii Libanonu,“ řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. Ve svém prvním projevu k poslancům vzkázal Hizballáhu, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce libanonského státu. Jasně tak narážel na vojenský arzenál vlastněný Hizballáhem. Po Aúnově projevu propukly v parlamentu ovace, ovšem poslanci Hizballáhu zůstali v klidu, informovala agentura Reuters.
Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.
Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.
Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.
Šedesátiletý Joseph Aún je generál a bývalý velitel libanonské armády. Během své kariéry v armádě získal reputaci silného vůdce, který se postavil proti různým militantním skupinám, včetně ISIS a al-Káidy. V roce 2008 absolvoval vojenský a protiteroristický výcvik ve Spojených státech, jež ho podporují. Jeho vojenská kariéra byla plná kontroverzí, ale také respektu za jeho schopnost udržet stabilitu v zemi. Podle agentury AP byl Aún viděn jako schůdný kandidát právě pro USA i pro Saúdskou Arábii, jejichž pomoc bude válkou zničený Libanon potřebovat.
Aúnův hlavní protikandidát, Sulejman Frangieh, včera z volby odstoupil a podpořil svého soupeře. Ke svému odstoupení se nevyjádřil, spekuluje se o vnitrostranických tlacích. Protože byl Frangieh podporován Hizballáhem, výsledek hlasování ilustruje pokles vlivu této Íránem podporované šíitské militantní skupiny.
Volby se konaly v napjaté atmosféře. Otevřená válka mezi Izraelem a Hizballáhem loni na podzim zasadila šíitské militantní skupině těžké rány, včetně ztráty jejího dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha. V sousední Sýrii ztratil Hizballáh významného spojence poté, co tam povstalci minulý měsíc svrhli prezidenta Bašára Asada. V jižním Libanonu platí od konce listopadu křehké příměří.
Situaci komplikuje i samotný politický systém v Libanonu, který je založen na náboženské rovnováze. Moc je rozdělena mezi tři hlavní politické pozice podle náboženských skupin. Prezidentem musí být maronitský křesťan, předsedou vlády sunnitský muslim a šéfem parlamentu šíita. Předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na 46. pokus.
Prezidentský kandidát musí v parlamentu obdržet minimálně dvoutřetinovou většinu, tak aby byl přijatelný nejen pro křesťanské frakce, ale i pro muslimské. To v minulosti vedlo k patové situaci. Po vypršení mandátu předchozího prezidenta Michela Aúna se stala volba nového prezidenta mocenským bojem mezi dvěma hlavními koalicemi. Prozápadní koalice 14. března a proíránská koalice 8. března, jejíž součástí je i militantní skupina Hizballáh, zablokovaly volby na více než dva roky.
