Nejdřív se českým zákonodárcům otevřela sněmovní kaple podle projektu uznávaného architekta Josefa Pleskota, loni k ní přibyli i dva stálí kaplani. Milan Hanuš z katedrály svatého Víta a farář Církve bratrské Daniel Kvasnička jsou prý v parlamentu proto, aby poslancům a dalším zaměstnancům horní a dolní komory poskytovali duchovní servis v náročných okamžicích.
Daniel Kvasnička má sice své společné zázemí a moderní kapli s Milanem Hanušem v přízemí sněmovní budovy na pražském Malostranském náměstí, ale při plenárním zasedání je dost často k vidění na balkoně nad lavicemi v hlavním sále nad hlavami poslanců.
„Jsou chvíle, kdy mi zespoda esemeskují ‚to jsem ráda‘ nebo ‚to jsem rád, že jste s námi na balkoně‘, protože někdy jsou ta jednání složitá. A obtížná hlavně v tom, že – jak říkají poslanci – při tom bolí mozek, protože jde o procedury a různé záležitosti závislé na jednacím řádu, kdy někdy logika opravdu brzdí o beton a je jim prostě zle,“ přibližuje sněmovní kaplan Daniel Kvasnička.
Sněmovní kaple je strohá, zároveň plná promyšlených detailů. | Foto: Václav Vašků
A jak říká, právě z balkonu vidí všechny „radosti a bídy“ poslanců. Pokaždé, když prý nad zákonodárce vystoupá, odříká dvě modlitby. Ta první je poděkování za to, že parlament existuje a zasedá. „Vždycky mi vytane před očima možnost diktatury anebo nějakého loutkového systému. Takže když se do sebe pouštějí, moc mě to nerozhazuje,“ popisuje Kvasnička.
Druhá modlitba je pak za samotné zákonodárce a jejich zdraví. „Protože svrchu vidíte daleko víc. Vidíte, kdy jim padá mobil, kdy jim vylezla košile z kalhot, jak je bolí záda, jak si nemůžou sednout, jak těžko se jim vstává. Vidíte, jak je někdo rozcuchaný a třeba ještě i unavený po včerejší divoké noci,“ vypráví kaplan, co všechno sleduje a za co se na galerii přimlouvá.
Milan Hanuš (vlevo) a Daniel Kvasnička. Jeden je římskokatolický farář v hradčanské katedrále, druhý kazatelem Církve bratrské. | Foto: Václav Vašků
Jedním dechem nicméně Kvasnička dodává, že duchovní podporu poskytují všem. Nejen dvou stovkám zákonodárců a armádě jejich asistentů. „My jsme tady pro personál obecně, pro celou sněmovnu – takže kuchaři, kuchařky, uklízeči, uklízeči, údržbáři, knihovníci. Těch lidí je tady násobně víc než poslanců,“ vypočítává kaplan, kdo všechno si k nim přichází s prosbou o pomoc.
Bohoslužby v kapli nejsou to hlavní
Farář Milan Hanuš přiznává, že jeho kolega Daniel Kvasnička má jako důchodce větší časové možnosti, a tak je v parlamentu častěji. „Kdyby cokoliv kdykoliv, jsem na telefonu a jen seběhnu ze schodů a jsem tady,“ směje se Hanuš s tím, že z katedrály svatého Víta to má k poslancům kousek.
Při bohoslužbách sedí lidé kolem kulatého stolu z masivu. | Foto: Václav Vašků
Jakýmsi symbolickým středobodem duchovního života sněmovny je světlá a strohá kaple vybudovaná podle návrhu architekta Josefa Pleskota v roce 2016. Prostor vznikl v Konírně, hned vedle zasedací místnosti, kde probíhají větší veřejná jednání poslaneckých výborů. Před pár týdny tu třeba představitelé tajných služeb varovali před ruskými kyberútoky.
„Představa, že když máte k dispozici krásnou kapli od pana Pleskota, tak hlavní naší náplní jsou bohoslužby, je mylná,“ boří Daniel Kvasnička představu o práci parlamentních kaplanů. „To bych opravdu podepsal. Služba v kapli už je takový vrchol. To společné setkávání bývá v určitých intervalech a všechno je tady v ekumenickém duchu, což je jedna z podmínek našeho působení. Čili bohoslužby jsou střídavě jak katolické, tak protestantské,“ popisuje Milan Hanuš.
Tudy! Daniel Kvasnička ukazuje, kudy do sněmovní kaple schované za skleněnými dveřmi z mléčného skla. | Foto: Václav Vašků
Častěji se prý děje to, že si k nim do kanceláře lidé prostě jen přicházejí k čaji popovídat o svých potížích, které právě řeší. „My děláme vždycky jen to, co si poslanci a poslankyně přejí. Nemůžeme sami vyvíjet nějaké divoké aktivity a jsme tu pro ně ve chvíli, kdy potřebují, a pak třeba nejsme, nebo respektive oni nejsou. Já to říkám takto: ‚Potřebujete mě, jsem tady. Nepotřebujete mě, neexistuji‘,“ přibližuje Kvasnička.
Práce na základě memoranda
Duchovní služba ve sněmovně probíhá na základě memoranda. To vedení parlamentu, Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví v ČR uzavřely loni v květnu. Platnost dohody jsou tři roky. Práce Daniela Kvasničky a Milana Hanuše je financovaná přes transparentní účet.
Jak přiznávají oba kaplani, nerozlišují, kdo z politického spektra jejich služby žádá a jestli třeba veřejně vystupuje proti církvím. „Podívejte se, jsem tu a můj zájem o člověka je prostě zájem o člověka – Okamura jako Okamura. Jsou tady dva,“ popisuje s úsměvem Kvasnička případ bratrů Tomia (SPD) a Hayata (KDU-ČSL). „Takže když toho člověka dostanete v takové té ryzí podobě, je to jen člověk. Samozřejmě má svoje agendy politické, ale to už jde mimo nás,“ dodává kaplan.
A jak se sněmovna duchovně připravila na letošní vánoční svátky? Kdo chtěl, s kaplany si přišel zazpívat roráty. Po skončení prosincových jednání se pak všichni vytrácí do svých domovských obvodů. Nyní to však kvůli vyhrocenému programu poslanců a divokým schůzím bylo jinak. „Přes Vánoce sněmovna trochu utichá. Tak to ovšem bylo loni, letos se jednalo do posledního týdne před Vánoci,“ dodává Daniel Kvasnička
Video: Politika by neměla být výtahem pro křiklouny a lháře, nabádá ke změně kněz (11. 1. 2024)
Spotlight moment: Politika by neměla být výtahem pro křiklouny a lháře, nabádá ke změně kněz Josef Suchár | Video: Tým Spotlight
