Na tradiční štědrovečerní večeři není nic špatného, špatné ale je, že se lidé během svátků přestanou hýbat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz gastroenterolog Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Co se se děje s lidským tělem, když se několik dní přejídáme? 

Záleží na tom, jaké potraviny jíme. Nejhorší ale je, že se lidé přestanou hýbat. Sednou si do křesel, koukají na televizi a jedí energeticky hodnotnou stravu – cukroví, chipsy, chlebíčky. V takovou chvíli se opravdu může stát, že energetická bilance je vysoce pozitivní. Tedy že lidé dostávají mnohem více energie, než jsou schopni zpracovat nebo než kolik vydají. To je pro tělo špatně i krátkodobě.

Mohou si tím přivodit nějaké dlouhodobé zdravotní problémy, pokud jsou jinak zdraví?

Záleží na tom, co se myslí dlouhodobými problémy. Studie ukázaly, že u člověka, který i jen na 14 dní přeruší pohybovou aktivitu a jeho energetická bilance je pozitivní, se dějí změny ve smyslu vzniku viscerální obezity, tedy že se tuk dostává do oblasti útrob. Jde o rizikovější tuk, který může způsobit zvýšení hladiny cholesterolu a metabolické choroby. Nedá se říct, že zdravého člověka, který je zvyklý cvičit, by mělo zabít 14 dní nicnedělání. Pokud už je ale
obézní, mírně obézní či na hranici metabolického syndromu, tak ho ty dva týdny dokážou do metabolického syndromu dostat. Může u něj dojít ke vzniku cukrovky druhého typu, ke zhoršení hypertenze a tak podobně.

Pomůže tělu, pokud se po vánočním přejídání začnou naopak v jídle extrémně hlídat? 

Já nemám extrémy rád. Jsem zastáncem toho, že bychom měli mít nastavený režim, který dlouhodobě dodržujeme. 

Může dojít k výkyvu, když se po nějakou dobu nehýbeme nebo přejídáme, třeba    o Vánocích. To bylo přirozené i pro naše předky, kteří celý rok pracovali a potom, o Vánocích nebo jiných svátcích, měli bohatou krmi. Pak ale nastal třeba masopust podmíněný tím, že nebylo maso, protože zvířata nebylo možné porazit. Všechno to mělo svůj důvod. Bohatou krmi pak lidé nejedli třeba šest týdnů.

Není to tak, že by tedy lidé po období přejídání neměli vůbec jíst, ale měli by příjem potravy snížit a zvýšit fyzickou aktivitu. Mírně. Ne aby hned prvního ledna dělali bůhví jaké výkony, obzvláště pokud nejsou na pohyb zvyklí.

Evidujete během vánočních svátků nárůst pacientů, kteří přicházejí s různými obtížemi způsobenými několikadenním jedením tučných jídel?

Gastroenterolog Pavel Kohout | Foto: František Vlček / MFDNES + LN / Profimedia

Samozřejmě. Například lidé, kteří mají kamínky ve žlučníku, přicházejí se žlučníkovými kolikami. Máme také více pacientů s pankreatitidou. Často řešíme také uvázlá sousta. O Vánocích a na silvestra se tady nenudíme.

Může potíže s trávicím traktem kromě tučných jídel, nadbytku přijímaných kalorií a alkoholu posílit také stres, který mnozí před svátky nebo i během nich pociťují? 

Ano, je to všechno dohromady. Zvýšený energetický příjem, snížená fyzická aktivita a stres – každá z těchto věcí je kamínkem do mozaiky, který může zhoršit celkový stav. 

Pozorujete v dnešní době během Vánoc trend směrem ke zdravějšímu stravování? Lidé více dbají na to, aby byla štědrovečerní večeře vyváženější a podobně. 

Dříve tomu bylo tak, že lidé z nízkopříjmových skupin měli vysokou fyzickou aktivitu a byli hubení. Teď je to naopak. Vysokopříjmové a vzdělanější skupiny už ví, že přejídání a snížení fyzické aktivity je rizikové. To jsou lidé, kteří přemýšlejí o tom, že není třeba dělat patnáct druhů cukroví a že je vhodné štědrovečerní kuchyni nějak ozdravit. Uvědomují si, že dnes už to není tak, že by se celý rok postili a pak měli týden nebo čtrnáct dní, kdy se mohou přejíst. I když pořád nadáváme, jak jsou u nás potraviny drahé, tak zvláště ty energeticky hodnotné jsou velmi dostupné.

Jak by měla vypadat zdravější štědrovečerní večeře? 

Nemám vůbec problém s klasickou štědrovečerní večeří, tedy rybí polévkou a bramborovým salátem se smaženým kaprem. Nepovažuji to za něco, co by člověka mělo jakkoliv poškodit. Mně je 62 let a jsem tradicionalista. Pokud chce někdo salát mírně ozdravit, ať použije místo majonézy jogurt. 

Stává se, že lidé, kteří trpí nějakými dlouhodobými zdravotními problémy, během svátku neodolají a dají si i jídlo, které by němeli?

To dělají všichni. Lidé se žlučníkovými obtížemi si přesto tučnou stravu dají a pak přijdou se žlučníkovou kolikou, to je naprosto běžné. Diabetici si zase dají sladké cukroví, protože to prostě nevydrží. Je běžné, že dodržování dietních opatření o Vánocích není tak důsledné.

Je také smutné, že se z Vánoc trochu vytratil duchovní rozměr a změnily se na svátky hojnosti a přejídání. Lidé by měli přemýšlet o odkazu Vánoc – něco darovat, oslavit příchod Boha, a nikoliv aby se Vánoce nesly v duchu přejídání se a vysedávání na gauči u televize.

Video: Extrémní hladovky, jedení syrového masa. Šílených diet je čím dál víc, varuje expert (18. 9. 2023)

Výživový poradce Lukáš Roubík v pořadu Spotlight. | Video: Blahoslav Baťa

Podíl.