Události v regionech: Územní rozhodnutí pro přehradu v Nových Heřminovech (zdroj: ČT24)
Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. V pátek o tom informoval šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Rozhodnutí už nikdo nemůže rozporovat, doplnil. Úřad podle něho nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o jejich výkupu a stavebním řízení. Stavba přehrady, která mohla omezit škody při letošních povodních, tak podle něj může začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.
Námitky ekologických organizací podle Výborného ministerstvo pro místní rozvoj v územním rozhodnutí většinou nezohlednilo až na drobnosti, jakou je například povinnost biologického dozoru při stavbě vodního díla. S harmonogramem dalšího postupu chce Výborný veřejnost seznámit na tiskové konferenci v prvních dnech nového roku.
„Počítá se s výstavbou v letech 2027 až 2032, respektive 2033, kdy by to dílo mělo být finálně uvedeno do provozu,“ sdělil Výborný s tím, že v rámci stavebního řízení už nehrozí zdaleka tak masivní obstrukce, jako tomu bylo v případě řízení k územnímu rozhodnutí.
Studio ČT24: Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) o získání územního rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech (zdroj: ČT24)
O stavbě přehrady se intenzivně hovoří od povodní v roce 1997. Vláda o jejím vybudování definitivně rozhodla o jedenáct let později. Proti územnímu rozhodnutí se odvolaly organizace Děti Země a Hnutí Duha. Se stavbou nesouhlasili ani představitelé obce Nové Heřminovy.
Pustit se do příprav a následné stavby přehrady bude podle Výborného úkolem nového generálního ředitele státního podniku Povodí Odry. Ministr v pátek avizoval, že by ho chtěl jmenovat k 1. březnu. Dosavadní generální ředitel podniku Jiří Tkáč ve funkci končí po dohodě. Povodí Odry je správcem vodních toků a vodních děl v povodí Odry, tedy na území Moravskoslezského a částečně Olomouckého kraje. Provozuje například přehrady Šance, Kružberk nebo Slezská Harta.
„Mluvili jsme o objemu 14,5 milionu metrů krychlových. Je to zhruba dvojnásobný objem než má třeba Máchovo jezero. Ve srovnání se Slapskou nádrží je to nějaká dvacetina objemu,“ přiblížil velikost chystané stavby hydrolog z Výzkumného ústavu hospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka. Přehrada podle něho bude mít dostatečný objem na to, aby ztlumila extrémní povodně, a zároveň na to, aby se minimalizovaly dopady na krajinu.
Studio ČT24: Hydrolog Tomáš Hrdinka o územním rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech (zdroj: ČT24)
Náklady dle předpokladů dosáhnou osmi miliard korun
V roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. To, že přehrada dosud nestojí, je podle Výborného chyba státu. Už dříve řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší. Stát selhal podle něj i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu tak oddalovat.
Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena zahrnuje i další úpravy koryta řeky. V případě nesouhlasu majitelů s výkupem pozemků bude podle pátečního výroku Výborného možné pozemky vyvlastnit.
Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.
„Situace se tam výrazně změnila po minulých komunálních volbách. Obec Nové Heřminovy podporuje výstavbu tohoto vodního díla,“ tvrdí Výborný.
